22 C 314/2021-50 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 10. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 2 046 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, jako právní nástupkyni společnosti [právnická osoba], z titulu dlužného jízdného ve výši 17 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč za jízdu bez platné jízdenky vlakem [právnická osoba] [číslo] mezi stanicemi„ [obec]“ a„ [obec]“ dne 23. 6. 2016 a dlužného jízdného ve výši 29 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč za jízdu bez platné jízdenky vlakem [právnická osoba] [číslo] mezi stanicemi„ [obec]“ a„ [obec]“ dne 23. 6. 2016. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Usnesením ze dne 5. listopadu 2021, č. j. EPR 232909/2021-8, vyzval zdejší soud žalovaného, aby se ve lhůtě do deseti dnů od doručení tohoto usnesení, k čemuž došlo dne 19. 11. 2021, vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“ /) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Jelikož v této věci soud rozhodoval spor o peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, není podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. proti tomuto rozsudku odvolání přípustné. 6. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 7. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 8. Dne 23. 6. 2016 žalovaný cestoval vlakem [právnická osoba] dráhy na trase mezi stanicemi„ Kralupy n. Vltavou“ a„ [obec]“ bez platné jízdenky. Žalovaný byl nejprve kontrolován pracovníkem [právnická osoba] v úseku mezi stanicemi„ Kralupy n. Vltavou“ a„ Libčice n. Vltavou“, kdy nebyl schopen se prokázat platným jízdním dokladem, i poté však odmítl ve stanici [obec] vystoupit a pokračoval v jízdě do [obec]. Žalovaný byl vyzván, aby uhradil cenu za přepravu osob v uvedených úsecích ve výši 46 Kč a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu celkem ve výši 2 000 Kč [právnická osoba] následně postoupila tyto pohledávky, včetně jejich příslušenství, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], [právnická osoba] [anonymizováno], [země] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [země], a to na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] ze dne 15. 12. 2015 a na základě smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 16. 12. 2016. Tato společnost pak předmětné pohledávky poté postoupila smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 19. 1. 2017 na žalobkyni. Přestože žalobkyně dopisem ze dne 23. 3. 2017 oznámila žalovanému postoupení pohledávek a vyzvala jej k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, žalovaný dluh dosud neuhradil. 9. Po právní stránce soud věc posoudil jako nároky žalobkyně ze smluv o přepravě podle ust. § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterých byl žalovaný povinen uhradit právní předchůdkyni žalobkyně stanovené jízdné ve výši 29 Kč a 17 Kč dle smluvních přepravních podmínek dopravce (tarifu), což neučinil, čímž mu vznikla dále povinnost zaplatit i dvě přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč (ust. § 37 odst. 5 písm. b) a c) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách ve spojení s tarifem), a to se splatností ke dni provedení přepravní kontroly. Aktivní věcná legitimace žalobkyně vyplývá ze smluv o postoupení žalované pohledávky uzavřených podle ust. § 1879 o. z. Příslušenství – úrok z prodlení z dlužných částek náleží žalobkyni podle ust. § 1968 a § 1970 o. z., a to ve výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 10. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I). 11. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy procesně plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování advokátkou za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé, podání žaloby), která činí částku 200 Kč za každý úkon do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátního tarifu), celkem částku ve výši 600 Kč, náhrada hotových výdajů advokátky, která činí částku ve výši 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částku 300 Kč a náhrady 21% DPH ve výši 189 Kč podle ust. 137 o. s. ř. Soud dospěl k závěru, že předmětem tohoto řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, přičemž z porovnání dalších návrhů žalobkyně podaných u zdejšího soudu je zřejmé, že žaloba v této věci je návrhem podaným na ustáleném vzoru opakovaně uplatňovaným žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jsou tedy splněny předpoklady pro použití ust. § 14b advokátního tarifu. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta. 12. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.