18 C 168/2023-29 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 17 296 Kč s příslušenstvím coby nedoplatku vyúčtování služeb za užívání bytu [číslo] v budově [adresa] na adrese [adresa žalované], (dále také jen jako„ byt“) který má svěřena ve správě žalobkyně a který žalovaná užívala bez právního důvodu od 1. 1. 2018 do 21. 10. 2022, kdy byl byt exekučně vyklizen. Žalovaná dluh neuhradila, ač k tomu byla vyzvána. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci se vzdali práva účasti u jednání, a to i postupem podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř., a ve věci rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že shora označený byt se nachází v domě ve vlastnictví Hl. m. [obec], který svěřen do správy žalobkyně (výpis z KN). Žalobkyně dopisem ze dne 11. 10. 2017 vypověděla žalované nájem bytu (výpověď z 11. 10. 2017 s dodejkou), který byl původně přidělen rodičům žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] (přidělení bytu z 2. 11. 1965, dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu obecního bytu). Byt byl od žalované převzat až 21. 10. 2022 po provedení exekuce vyklizením (protokol o převzetí bytu). Za období 1. 1. 2022 až 21. 10. 2022 byl zjištěn nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu ve výši celkem 17 296 Kč (vyúčtování služeb) se splatností 31. 7. 2023 (evidence předpisu a plateb). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu do sedmi dnů ode dne doručení výzvy (předžalobní výzva z 23. 8. 2023), která byla žalované dne 23. 8. 2023 zaslána poštou a dne 24. 8. 2023 uložena a připravena k vyzvednutí, načež byla zásilka dne 14. 9. 2023 vrácena žalobkyni jako nevyžádaná (dodejka). Po právní stránce věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“), přičemž dospěl k závěru, že na straně žalované došlo užíváním shora označeného bytu po skončení nájmu výpovědí (§ 2283 odst. 1 o. z.) v době od 1. 1. 2018 do 21. 10. 2022 ke vzniku bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. protiprávním užitím cizí hodnoty. Toto obohacení žalované spočívá v užívání bytu a čerpání služeb s jeho užíváním souvisejících mj. v období od 1. 1. do 21. 10. 2022, pročež je žalovaná povinna takto získané obohacení vydat (§ 2991 odst. 1 o. z.), přičemž výše obohacení odpovídá výši vyúčtovaného nedoplatku 17 296 Kč. Ten žalovaná neuhradila v době splatnosti, ač k jeho úhradě byla vyzvána – výzva se do její dispozice dostala dnem, kdy byla uložena na poště a připravena k vyzvednutí, tj. 24. 8. 2023. Tím, že žalovaná neuhradila dluh v době splatnosti, se dostala do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl vedle nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které žalobkyni, která nebyla zastoupena zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložila výši hotových výdajů, náleží částka celkem 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, žaloba).