22 C 287/2021-44 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. 8. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 5 881 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného pojistného ze smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motocyklu žalovaného tovární značky KAWASAKI, [registrační značka] za období od 28. 9. 2020 do 1. 1. 2021 ve výši 5 281 Kč, poplatku za upomínání ve výši 600 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 5 881 Kč od 2. 1. 2021 do 6. 8. 2021 ve výši 289 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, ale žalovaný je státním příslušníkem Indie, a proto právní poměr mezi účastníky je poměrem s mezinárodním prvkem řídící se režimem zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), kterého se však podle ust. § 1 a 2 ZMPS použije pouze v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie Smlouva obsahující kolizní normy nebyla mezi Českou republikou a Indií uzavřena, a proto je třeba v této věci vycházet z přímo použitelných předpisů práva Evropské Unie. Podle čl. 17 odst. 1 a 18 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech může být žalovaný v pozici spotřebitele žalován pouze u soudů členského státu, na jehož území má bydliště. Jelikož bydliště žalovaného je na území České republiky, proto má zdejší soud pravomoc tuto věc rozhodnout. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem v této věci právo obvyklého místa bydliště žalovaného, tedy české právo. 4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 12. října 2021, č. j. EPR 189453/2021-12 byli účastníci vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím v této věci bez nařízení jednání, tedy pouze na základě předložených listinných důkazů (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“ /) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 24. 10. 2021. 5. Jelikož se žalovaný k uvedené výzvě soudu nevyjádřil a žalobkyně s postupem podle ust. § 115a o. s. ř. vyjádřila souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, soud ve věci rozhodl podle citovaného ustanovení o. s. ř. bez nařízení jednání, pouze na základě listinných důkazů. 6. V této věci soud rozhodoval spor o peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, a proto není podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř., proti tomuto rozsudku odvolání přípustné. 7. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 8. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 9. Dne 28. 6. 2019 podepsali žalobkyně jako pojistitel zastoupená zaměstnancem zprostředkovatele [právnická osoba] s žalovaným jako pojistníkem smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motocyklu žalovaného [příjmení] [jméno], [VIN kód] a havarijní pojištění tohoto motocyklu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění dne 28. 6. 2019. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit pojistné ve výši 21 064 Kč ročně, a to ve čtvrtletních splátkách ve výši 5 266 Kč. Žalovaný však neuhradil splátku pojistného splatnou dne 28. 9. 2020, a to ani v dodatečné lhůtě do 31. 12. 2020 uvedené ve výzvě žalobkyně ze dne 9. 11. 2020 spolu s upozorněním, že neuhrazením dlužného pojistného ve stanovené lhůtě pojištění zanikne. Žalobkyně se po žalovaném domáhá dlužného pojistného za období od 28. 9. 2020 do 1. 1. 2021, kdy smlouva zanikla, ve výši 5 281 Kč a poplatků za upomínky ze dne 13. 1. 2021 a 8. 2. 2021 ve výši 600 Kč, celkem tedy částky ve výši 5 881 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani po předžalobní výzvě žalobkyně ze dne 13. 5. 2021. 10. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil jako dlužné pojistné a poplatky za upomínání ze smlouvy uzavřené podle ust. § 3 zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v platném znění a ust. § 2758 zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), právo žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a 1970 o. z., a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013. 11. S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou, a proto ji výrokem I. v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroků z prodlení (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). 12. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, má proto proti žalovanému právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně ve výši 1 489 Kč tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování za tři advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) podle ust. § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), která činí částku 200 Kč za úkon, celkem částku ve výši 600 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částku ve výši 300 Kč a náhrada 21% DPH ve výši 189 Kč podle ust. § 137 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta. 13. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.