24 C 61/2019-311 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 27. 3. 2019 domáhá určení uvedených ve výroku I. a II. s odůvodněním, že pozemek parc. [číslo] v katastrálním území [část obce], obec Praha, je ve spoluvlastnictví žalobkyně s podílem o velikosti 1/8, žalovaného s podílem o velikosti 3/8 a ve zbývající 1/2 náleží do dosud nevypořádaného společného jmění obou účastníků zaniklého jejich rozvodem. Dle žalobkyně stávající stav zápisu v katastru nemovitostí, kde je uvedena žalobkyně jako spoluvlastník s podílem o velikosti 1/8 a žalovaný s podílem o velikosti 7/8, neodpovídá skutečnému právnímu stavu. Určení požadovaná žalobou mají dle žalobkyně vést k tomu, aby na jejich základě příslušný katastrální úřad uvedl zápis do souladu se skutečností, z čehož též dovozovala naléhavý právní zájem na nich. 2. Rozdíl mezi stavem evidovaným a skutečným dle žalobkyně spočíval v tom, že spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na předmětném pozemku (resp. v té době na pozemku a stavbě, které byly samostatnými věcmi v právním smyslu) nenabyl žalovaný do svého výlučného vlastnictví, nýbrž jej nabyli oba účastníci do svého společného jmění manželů. Dle žalobkyně bylo jejich manželství uzavřeno dne [datum] a rozvedeno pravomocně dne [datum]. Žalovaný měl již při uzavření manželství ve svém vlastnictví spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech o velikosti 3/8, jeho matka [jméno] [celé jméno žalobkyně] měla podíl o velikosti 1/8. Spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 byl v té době součástí dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelém [datum]. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 2. 9. 1997, sp. zn. 7 C 215/91, který nabyl právní moci dne 24. 1. 1998, bylo podílové spoluvlastnictví nemovitostí zrušeno a vypořádáno tak, že žalovaný byl určen spoluvlastníkem s podílem o velikosti 7/8 (namísto 3/8, které vlastnil do té doby) a jeho matka [jméno] [celé jméno žalobkyně] spoluvlastníkem s podílem o velikosti 1/8 (který se oproti dřívějšímu stavu nezměnil). Ke změně v osobě vlastníka tedy došlo pouze ve vztahu k podílu o velikosti 1/2. Jelikož k tomu došlo ke dni 24. 1. 1998, a tedy za trvání manželství, stal se podíl o této velikosti součástí jejich společného jmění manželů. Spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8, který nebyl předmětem tohoto řízení, pak žalobkyně nabyla darováním od matky žalovaného [jméno] [celé jméno žalobkyně] na základě smlouvy ze dne 9. 2. 2005. 3. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný měl dle rozsudku zdejšího soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví povinnost na vypořádání zaplatit do dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení] částku 256 200 Kč, a to v částce 103 356 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku a v částce 152 844 Kč do osmi měsíců od právní moci rozsudku. Dle žalobkyně byly na úhradu první splátky použity prostředky deponované na účtu zdejšího soudu, přičemž na jejich složení přispěla částkou 35 000 Kč, byť v době jejich složení ještě nebyli se žalovaným manželé. Pokud šlo o druhou splátku, žalovaný takové prostředky sám neměl, takže ji v rozsahu 120 000 Kč pokryli účastníci z daru od rodičů žalobkyně, ve zbývajícím rozsahu ji uhradili ze společných finančních prostředků. K úhradě vypořádání tak byly dle žalobkyně použity zčásti prostředky z jejich společného jmění. 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a k věci samé se vyjádřil tak, že pokud šlo o první splátku na vypořádání shora uvedené částky, tedy o 103 356 Kč, ty mu poskytla z větší části jeho matka z peněz získaných po její matce (z prodeje nemovitostí v [obec]), z menší části jeho otec. Pokud šlo o druhou splátku ve výši 152 844 Kč, fakticky se jednalo pouze o 147 606 Kč, neboť zbytek byl pokryt úroky z první splátky, která byla po řadu let deponována na účtu soudu. Finanční prostředky na její úhradu získal v roce 1998 darem od sestry, [jméno] [příjmení], která mu darovala 150 000 Kč, a to proto, že již v té době manželství účastníků nebylo harmonické a žalovaný nechtěl splátku hradit ze společných prostředků obou účastníků jakožto manželů, neboť chtěl, aby spoluvlastníky nemovitosti byl pouze on a jeho matka. Podle žalovaného nebyl pro jeho sestru problém mu takovou částku darovat, neboť se svým manželem provozovala dopravní firmu. 