25 C 42/2021-49 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 23.10.2020 domáhá na žalovaném zaplacení částky 503,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 503,20 Kč od 25.8.2019 do zaplacení a částky 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. V návrhu uvádí, že žalobce je právnickou osobou, pojišťovnou provozující pojišťovací činnost, a to na základě povolení České národní banky ve smyslu zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých zákonů (zákon o pojišťovnictví). Žalobce uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu„ [anonymizována čtyři slova] [číslo]“ s počátkem pojištění dne [datum]. Na základě smlouvy žalobce poskytoval žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti uvedené ve smlouvě – konkrétně pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro nákladní automobil do 3,5 t [značka automobilu] [registrační značka] dle zákona č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a žalovaný byl povinen řádně platit žalobci sjednané pojistné ročně ve výši 7.548 Kč v měsíčních splátkách. Tuto povinnost však žalovaný porušil. K zániku pojistné smlouvy došlo výpovědí pojistníka ve lhůtě [anonymizováno] měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy s účinností ke dni 24.8.2019 podle § 2805 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku. Žalobci tak náleží pojistné za dobu do zániku pojištění. Žalobce se touto žalobou domáhá úhrady dlužného pojistného za dobu od 30.7.2019 do 24.8.2019 v částce 503,20 Kč, které žalovaný neuhradil. Nezaplacené pojistné je vypočteno žalobcem v souladu se smlouvou. Společně s dlužným pojistným se žalobce domáhá zaplacení nákladů ve výši 200 Kč spojených s uplatněním žalované pohledávky z titulu dlužného pojistného, které v souladu se sazebníkem představují ujednané náklady na zaslání upomínky k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení od data zániku pojistné smlouvy. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 24.11.2020 pod č.j. EPR 276437/2020-7 soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 31.prosince 2020 pod č.j. EPR 276437/2020-9 pak soud platební rozkaz zrušil. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Ukrajiny, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 18.3.2021 soud zjistil, že žalovanému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu od 12.2.2009. Hlášen je od 26.10.2017 na adrese [adresa]. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve vztahu k Ukrajině je Česká republika vázána Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou ministrem zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb.m.s. Podle článku 48 odst. 1 této smlouvy se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Podle odst. 2 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Podle odst. 3 pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle odst. 4 forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek. Podle odst. 5 pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Podle článku 49 odst. 1 odpovědnost za náhradu škody kromě odpovědnosti, která vyplývá ze smluvních závazků, se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody. Přitom, pokud ten, kdo škodu způsobil, nebo ten, komu byla škoda způsobena, jsou občany a bydlí anebo mají své sídlo a jsou registrováni na území druhé smluvní strany, mohou se použít rovněž právní předpisy této druhé smluvní strany. Podle odst. 2 pravomoc k řízení o sporech týkajících se závazků z odpovědnosti za škodu mají justiční orgány smluvní strany, jejíž právní předpisy se použijí v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný se zdržuje na území ČR, je hlášen v obvodu zdejšího soudu, zdejší soud je tak jeho obecným soudem ve smyslu ust. § 84 až 86 o.s.ř. a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním). Žalobce doplnil, že dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným Pojistnou smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí byl mimo jiné i sazebník platný od 1.1.2019, v rámci kterého je sjednána částka pro případ zaslání upomínky dlužného pojistného ve výši právě 200 Kč. Žalovaný stvrdil seznámení se s tímto sazebníkem podpisem předmětné pojistné smlouvy. Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč představují právě tuto částku. Dlužné pojistné je vypočteno vydělením výše pojistného počtem dnů pojistného období (7548/360 = 20,966) a denní pojistné se poté vynásobí počtem pojištěných dnů (20,966*26 = 545,133). Žalované dlužné pojistné představuje částku ve výši 503,20 Kč. Soud nařídil ústní jednání. K ústnímu jednání dne 26.5.2021 se žalobce po předchozí písemné omluvě nedostavil, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výpověď pojištění z pojistné smlouvy [číslo] z 16.8.2019, pojistná smlouva [obec] [anonymizováno] na sdružené pojištění vozidla [číslo] z [datum], podací arch, informace o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy z 28.9.2019, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, sazebník poplatků, sazebník poplatků, sdělení PSSZ z 16.března 2021, sdělení Ministerstva vnitra České republiky z 18.března 2021. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla [číslo] soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobcem měla být dne [datum] sjednána pojistná smlouva k pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [jméno] [jméno] [registrační značka]. Ze smlouvy vyplývá, že se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel [anonymizováno] [číslo], Sazebníkem poplatků a oceňovacími tabulkami ke stanovení výše pojistného plnění z úrazového pojištění dopravovaných osob. Pod listinou se nachází podpis žalovaného, dále je zde kolonka„ podpis a razítko pojišťovacího zprostředkovatele zastupujícího [anonymizováno] na základě plné moci“ s podpisem, nicméně plná moc přiložena není. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2779 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsa