11 C 163/2016-318 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a částky [částka] (výrok I), uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám jejího advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a uložil žalobkyni zaplatit státu na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III). 2. Rozhodl v řízení, v němž se žalobkyně domáhala na žalované doplacení pojistného plnění ve výši [částka] s odůvodněním, že dne [datum] jako pojistník uzavřela se žalovanou jako pojistitelem pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění pro případ odcizení vozidla tovární značky VW Touran, [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“) s limitem plnění [částka]. Žalobkyně dále uváděla, že dne [datum] došlo k odcizení vozidla, žalovaná ocenila vozidla ke dni odcizení částkou [částka], po odečtu sjednané 5 % spoluúčasti vyplatila žalobkyni částku [částka], žalobkyně nesouhlasila s oceněním vozidla, pročež si nechala zpracovat posudek znalcem [jméno] [příjmení], který cenu vozidla stanovil na částku [částka], za posudek žalobkyně uhradila [částka], tuto částku a částku [částka], jež je rozdílem mezi vyplacený pojistným plněním a plněním, jež mělo být žalobkyni s ohledem na cenu vozidla a sjednanou spoluúčast vyplaceno ([částka]) po žalované požadovala uhradit. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, přičemž k požadovanému nároku uvedla, že eviduje škodní událost ze dne [datum], kdy mělo dojít k odcizení vozidla, a že žalobkyni vyplatila pojistné plnění ve výši [částka]. Žalovaná poukázala na to, že obvyklou cena vozidla stanovila na částku [částka], dále si nechala zpracovat posudek znalcem [jméno] [příjmení], který obvyklou cenu vozidla ke dni odcizení stanovil dokonce jen na částku [částka], postup žalované tak byl souladný s pojistnými podmínkami a žalobkyni nevzniklo nejen právo na doplacení pojistného plnění, ale nemohlo jí ani vzniknout právo na náhradu jí vynaloženého nákladu za zpracování jí zadaného posudku. 4. Soud I. stupně poté, kdy vzal za daná shodná tvrzení účastnic podle ust. § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) stran účastnicemi uzavřené pojistné smlouvy ze dne [datum], předmětu pojištění a vzniku pojistné události – odcizení vozidla, a výplaty pojistného plnění, vymezil, že mezi účastnicemi zůstala spornou jen otázka obvyklé cena vozidla ke dni odcizení. 5. Soud I. stupně po provedeném dokazování a citaci ust. § [číslo] odst. 1 a ust. § 2811 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, upravujících podstatné náležitosti pojistné smlouvy a povinnost poskytnout pojistné plnění k této jediné sporné otázce uvedl, že na straně jedné žalobkyně předložila znalecký posudek vypracovaný [jméno] [příjmení], posléze doplněný jeho odborným vyjádřením, podle něhož ke dni [datum] činila obvyklá cena vozidla [částka], na straně druhé žalovaná předložila znalecký posudek vypracovaný [jméno] [příjmení], podle něhož ke dni [datum] činila obvyklá cena vozidla [částka], aby mohl vyhodnotit přesvědčivost takto podaných posudků, vyslechl nejprve samostatně znalce [jméno] [příjmení], posléze pak přistoupil ke konfrontačnímu výslechu obou uvedených znalců. Soud I. stupně nicméně uvedl, že jelikož rozpory mezi znaleckými posudky nebyly odstraněny ani provedeným výslechem znalců a jemu nepřísluší nahrazovat odborné závěry znalců vlastními úvahami, nevyšel ani z jednoho ze znaleckých posudků předložených účastnicemi a ustanovil k podání posudku znalce [celé jméno znalce]. Soud I. stupně k jím vypracovanému písemnému posudku uvedl, že z něj a následného výslechu znalce se podává obvyklá cena vozidla ke dni [datum] v rozmezí částek [částka] do [částka], když znalec obvyklou cenu vozidla stanovil za použití čtyř různých metod, přičemž pro účely porovnání s realizovanými prodeji obdobných vozidel znalec využil informací z realizovaných prodejů autobazarů; u starších ojetých vozidel nemá na cenu zásadní vliv výbava, ale typ, stáří a počet najetých kilometrů vozidla; pro vyhledávání informací ke stanovení ceny vozidla bylo použito jeho identifikační číslo. Dále soud I. stupně ke znaleckému posudku zpracovanému Ing. [celé jméno znalce] uvedl, že přestože písemné vyhotovení posudku bylo stručné, tak znalec při svém výslechu vysvětlil, jak postupoval při aplikaci jednotlivých jím použitých metod, odkud čerpal podklady pro svá zjištění a jak k nim dospěl, pročež soud I. stupně tento posudek hodnotil jako