25 C 226/2020 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 12.8.2020 domáhá na žalovaném zaplacení částky 1.379,56 Kč. V návrhu uvádí, že se žalovaným uzavřel dne 21.9.2018 podle § 63 z.č.127/2005 Sb. o elektronických komunikacích smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] na základě níž se zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za plnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran, přičemž žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Uzavřená smlouva se řídí podmínkami služeb a zboží za zvýhodněnou cenu, všeobecnými podmínkami pro poskytování služeb elektronických komunikací a ceníkem, případně podmínkami jednotlivých služeb. Žalobce žalobou uplatňuje část ceny, na kterou byla vyúčtování vystavena, a to pouze ty nároky, o jejichž oprávněnosti rozhoduje civilní soud, když pravomoc civilních soudů dovozuje žalobce z ustanovení § 129 odst. 1 věty první zákona č.127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, když Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jejich základě. Podle § 7 zákona č.127/2005 Sb. o elektronických komunikacích komunikačními činnostmi jsou a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů. V ostatních případech je pak dána pravomoc k rozhodování civilním soudům. Ceny za poskytování služeb elektronických komunikací byly či budou žalobcem uplatněny u Českého telekomunikačního úřadu, podanou žalobou se žalobce domáhá pouze toho, o čem má pravomoc rozhodovat civilní soud. Žalobce se žalovaným uzavřel dále podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku kupní smlouvu na zařízení a dohodu o splátkách ceny zařízení, a to dne [datum] smlouvu [číslo]. Na základě této smlouvy žalovaný zakoupil zařízení [anonymizována čtyři slova] za kupní cenu 1.441 Kč, z níž při převzetí zařízení uhradil 1 Kč; sjednané splátky byly 24 po 60 Kč (objednávková faktura [číslo]). 2. V dohodě se smluvní strany dohodly, že za podmínek uvedených v Podmínkách nákupu zboží na splátky, jež jsou nedílnou součástí této dohody, žalovaný jako zákazník uhradí [anonymizováno] kupní cenu jím vybraného zařízení specifikovaného v dohodě stanovenou v dohodě způsobem uvedeným v dohodě, tj. v měsíčních splátkách, jejichž počet a výše jsou uvedeny v tabulce, která je součástí dohody. Smluvní strany se dohodly, že žalovaný uhradí jednotlivé měsíční splátky na základě měsíčního Vyúčtování služeb nebo měsíčního Vyúčtování splátky kupní ceny zařízení. Ocitne-li se žalovaný v prodlení s úhradou některé ze splátek kupní ceny nebo s úhradou vyúčtovaných služeb delším než 30 dnů po lhůtě splatnosti, je žalobce oprávněn jeho závazek k úhradě kupní ceny zařízení„ zesplatnit", tedy rozhodnout, že žalovaný doplatí celou zbývající část kupní ceny jednorázově. 3. V souladu s Všeobecnými podmínkami žalobce vystavoval vyúčtování služeb po skončení každého zúčtovacího období. Vyúčtování obsahuje cenu za všechny služby (popř. za objednané zboží) a služby třetích stran poskytnuté a objednané v příslušném zúčtovacím období. Délka zúčtovacího období je jeden měsíc. Žalobce byl oprávněn ve vyúčtování vyúčtovat i ceny za služby poskytnuté v předchozích zúčtovacích obdobích, pokud nebyly zahrnuty do předchozích vyúčtování (zejména v případě roamingu a služeb třetích stran). Vyúčtování žalobce poskytoval žalovanému v elektronické podobě v internetové samoobsluze prostřednictvím jeho zákaznického účtu dostupného prostřednictvím webových stránek žalobce, tak jak bylo sjednáno ve Všeobecných obchodních podmínkách, přičemž toto vyúčtování je vždy zpřístupněno nejpozději do tří dnů po dni jeho vystavení. Žalovaný se zavázal uhradit vyúčtování nejpozději do data splatnosti, které je uvedeno na příslušném vyúčtování a které je zpravidla stanoveno na 18. den po vystavení vyúčtování. Žalovaný má v souladu s § 64 odst. 8 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích 2 měsíční lhůtu pro podání reklamace proti doručenému vyúčtování. Po uplynutí této lhůty toto právo zaniká. Žalovaný žádné oprávněné reklamace proti vystaveným vyúčtováním nevznesl. 4. Žalovaný řádně neplnil povinnosti z výše uvedených smluv, když nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování, na což byl ze strany žalobce upozorněn prostřednictvím vystavených Vyúčtování v sekci„ Celkem k platbě z minulého období“ a dále prostřednictvím zaslaných SMS upomínek či písemných upomínek. Žalovaný je v prodlení s úhradou následujících vyúčtování: vyúčtování [číslo] za období od 20.11.2018 - 19.12.2018 splatné dne 7.1.2019 v částce 509, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 59,95 Kč, vyúčtování [číslo] za období od 20.12.2018 - 19.1.2019 splatné dne 7.2.2019 v částce 1.052 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 59,94 Kč, vyúčtování [číslo] za období od 20.1.2019 - 19.02.2019 splatné dne 10.03.2019 v částce 993 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 59,93 Kč, vyúčtování [číslo] za období od 20.2.2019 - 19.3.2019 splatné dne 7.4.2019 v částce 509 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 59,92 Kč, vyúčtování [číslo] za období od 20.3.2019 - 19.4.2019 splatné dne 8.5.2019 v částce 509 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 59,92 Kč, vyúčtování [číslo] za období od 20.4.2019 - 19.5.2019 splatné dne 7.6.2019 v částce 509 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 59,91 Kč, vyúčtování [číslo] za období od 20.5.2019 - 19.6.2019 splatné dne 8.7.2019 v částce 6.327,51 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 1.020 Kč. Z uvedených vyúčtování žalobce nárokuje v tomto řízení částky 60 Kč (Číslo vyúčtování [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a částku 1.020 Kč (vyúčtování [číslo]). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 27.1.2020, avšak bezvýsledně. 5. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 20.8.2020 č. j. EPR 198072/2020-6 soud návrhu vyhověl. Usnesením ze dne 9.září 2020 č. j. EPR 198072/2020-8 pak soud elektronický platební rozkaz zrušil, neboť se ho nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. 6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 7. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Ukrajiny, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 24.2.2021 soud zjistil, že žalovanému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu za účelem soužití cizinců od 8.3.2016. Hlášen je do 31.12.2016 na adrese [adresa], ke dni 24.2.2021 nenahlásil změnu adresy. 8. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve vztahu k Ukrajině je Česká republika vázána Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou ministrem zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb.m.s. Podle článku 48 odst. 1 této smlouvy se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Podle odst. 2 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Podle odst. 3 pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle odst. 4 forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek. Podle odst. 5 pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v