19 C 112/2023 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se podanou žalobou u zdejšího soudu domáhala zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne [datum] uzavřela rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Současně mu byl na základě rámcové smlouvy [číslo] po prověření jeho úvěruschopnosti poskytnut úvěr pod číslem [číslo] ve výši 502 000 Kč. Žalovaný s žalobkyní v rámcové smlouvě rovněž sjednal pojistné v měsíční výši 576 Kč. Dodatkem č. 2 k výše uvedené smlouvě bylo k bankovním službám pro žalovaného ještě přidáno vedení běžného účtu č. [bankovní účet]. Dne [datum] žalovaný s žalobkyní uzavřel dodatky č. 6 a 7 k rámcové smlouvě [číslo] na jejichž základě si ještě před první splátkou úvěru změnil výši měsíční splátky na 6 604 Kč a datum pravidelné splátky stanovil na 17. den v každém měsíci. Žalovaný uhradil splátky za období od 17. 10. 2022 do 17. 1. 2023, na splátku dne 17. 2. 2023 již uhradil toliko 0,55 Kč, kdy tato částka byla započtena na úhradu jistiny. Následně se žalovaný dostal s úhradou splátek do prodlení, pročež mu byl úvěr ke dni 19. 4. 2023 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu do 28. 4. 2023. To však neučinil. Celkový dluh ke dni podání žaloby činil na jistině částku ve výši 491 791,50 Kč spolu se smluvním úrokem 9,9 % ročně z částky 491 791,50 Kč od 19. 4. 2023 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení od 29. 4. 2023 a kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 12 203,83 Kč za období od 17. 1. 2023 do 18. 4. 2023. Žalovaný žalobkyni rovněž neuhradil pojistné ve výši 1 725 Kč, 100 Kč za výběr z bankomatu a 10 Kč představující měsíční poplatek za vedení dalšího běžného účtu. Žalobkyně po žalovaném rovněž požadovala částku 1 000 Kč za nezaplacené náklady, které účelně vynaložila na vymáhání dlužné částky po žalovaném. 3. Podáním ze dne 20. 7. 2023 vzala žalobkyně co do částky 10 000 Kč žalobu zpět (4 139,90 Kč na jistině, 4 139,90 Kč na kapitalizovaném smluvím úroku ve 12 203,83 Kč, a 1 725 Kč na dlužném pojistném, kdy tato částka představovala záporný zůstatek na účtu žalovaného, neboť žalobkyně si tuto částku z účtu žalovaného strhla), s odůvodněním, že žalovaný jí dne 19. 6. 2023 uhradil částku ve výši 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, soud v rozsahu zpětvzetí podle § 96 odst. 2 věta prvá o.s.ř. řízení částečně zastavil (výrok I rozsudku). 4. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se nevyjádřil. 5. Ve věci bylo soudem nařízeno první jednání na den 16. 1. 2024. Žalovanému byla doručena žaloba dne 7. 8. 2023, předvolání k prvému jednání ve věci dne 27. 11. 2023, tedy více než deset dnů přede dnem jeho konání, a to do vlastních rukou podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ o. s. ř.“), přičemž byl upozorněn, že jestliže se k prvnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaný se přesto bez omluvy k prvnímu jednání, které se ve věci konalo, nedostavil. Žalobkyně, která se k prvnímu jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. 6. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 7. Soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání a neshledal žádné okolnosti, které by jeho vydání bránily. Soud vzal za nesporná skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě týkající se sporu a na jejich základě shledal, že odůvodněnost uplatněného nároku vyplývá též z hmotněprávních předpokladů. Po právní stránce vychází nárok žalobkyně ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), konkrétně z ustanovení § 2395 o. z., podle jehož znění se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky ve výši 1 000 Kč představující účelně vynaložené náklady za vymáhání dluhu má pak oporu v podmínkách pro používání úvěru. 8. Jedná se tak o věc, v níž lze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), a rozsudkem nedojde ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky (§ 153b odst. 3 o. s. ř.). Soud proto žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil rozsudkem pro zmeškání podle § 153b odst. 1 o. s. ř. povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku. 9. Výrok III má oporu v ustanovení § 6a odst. 3 zákona 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle nějž bylo-li zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží současně sud poplatek o odpovídající část. Pokud byl poplatek již zaplacen, vrátí soud vzniklý přeplatek poplatníkovi. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 173,52 Kč, jak je uvedeno ve výroku IV tohoto rozsudek. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 19 786 Kč a náklady na cestovné žalobkyně ve výši 693,77 Kč.