vnitřně konzistentní, nevykazující rozpory, které by měly vliv na jeho věrohodnost, a přesvědčivý, kdy z jeho závěrů mohl vycházet. Soud I. stupně stran znalcem stanovené obvyklé ceny vozidla ke dni jeho odcizení v rozpětí částek [částka] až [částka] uvedl, že vzhledem k tomu, že rozdíly mezi částkami zjištěnými jednotlivými použitými metodami byly zcela minimální a že jejich výše se jen nepatrně lišila od žalovanou dovozené obvyklé ceny vozidla ve výši [částka], z níž vycházela pro účely výpočtu pojistného plnění, dospěl k závěru, že obvyklá cena vozidla ke dni jeho odcizení činila právě částku [částka]. Za takové situace soud I. stupně uzavřel, že žalobkyni nárok na jakýkoli doplatek pojistného plnění nevznikl a žalobu jako nedůvodnou zamítl. 6. O náhradě nákladů řízení účastnic rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšné žalované přiznal plnou náhradu nákladů, o náhradě nákladů státu rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. 7. Žalobkyně napadla rozsudek soudu I. stupně včasným a přípustným odvoláním. V něm opakovala svou dřívější argumentaci stran nesprávnosti a nepřezkoumatelnosti znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], jenž nesplňuje formální náležitosti znaleckého, natož revizního posudku, vytkla mu, že nesprávně identifikoval stupeň výbavy vozidla, při výpočtu jeho ceny jednou z metod nesprávně zadal kategorii vozidla, chybně stanovil jeho pořizovací cenu a amortizaci, chybně stanovil jeho předpokládanou životnost, neztotožnila se s tím, že znalec dospěl ke čtyřem cenám vozidla, když měl stanovit jen cenu jednu, brojila proti vypočteným cenám vozidla, kdy tyto byly vypočteny nesprávně, znalcem vypočtená obecná cena vozidla (zjevně za použití porovnávací metody – poznámka odvolacího soudu) není zdůvodněna oproti znaleckému posudku předloženému žalobkyní, v němž znalec dobovou inzerci doložil. Stran výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] žalobkyně vyslovila přesvědčení, že své postupy a metody ocenění vozidla neobhájil a s námitkami žalobkyně se nevypořádal, neosvětlil, z jakých zdrojů byly čerpány podklady posudku. Žalobkyně vyslovila nespokojenost s tím, že soud I. stupně vycházel z tohoto znaleckého posudku, aniž se blíže zabýval jejími námitkami a správností postupu, a zároveň vytkla soudu I. stupně, že se nezabýval znaleckým posudkem znalce [příjmení]. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobě vyhověl. 8. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného, přičemž k odvolání žalobkyně uvedla, že tato staví své odvolání jen na zpochybňování znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], což nemůže být odvolacím důvodem, neboť soud může znalecký posudek hodnotit jen ve směru, zda znalec použil správnou metodu ke zjištění svých závěrů, nepřísluší mu však přezkoumávat znalecký závěr. Toto právě žalobkyně činí, proti zvolené metodě znalce fakticky nebrojí, ale přezkoumává jeho závěry, které však ve spojení s výslechem znalce obstojí. Žalovaná závěrem připomněla, že soud I. stupně měl k dispozici celkem tři znalecké posudky, přičemž posudek znalce [celé jméno znalce] a znalce [příjmení] se ve svých závěrech shodovaly. 9. Žalobkyně při jednání odvolacího soudu dne [datum] stvrdila, že namítá nesprávnost hodnocení v posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], kdy v bližším odkázala na průběh jeho výslechu provedeného před soudem I. stupně a po zopakování dokazování odvolacím soudem (viz níže) uvedla, že z uvedeného posudku není zřejmé, o jaké realizované prodeje šlo. 10. Žalovaná při jednání odvolacího soudu dne [datum] jen připomněla, že předmětné vozidlo v minulosti sloužilo pro potřeby policie v Německu a že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] při stanovení jeho ceny vycházel z realizovaných prodejních cen (zjevně při použití porovnávací metody – poznámka odvolacího soudu), jeho závěry jsou tak nejpřesnější. Stran posudku vypracovaného znalcem [příjmení] nesouhlasila s tím, že tento znalec (při stanovení obvyklé ceny vozidla – poznámka odvolacího soudu) bral v potaz trh s automobily v Německu. Po zopakování dokazování odvolacím soudem (viz níže) zdůraznila znalcem stanovenou obvyklou cenu vozidla ve výši [částka] dle realizovaných prodejů. 11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (ust. § 212 a ust. § 212a o. s. ř.), a po zopakování dokazování podle ust. § 213 odst. 2 o. s. ř. znaleckým posudkem [celé jméno zn