19 C 42/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 461 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyni byla svěřena správa bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], vše zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. Bubeneč, obec Praha. Žalovaná byla na základě nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] nájemkyní uvedené jednotky. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná byla povinna hradit také nedoplatek za skutečně spotřebované služby spojené s užíváním bytu. Žalovaná tak byla povinna uhradit služby spojené s nájmem za rok 2019 ve výši 26 975 Kč, tj. rozdíl mezi skutečnou spotřebou a zaplacenými zálohami. Žalobkyně současně eviduje přeplatek na službách spojených s nájmem za rok 2020 ve výši 8 515 Kč. Dne 5. 10. 2022 učinila žalobkyně jednostranný zápočet vzájemných pohledávek, a proto za vyúčtování služeb za rok 2019 požaduje pouze částku 18 460 Kč. Dále je žalovaná povinna uhradit nedoplatek na služby spojené s nájmem za rok 2021 ve výši 10 864 Kč. Vyúčtování bylo splatné do 30 dnů po jeho doručení žalované. Žalovaná dále žalobkyni neuhradila účelně vynaložené náklady na doručování při uplatňování pohledávky ve výši 137 Kč. Žalovaná proto dluží žalobkyni částku v celkové výši 29 461 Kč Vedle jistiny požaduje žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, ačkoli byla vyzvána předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná zůstala nečinná a ve věci se nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení dali svým postojem najevo, že s tímto postupem souhlasí. 4. Z listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že bytová jednotka [číslo] nacházející se v budově [adresa], kat. úz. Bubeneč je ve vlastnictví Hlavního města Prahy, přičemž žalobkyni byla svěřena správa této bytové jednotky. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem uvedeného bytu, který žalobkyně jakožto pronajímatel pronajala žalované jakožto nájemci. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (čl. 1 smlouvy) za sjednané nájemné ve výši 8 959,80 Kč měsíčně (čl. 3 odst. 1 smlouvy). Ve smlouvě je dále uvedeno, že v nájemném nejsou zahrnuty úhrady za vybavení bytu a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (služby). Tyto služby a výše záloh jsou stanoveny v evidenčním listě, který je přílohou smlouvy, přičemž nájemce nebo pronajímatel je povinen zaplatit případný nedoplatek nebo přeplatek do 30 dnů ode dne doručení konečného vyúčtování (čl. 3 odst. 3 smlouvy). Z evidenčního listu ze dne 12. 9. 2008 bylo zjištěno, že žalované byly přepsány platby nájemného a záloh na služby ve výši celkem 10 529 Kč měsíčně. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019, včetně dodejky, bylo zjištěno, že žalovaná na zálohách za služby za rok 2019 zaplatila celkem 7 272 Kč, přičemž její skutečná spotřeba činila 34 247 Kč. Žalované tedy vznikl nedoplatek ve výši 26 975 Kč. Vyúčtování bylo žalované zasláno na adresu trvalého pobytu. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020, včetně dodejky, bylo zjištěno, že žalovaná na zálohách za služby za rok 2020 zaplatila celkem 7 272 Kč, přičemž její skutečná spotřeba činila vzhledem k doúčtování vody na předchozí rok - 1 243 Kč. Žalované tedy vznikl přeplatek ve výši 8 515 Kč. Vyúčtování bylo žalované zasláno na adresu trvalého pobytu. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, včetně dodejky, bylo zjištěno, že žalovaná na zálohách za služby za rok 2021 zaplatila celkem 6 666 Kč, přičemž její skutečná spotřeba činila 17 531 Kč. Žalované tedy vznikl nedoplatek ve výši 10 864 Kč. Vyúčtování bylo žalované zasláno na adresu trvalého pobytu. Z prohlášení o započtení pohledávek ze dne 5. 10. 2022, včetně dodejky, bylo zjištěno, že žalobkyně započítala pohledávku žalované spočívající v přeplatku za služby za rok 2020 ve výši 8 515 Kč vůči své pohledávce vůči žalované spočívající v nedoplatku za služby za rok 2019 ve výši 26 975 Kč. Prohlášení bylo žalované zasláno na adresu trvalého pobytu. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 7. 2022, včetně dodejky, bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek před podáním žaloby. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by žalobkyni, byť alespoň zčásti, něčeho na dlužné částce zaplatila. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“) nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Podle § 671 odst. 1 obč. zák. nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání. Podle § 685 odst. 1 obč. zák. nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu určité práce nájemce. Podle § 1982 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Nájemní smlouva byla mezi účastníky platně uzavřena ve smyslu ustanovení § 685 a násl. obč. zák., resp. podle obecných ustanovení o nájmu podle § 663 a násl. obč. zák. Žalovaná byla za celou dobu trvání nájmu povinna platit žalobkyni sjednané nájemné a zálohy na služby, přičemž v souladu s čl. 3 odst. 3 nájemní smlouvy byla povinna uhradit případný nedoplatek na službách do 30 dnů ode dne doručení konečného vyúčtování služeb. Dle doložených vyúčtování služeb vznikl žalované za rok 2019 nedoplatek ve výši 26 975 Kč, za rok 2020 přeplatek ve výši 8 515 Kč a za rok 2021 nedoplatek ve výši 10 864 Kč. Žalobkyně v souladu s § 1982 o. z. započítala přeplatek za rok 2020 na nedoplatek za rok 2019 Celkem tedy žalovaná dluží žalobkyni na nedoplatcích za vyúčtování služeb za roky 2019 a 2021 částku 29 324 Kč. 7. Jelikož žalovaná předmětnou částku žalobkyni nezaplatila, ač k tomu byla žalobkyní řádně vyzvána, soud žalované tuto povinnost uložil ve výroku tohoto rozsudku. S ohledem na to, že žalovaná se ocitla v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, uložil jí soud podle § 1970 o. z. zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud dále uložil žalované zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 137 Kč ve smyslu § 513 o. z. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 074 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 474 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 9. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.