16 C 139/2018-195 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Rozsudkem citovaným v záhlaví soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s 8,5% úrokem z prodlení běžícím od [datum] do zaplacení (výrok I.), uložil žalobci nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a dále žalobci uložil nahradit náklady řízení státu v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). 2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobním nároku na doplatek pojistného plnění. Žalobce nárok opírá o pojistnou smlouvu, uzavřenou se žalovanou mimo jiné o havarijním pojištění osobního motorového vozidla [značka automobilu], [anonymizována tři slova] [číslo] a uplatnění nároku na náhradu škody, způsobené dopravní nehodou ze dne [datum], kterou žalované pojišťovně vyčíslil a doložil částkou [částka] bez DPH, tuto vynaložil na opravu poškozeného vozu. Pojišťovna poskytla po odečtu sjednané spoluúčasti ve výši [částka] plnění ve výši [částka] a ve zbývajícím rozsahu plnění odmítla s tvrzením, že další poškození vozu nemohla vzniknout v příčinné souvislosti s tvrzeným nehodovým dějem. 3. Žalovaná prohlásila za nesporné uzavření předmětné pojistné smlouvy, nehodový děj dopravní nehody ze dne [datum], kdy pojištěné vozidlo projelo zavřenými vraty a nahlášení pojistné události dne [datum]. Za sporné měla poškození pravých zadních dveří a prahu vozu, levé části střechy, levého zadního světlometu, nárazníku a kola. Namítla, že žalobce podstatně ztížil šetření škody pojistitelem, protože neumožnil prohlídku poškozených vrat před jejich opravou. Navrhla žalobu zamítnout. 4. Soud I. stupně vyšel z provedeného dokazování listinnými důkazy, fotografiemi a znaleckým posudkem z oboru ekonomika, ceny a odhady motorových vozidel, dopravní nehody, autoopravárenství a technický stav vozidel. Dospěl k závěru, že tvrzený nehodový děj a jeho následek v podobě poškození opravovaných částí vozidla je technicky přijatelný, vyšel přitom ze znaleckého posudku ustanoveného znalce [celé jméno znalce]. Zamítnutí žaloby odůvodnil tak, že má za prokázáno, že žalobce neumožnil žalované provést prohlídku poškozených vrat před jejich opravou. Neshledal pro časový odstup jako přesvědčivý protiargument email žalované, kterým žalobci dne [datum] sdělila, že schůzku na místě nehody považuje za nadbytečnou. 5. Po právní stránce soud I. stupně posoudil nárok dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen o. z., zejména jeho ust. § [číslo] odst. 1), [číslo], § 2 796 odst. 1) a konečně ust. § 2 800 odst. 2., podle nějž má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit porušení povinnosti pojištěným, spočívající v neumožnění provést bezprostředně po nehodě prohlídku na místě nehody. Snížení plnění o 44% shledal soud I. stupně přiměřeným, proto žalobní nárok o doplatek pojistného plnění zamítl. O nákladech řízení žalované a státu rozhodl soud I. stupně tak, že zavázal k jejich náhradě žalobce /§ 142 odst. 1 a § 148 o. s. ř. 6. Proti citovanému rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Uplatnil odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Vady řízení odvolatel spatřuje v tom, že jej soud nepoučil ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ve vztahu k tvrzením žalované, že měl podstatně ztížit šetření pojistitele. S tímto tvrzením odvolatel nesouhlasí, měl je za vyvrácené provedeným důkazem - emailem žalované, kterým žalobci v reakci na opakovanou žádost o schůzku dne [datum] žalovaná sdělila, že schůzku na místě nehody považuje za nadbytečnou. Dle žalobce měl soud po provedení tohoto důkazu poučit spíše žalovanou, aby své tvrzení prokázala, protože k tvrzení, že žalobce bránil vyšetření pojistné události, žádný důkaz dosud nenavrhla. Žalobce toto tvrzení hodnotil jako účelové. Soud I. stupně k této sporné otázce až do vyhotovení písemného odůvodnění rozsudku žádné stanovisko nezaujal. Žalobce v odvolání uvedl, že právní závěr soudu I. stupně je v příkrém rozporu s provedenými důkazy. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl a s ohledem na úspěch ve věci žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení žalobce. 7. Žalovaná se k odvolání žalobce vyjádřila tak, že žalobce provedl opravu poškozených vrat bezprostředně po nehodě a právě tím ztížil šetření pojistné události žalovanou jako pojistitelem. Žalobce nepořídil před opravou vrat žádnou fotodokumentaci. [ulice] šetření v době po opravě vrat, kdy již nenesla žádné stopy nárazu vozidla, považovala žalovaná důvodně za nadbytečné. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek jako věcně správný potvrdil. 8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. 9. Po doplnění dokazování (§ 213 o. s. ř.) obsahem Všeobecných pojistných podmínek [anonymizováno] [rok] a informací žalované žalobci ze [datum] o škodní události tak zjištěný skutkový stav umožnil učinit závěr o důvodnosti odvolání žalobce. 10. Soud I. stupně pochybil, když účastníky řízení nepoučil o koncentraci řízení dle ust. § 118b odst. 1) o. s. ř., o následcích neunesení břemen tvrzení a dokazování dle ust. § 118a o. s. ř. a o sporných skutečnostech, které je třeba prokázat. Soud I. stupně účastníky nepoučil ani dle ust. § 119a o. s. ř. o zásadě neúplné apelace, která ovládá odvolací řízení. 11. Proto odvolací soud chybný postup soudu I. stupně napravil a při svém jednání poučil žalovanou ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že je ke splnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní nezbytné prokázat tvrzení, že žalobce podstatně ztížil šetření a zjištění výše pojistného plnění, respektive, že uvedl při nahlášení škodné události nepravdivé údaje a dále jej poučil o následku neunesení břemene tvrzení a dokazování, kterým je neúspěch ve věci. 12. Ve lhůtě žalovaná podala ve věci písemné stanovisko. V něm zopakovala, že za ztížení šetření pojistné události žalobcem považuje skutečnost, že k opravě poškozených vrat došlo bezprostředně po dopravní nehodě a žalovaná proto nebyla schopna provést řádné ohledání místa nehody a ověřit, zda poškození vozu korespondují s poškozením vjezdových vrat. Znovu vytkla žalobci, že z místa nehody nepořídil žádné fotografie, které by zejména zachytily poškození vrat. Dále uvedla, že hlášení pojistné události bylo velice strohé. Žalovaná vyžadovala od žalobce doložení poškození vrat emailem ze dne [datum] v zákonné tříměsíční lhůtě vymezené pro vyšetření pojistné události, přičemž již v době, kdy o fotodokumentaci žádala, byla vrata opravena. Žalobce jí poté doložil fotografie opravené vjezdové brány. K důkazu doložila email ze dne [datum], kterým se na žalobce obrátila s požadavkem doložit fotodokumentaci z místa nehody a odpověď žalobce z následujícího dne. Setrvala na návrhu rozsudek soudu I. stupně potvrdit jako věcně správný. 13. Odvolací soud vzal poté na základě výsledků dokazování, provedeného soudem I. stupně za prokázanou skutečnost, že žalobce dopravní nehodu ze dne [datum] nahlásil žalované dne [datum] a dne [datum] mobilní technik žalované vozidlo prohlédl v autoservisu (viz zápis o poškození vozidla). Dne [datum] sdělila žalovaná žalobci, že mu poskytuje částečné plnění - po odpočtu nelikvidních položek, spočívajících v opravě nesouvisejících poškození vozidla. Nato reagoval žalobce emailem z [datum] a výzvou k prohlídce místa nehody, kterou žalovaná shledala neúčelnou pro odstup času. Nato žalovaná vyzvala žalobce k předložení fotodokumentace, žalobce jí zaslal fotografie z doby po opravě poškozených vrat. Žalovaná likvidaci pojistné události z podnětu žalobce prošetřila a dne [datum] žalobci napsala, že důvodem krácení pojistného plnění je neexistující příčinná souvislost mezi některými poškozeními vozu a předmětnou dopravní nehodou s odkazem na článek 13 odst. 25 Všeobecných pojistných podmínek (dále také jen„ VPP“). Dále žalobci vytkla, že při nahlášení pojistné události uvedl nepravdivé údaje, protože veškerá poškození vozu nemohla vzniknout při tvrzeném nehodovém ději, za což byla žalovaná podle čl. 11 odst. 5 písm. b) VPP oprávněna neposkytnout žádné pojistné plnění. Stejné argumenty žalovaná napsala i do dalšího stanoviska dne [datum] a v reakci na předžalobní výzvu dne [datum]. Až v odůvodnění odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu dne [datum] přichází žalovaná s odůvodněním, že„ se domnívá, že ze strany žalobce došlo k podstatnému ztížení šetření pojistitele, když žalované nebylo umožněno, aby viděla poškození vjezdových vrat a porovnala tato poškození a deformace žalobcova vozidla.“ 14. Soudem pořízený znalecký posudek na otázku, zda k veškerým (uvedeným) poškozením vozu mohlo dojít při dopravní nehodě dne [datum], odpověděl, že po zjištění metodou početně grafické analýzy nehodového děje za pomoci počítačového programu [anonymizována dvě slova] dospěl k záv