ECLI: ECLI:CZ:OSPH08:2019:23.C.292.2015.1 Datum: 2019-09-25 Předmět: o určení existence služebnosti Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 109 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 479 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 473 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 480 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 481 z. č. 89/2012 Sb."] ["držba""notářský zápis""osobní služebnost""pozemková služebnost""převod vlastnictví""služebnost""smlouva kupní""spoluvlastnictví""věcná břemena""vydržení""výprosa"]
O co šlo: o určení existence služebnosti (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 109 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 479 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 473 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 480 z. č. 89/2012 Sb.")
Žalobci se žalobou doručnou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhali určení existence služebnosti chůze a jízdy na pozemcích, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnili tím, že jsou vlastníky pozemků parc. [číslo] zahrada a parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví] pro obec Praha a k.ú. [část obce]. Žalovaní jsou vlastníci sousedícího pozemku parc. [číslo] zapsaného u zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [část obce]. Shora citované pozemky žalobci nabyli do společného jmění manželů na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]) jako prodávající a žalobci jako kupujícími. V článku I. bod 1 odst. 2 kupní smlouvy byli žalobci vyrozuměni o tom, že přístup k předmětným pozemkům parc. [číslo] je zajištěn přes sousedící pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] ve vlastnictví žalované [číslo]. Věcné břemeno práva jízdy a chůze pro pozemky parc. [číslo] na základě listiny - usnesení soudu číslo deníku [číslo] 1949 - bylo jako oprávnění zapsáno v oddíle B1 na [list vlastnictví], resp. jako omezení v oddíle C na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [část obce]. Původním vlastníkem pozemků [anonymizováno] a [anonymizováno] zapsaných ve vložce [číslo] pozemkové knihy pro k.ú. [část obce] byl [jméno] [příjmení]. Geometrickým plánem ze dne [datum] byl pozemek původně č. kat. [anonymizováno] rozdělen na celkem tři pozemky, a to č. kat. [číslo], [číslo] a [číslo]. Dne [datum] uzavřel [jméno] [příjmení] jako prodávající dvě obdobné trhové smlouvy. První trhovou smlouvou převedl pozemek č. kat. [číslo] do vlastnictví [jméno] [příjmení] a druhovou trhovou smlouvou převedl pozemek č. kat. [číslo] do vlastnictví právního předchůdce žalobců [jméno] [příjmení]. V [anonymizováno] obou trhových smluv zřídil prodávající a kupující služebnost jízdy a chůze po pozemcích prodávajícího [jméno] [příjmení] č. kat. [anonymizováno] a č. kat. [anonymizováno] v šíři 2 metrů. Součásti trhových smluv byl geometrický plán. Zápis vlastnického práva [jméno] [příjmení] k pozemku č. kat. [číslo] byl do vložky [anonymizováno] pozemkové knihy pro k.ú. [část obce] proveden pod č. [číslo], stejně jako zápisy týkající se zřízené služebnosti do vložek [anonymizováno] a [anonymizováno] pozemkové knihy, k.ú. [část obce]. V případě pozemků č. kat. [číslo] byly tyto zápisy provedeny pod č. [číslo]. Pozemek č. kat. [číslo] je dnes v katastru nemovitostí zapsán jako pozemek par. [číslo] parc. [číslo]. Pozemek [číslo] je dnes zapsán na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] jako pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] které jsou ve společném jmění [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podala žalovaná [číslo] jako vlastnice pozemku par. [číslo] návrh na výmaz práva odpovídajícího věcnému břemenu vkladem. Dle jejího názoru šlo o věcné břemeno pro osobu a k zániku došlo úmrtím oprávněného [jméno] [příjmení]. Katastrální úřad zahájil dne [datum] řízení vedené pod č. [anonymizováno] [číslo] [rok] a dne [datum] rozhodl o výmazu práva odpovídajícího věcnému břemeni vkladem a zápisy o věcném břemeni z katastru nemovitostí vymazal. Žalobci dále tvrdily, že předmětné služebnosti byly vždy služebnostmi zřízenými ne jako služebnosti osobní, ale jako služebnosti pozemkové. Vědomost žalované [číslo] o charakteru služebnosti jako služebnosti pozemkové byla zřejmá i ze vzájemných kontaktů i faktu, že žalovaná po dobu, co jsou žalobci vlastníky pozemků par. [číslo] služebnost respektovala a činila tak i po dobu trvání vlastnického práva právní předchůdkyně žalobců [jméno] [příjmení]. Rozhodnutím katastrálního úřadu o provedeném vkladu vydaným v řízní č. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] a výmazem dosavadních zápisů týkajících se předmětné služebnosti byli žalobci negativně dotčení na svém absolutním právu vlastníků pozemků parc. [číslo] to v právu užívat za účelem přístupu na jejich pozemky. Výmaz byl proveden bez právního důvodu a současný stav zápisů v katastru nemovitostí není v souladu se skutečným právním stavem. V současné době vázne na pozemku žalovaných parc. [číslo] v k.ú. [část obce] služebnost jízdy a chůze ve prospěch pozemků parc. [číslo] [číslo] v k.ú. [část obce] v rozsahu popsaném v geometrickém plánu vyhotovitele [právnická osoba], číslo plánu [číslo] [rok]. Dále pak žalobci uvedli, že pokud by skutečně došlo k zániku služebnosti jízdy chůze, pak tato služebnost následně vznikla vydržením.
Žalovaná [číslo] uvedla, že na pozemku [číslo] stojí lampa elektrického osvětlení, která fakticky znemožňuje výkon služebnosti jízdy. Lampa stojí a tomto pozemku již cca od roku 1972. Na tomtéž pozemku je rovněž postavená zeď, která fakticky znemožňuje průjezd vozidla. Dle názoru žalované [číslo] věcné břemeno jízdy nebylo vykonáváno od roku 1957, kdy se stala žalovaná [číslo] spolumajitelkou pozemku parc. [číslo]. A již od 70 let bránila výkonu práva jízdy lampa veřejného osvětlení. Žalovaná pak uplatnil námitku pomlčení, neboť právo odpovídající služebnosti jízdy nebylo po dobu delší 10 let vykonáváno.
Žalovaný [číslo] uvedl, že pro posouzení charakteru služebnosti zřízené za účinnosti zákona 946/1811 Sb., obecného zákoníku občanského (dále jen OZO) je dle § 480 OZ rozhodující jenom nabývací titul, tedy předmětná trhová smlouva. Zápis předmětné služebnosti v pozemkových knihách nebyl evidovaný v souladu s trhovou smlouvou. Proto tak byla zapsána jiná služebnost, než jaká byl trhovou smlouvou v roce 1949 zřízena. Intabulace provedená v rozporu s nabývacím titulem nemůže založit jiné právo, než bylo nabývacím titulem zřízeno a soud tedy není v nalézacím řízení vázán zápisy v pozemkových knihách. Žalovaný uvádí, že ze znění článku VIII. a článku XI. trhové smlouvy je zcela zřejmé, že předmětná služebnost chůze a jízd byla zřízena jako služebnost osobní ve prospěch pana [jméno] [příjmení] v souladu s § 479 OZ. Na podporu tohoto svého závěru žalovaný č 2 uvedl, že pozemková služebnost chůze a jízdy již byla zřízena pro všechny vlastníky pozemků parc. [číslo] (pozemek parc. [číslo] představoval závislosti na přečíslování část pozemku [číslo], a to na základě smlouvy o rozdělení spoluvlastnictví ze dne [datum] a smlouvy trhové ze dne [datum]. Všichni vlastníci dotčených pozemků tak používali jako přístup ke svým pozemkům cestu v severní části a pouze pan [příjmení] a [příjmení] byli oprávněni využívat služebnosti zřízené trhovými smlouvami ze dne [datum] č.d. [číslo] a [číslo]. Tvrzení žalobců o tom, že žalovaná [číslo] věděla, že se jedná o pozemkovou služebnost, jsou smyšlená a účelová. Prohlášení obsažená v kupní smlouvě ze dne [datum], jíž žalovaná [číslo] nabyla spoluvlastnické právo k pozemku parc. [číslo] jsou bez významu pro posouzení věci, neboť v předmětné době pan [jméno] [příjmení], pro kterého byla služebnost zřízena žil a tuto osobní služebnost vykonával. [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] došlo k zániku služebnosti a s paní [jméno] [příjmení] byla dne [datum] uzavřena separátní dohoda o možnosti přístupu přes pozemek parc. [číslo]. Navíc právní předchůdkyně žalobci paní [jméno] [příjmení] a její dcera [jméno] [příjmení] nemohly být v dobré víře ohledně toho, že jim náleželo právo odpovídající věcnému břemeni, neboť jednak na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] nebyla služebnost zapsána, a jednak byla mezi [jméno] [příjmení] na jedné straně a žalovanou [číslo] jejími rodiči na straně druhé, uzavřena dohoda o přístupu na pozemek, kdy předmětný koridor byl využíván se souhlasem žalované [číslo] jejích rodičů výlučně paní [příjmení] jako tzv. výprosa. Pokud jde o možné vydržení, žalovaný [číslo] uvedl, že vydržení nebylo možné, neboť podmínky pro vydržení práva nebyly splněny. Žalobci a jejich právní předchůdkyně, paní [jméno] [příjmení] a její dcera [jméno] [příjmení], právo jízdy nevykonávali vůbec, natož aby byly v dobré víře ohledně toho, že jim právo odpovídající služebnosti chůze a jízdy náleží. Právo chůze bylo vykonáváno paní [příjmení] na základě uzavřené dohodo, která měla charakter výprosy. Závěrem pak žalovaný [číslo] navrhl zamítnutí žaloby.
Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Vlastnictví žalobců k pozemkům [číslo] a [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] je prokazováno kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] mezi prodávající [jméno] [příjmení] a žalobci, jako kupujícími. Tento fakt potvrzuje i výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], pro [územní celek], [anonymizováno] [část obce].
Pokud jde o vlastnictví žalovaných k pozemku [číslo] pak toto ani nikdo nezpochybňoval, navíc je podpořeno výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce].
Na výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], [územní celek], k.ú. [část obce] z roku 2011 je v části jiná
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.