8 C 54/2017-299 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum], ve znění pozdějšího rozšíření a částečného zpětvzetí, domáhal zaplacení žalované částky s tím, že tato je tvořena dlužným nájemným za pronajaté nebytové prostory v domě [adresa] v k. ú. [územní celek] [územní celek], využívané k provozu restaurace, a to za období od [anonymizováno] do [datum], kdy nájem skončil, včetně smluvní pokuty a dále bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného za období následující až do [anonymizováno] [rok] včetně. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, namítal, že nájem doposud trvá, namítal, že výše nájemného je nesprávně stanovené, kdy sporoval rozsah pronajatých nebytových prostor a následné správné určení výše nájemného podle výměru. Namítal, že smluvní pokuta je v rozporu s dobrými mravy, původně vznášel kompenzační námitku ohledně části [částka], která představovala náklad na zbudování vzduchotechniky (od této kompenzační námitky posléze upustil), dále uplatňoval kompenzační námitku ve vztahu k žalobcem způsobené škodě vzniklé v důsledku přerušení dodávky tepla. Konečně žalovaný namítal, že nebytové prostory byl připraven předat novému nájemci, žalobce však s novým nájemcem smlouvu včas neuzavřel. 3. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že uzavřely v roce [rok] nájemní smlouvu pro provozování restaurace, žalobce je vlastníkem prostor a nebylo sporu o tom, že žalovaná vrátila žalobci nebytové prostory teprve v roce [rok]. Stejně tak bylo nesporné, že za předmětné období žalovaná neplatila ani nájem, ani jiné plnění za užívání nebytového prostoru. Mezi stranami rovněž nebylo sporu o správnosti způsobu stanovení výše nájemného za metr, respektive výše obvyklého nájemného. Mezi stranami rovněž nebylo sporu o tom, že žalované byla doručena výzva k vyklizení nemovitosti z [anonymizováno] [rok]. 4. Mezi stranami bylo sporu o tom, zda došlo ke skončení nájmu ke dni [datum], či zda došlo k prolongaci smlouvy, bylo sporu o tom, že by žalobce žalované způsobil škodu, za kterou by odpovídal a která by mohla být uplatněna v rámci kompenzační námitky, bylo sporu o tom, že došlo k dohodě o odkladu vyklizení nebytových prostor a bylo sporu o tom, zda výměra neodpovídá smlouvě. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. Hlavní město Praha, [katastrální uzemí], [územní celek], vzal soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem domu a tedy i nebytových prostor, jichž se předmět sporu týká. 6. Z nesporných tvrzení a nájemní smlouvy spolu s dodatky má soud za prokázané, že žalobce žalované pronajal nebytové prostory pro provozování restaurace na [anonymizována dvě slova], a to na dobu určitou do [datum], kdy tyto nebytové prostory žalované v roce [rok] předal do užívání, žalobci byly vráceny v roce [rok]. 7. Z výpočtových listů a nesporných tvrzení soud zjistil, že nájemné stanovené předpisem pro nebytové prostory činilo nejprve [částka] a od roku [rok], [částka]. Z dopisu datovaného dne [datum] spolu s dodejkou, vzal soud za prokázané, že žalobce upozornil žalovaného na skončení nájmu a vyzval jej, aby nebytové prostory vyklidil. 8. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného podle § 142a o.s.ř. k úhradě žalované částky. 9. Z vyúčtování rozpisu služeb soud nezjistil pro věc nic rozhodného s ohledem na pozdější částečné zpětvzetí ohledně dlužných služeb. 10. Z usnesení Hlavního města Prahy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že Hlavní město Praha schválilo pronájem předmětných prostor [právnická osoba], od [datum]. 11. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalované sdělil, že nesouhlasí s prodloužením stávající nájemní smlouvy. 12. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: žalobce je vlastníkem nebytových prostor, které pronajal žalovanému za účelem provozování restaurace, a to na dobu určitou do [datum]. Následně žalovaného vyrozuměl o tom, že nesouhlasí s prodloužením nájemního vztahu a vyzval jej k vyklizení nebytových prostor po skončení nájmu. Žalovaný prostory vyklidil až v roce [rok]. Za období, které je předmětem žaloby neplatil ani nájemné, následně ani jiné plnění za užívání prostoru po skončení nájmu. 13. Soud nevzal za prokázané, že by nebytové prostory měly odlišný výměr, nežli je uvedeno ve smlouvě a dodatcích, kdy žalovaný k tomuto tvrzení neoznačil žádné důkazy. Stejně tak soud nevzal za prokázané, že se strany dohodly na prodloužení nájmu, či odložení termínu k vyklizení. Konečně soud nevzal za prokázané, že by se žalobce dopustil jednání, které by zakládalo vznik odpovědnosti za škodu vůči žalovanému, která by mohla být uplatněna v rámci kompenzační námitky. 14. Podle § 663 starého občanského zákoníku nájemní smlouvu přenechává pronajímatel za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně užíval a podle § 671 starého občanského zákoníku je nájemce povinen platit nájemné podle smlouvy. 15. Podle § 2225 OZ, po skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc. 16. Podle § 2991 OZ, ten kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle § 2285 OZ, pokračuje-li nájemce v užívání bytu tři měsíce po dni, kdy měl nájem skončit, přičemž jej pronajímatel nevyzve, aby byt opustil, platí, že nájem je znovu sjednán na tutéž dobu, na jakou byl sjednán dříve, nejdéle na dobu dvou let. Podle § 2311 pak platí toto ustanovení obdobně pro skončení nájmu obecně. 18. Strany uzavřely nájemní smlouvu na dobu určitou, přičemž doba určitá uplynula za účinnosti nového občanského zákoníku. Případná prolongace se proto posuzuje již podle účinnosti nového občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalobce včas vyzval žalovaného k vyklizení a i z jeho dalšího počínání bylo zřejmé, že nemá zájem na pokračování v nájmu, nájem skončil ke dni stanoveném v čl. 3 odst. 1 dodatku 2 smlouvy a nedošlo k jeho prodloužení. Proto žalobci vzniklo právo na předání nebytového prostoru a žalovanému povinnost nebytový prostor vyklidit a vyklizený žalobci předat. 19. Žalovaný tak měl povinnost do doby skončení nájmu platit nájemné a poté vydat bezdůvodné obohacení, které odpovídá zjištěné výši obvyklého nájemného po dobu, kdy prostory dále užíval. Poměrná výše nájemného od počátku [anonymizováno] [rok] do [datum] činí třináct třiceti jednin z částky [částka], tedy [částka]. Následně poměrná výše bezdůvodného obohacení za zbytek měsíce činí osmnáct třiceti jednin z této částky, tedy [částka]. Bezdůvodné obohacení za leden až duben 2017 při výši měsíčního plnění [částka] činí [částka], celkový dluh do konce dubna tak činí [částka]. Bezdůvodné obohacení za květen až srpen 2017 činí při výpočtu ze stejné částky [částka]. 20. Podle § 544 starého občanského zákoníku si strany mohly sjednat smluvní pokutu pro případ porušení smluvní povinnosti. Tu si strany sjednaly ve výši 0,1% a žalovaná porušila povinnost, kdy neplatila nájemné. Smluvní pokuta tak za období od [datum] do [datum] činí [částka]. Soud se zabýval i námitkou, že smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká a tedy v rozporu s dobrými mravy a dospěl k závěru, že tomu tak není. Tehdejší občanský zákoník stanovil pro případ prodlení s plněním nájemného z bytu poplatek z prodlení ve výši 2,5 promile, tedy poplatek vyšší, nežli je smluvní pokuta. Přitom jde o poplatek, který byl stanoven pro fyzické osoby nepodnikatele, kde je obvykle zákonodárce méně přísný, nežli u podnikatelských subjektů. Pokud si tedy strany sjednaly smluvní pokutu, která byla nižší, nežli pro nájmy bytů, soudu se jeví v historickém kontextu jako zcela přiměřená a přiznával i smluvní pokutu. 21. Celkem tak dlužná částka činí [částka]. 22. Co se týče kompenzační námitky za způsobenou škodu spočívající v nedodávání tepla, pak jednak žalovaná žádným způsobem netvrdila, ani neprokazovala porušení povinnosti ze strany žalobce a jednak nelze přehlédnout, že si strany v čl. IV odst. 1 smlouvy výslovně sjednaly, že žalobce neodpovídá za dodávky energií, včetně tepla. Proto k této námitce nebylo možno přihlédnout. 23. Co se týče námitky ohledně výměry, tak strany stvrdily výměry ve smlouvě, řadu let se podle ní chovaly a až do této doby je nesporovaly. Žalovaná nenavrhla žádné důkazy k prokázání svého neurčitého tvrzení, že výměry neodpovídají, které se tak v kontextu věci jeví pouze jako účelové a ničím nedoložené. 24. Podle § 1970 OZ (stejně jako podle předchozí právní úpravy) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, která je stanovena vládním nařízením. Žalovaný se dostával do prodlení průběžně, žalobce však požadoval prodlení vždy až od okamžiku podání žaloby, respektive od rozšíření žaloby. Proto soud přiznával rovněž úrok z prodlení tak, jak je uvedeno shora. 25. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a 3 o.s.ř., kdy žalobce byl v takovém rozsahu úspěšný (krom [částka] za služby, které bral zpět), že mu soud přiznával náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. 26. Žalobce po