5. Mezi účastníky nebylo sporu, že uzavřeli manželství dne [datum], že manželství bylo rozvedeno pravomocně ke dni [datum] a že jejich společné jmění manželů nebylo přinejmenším v rozsahu předmětného spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2 na pozemku parc. [číslo] (pokud by do společného jmění manželů náležel) dosud vypořádáno. Dále mezi nimi nebylo sporné a soud rovněž vzal za své skutkové zjištění, že k nabytí tohoto spoluvlastnického podílu došlo v důsledku zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitostí shora uvedeným rozsudkem zdejšího soudu ke dni 24. 1. 1998. 6. Sporné mezi účastníky bylo, zda úhradu na vypořádání uloženou uvedeným rozsudkem v celkové výši 256 200 Kč provedl žalovaný výlučné ze svých prostředků, získaných zejména darem od jeho rodinných příslušníků, či zda na ni alespoň zčásti byly použity prostředky ze společného jmění manželů. 7. Soud z níže uvedených důkazů zjistil následující skutkový stav. 8. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími ze dne 5. 11. 1986 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] prodala rekreační chatu č. ev. [číslo] v [část obce], postavenou na stavební parcele [číslo] zahradu parc. [číslo] za kupní cenu ve výši 46 876,23 Kčs. 9. Z rozhodnutí státního notářství pro Prahu 8 dne 20. 11. 1990, č. j. 8 Nsn c 2/89-42, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván ke složení částky 103 356 Kč do depozita. V horní části rubu listiny byl uveden rukou psaný text, dle tvrzení žalovaného psaný jeho matkou, ve znění„ Přijmul [jméno] 22. listopadu 1990“, pod tím„ 10. prosince 1990 vyzvednuté peníze a dány na notářství“. Z rozhodnutí státního notářství pro Prahu 8 dne 14. 12. 1990, č. j. 8 Nsn c 2/89-45, bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o prodeji jedné poloviny domu [adresa] se stavební parcelou [číslo] v k. ú. [část obce] žalovanému. Mezi účastníky bylo nesporné, že k prodeji podle posledně uvedeného rozhodnutí nakonec nedošlo a že finanční prostředky složené do depozita v uvedené částce byly později použity k úhradě části vypořádání podle dále uvedeného rozsudku o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. 10. Z úmrtního listu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že zemřel [datum]. 11. Z oddacího listu bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum]. 12. Z listin obsažených ve spisu zdejšího soudu sp. zn. 7 C 215/91 byly zjištěny následující skutečnosti. Ze žaloby bylo zjištěno, že žalovaný a jeho matka [jméno] [celé jméno žalobkyně] se domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha. Ze žádosti o osvobození obou navrhovatelů od soudních poplatků a záloh ze dne 1. 8. 1991 bylo zjištěno, že uvedli, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla poživatelkou plného invalidního důchodu ve výši 1 800 Kčs a byla odkázána pouze na něj a že žalovaný měl hrubou mzdu 3 125 Kčs měsíčně, z čehož hradil půjčku 1 450 Kč měsíčně, a byl tedy hluboko pod životním minimem. Z prohlášení o majetkových a výdělkových poměrech včetně průvodního dopisu, došlých soudu 16. 9. 1991, bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] uvedla dluh 5 000 Kč vůči [jméno] [celé jméno žalovaného] (otci žalovaného) s důvodem vzniku„ před půl rokem na různé i na výživu pro malý důchod 1 200 Kčs měsíčně“, žalovaný uvedl vyživovací povinnost vůči své matce a dluhy vůči [název] [název] [název] ve výši 55 000 Kč„ ke koupi nemovitosti rodinného domu“, vůči [jméno] [příjmení] ve výši 20 000 Kč„ ke koupi domu“ a vůči [jméno] [celé jméno žalovaného] ve výši 10 000 Kč„ na různé a i k výživě“. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že žalovaný sjednal s [název] [název] [název] dne 7. 12. 1990 půjčku v částce 55 000 Kč se splátkou 1 450 Kč měsíčně na„ překlenutí dočasných finančních potřeb“; jako ručitelé byli uvedeni [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 19. 9. 1991 bylo zjištěno, že soud žádost o osvobození od poplatků a záloh zamítl. Z odvolání navrhovatelů došlého soudu dne 3. 10. 1991 bylo zjištěno, že se proti uvedenému usnesení odvolali. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 1991, č. j. 19 Co 370/91-18, bylo zjištěno, že usnesení zdejšího soudu o zamítnutí žádosti bylo potvrzeno. Ze žádosti navrhovatelů došlé soudu dne 28. 11. 1991 bylo zjištěno, že požádali o prodloužení lhůty k úhradě soudního poplatku do 6. 12. 1991. Z protokolu o jednání ze dne 17. 2. 1997 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že majetek větší hodnoty nevlastnil, měl úspory asi 10 000 Kč, ani jeho matka [jméno] [celé jméno žalobkyně] větší majetek nevlastnila, případnou povinnost uhradit více, než kolik bylo složeno v depozitu, chtěl řešit půjčkou. 13. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 2. 9. 1997, sp. zn. 7 C 215/91, datum právní moci 24. 1.