23 C 307/2012-525 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 587.302,10 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] došlo v budově postavené na pozemcích par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a [číslo], ostatní plocha, v k.ú. [anonymizována dvě slova] k požáru. Budova je ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Jako příčina požáru byla stanovena technická závada na nákladním vozidle [anonymizováno] [číslo], r.z. [anonymizováno]. Toto vozidlo bylo zaparkováno v budově a bylo ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení]. Vozidlo bylo pojištěno u žalované. V důsledku požáru byly poškozeny věci ve vlastnictví žalobkyně, a to startovací agregát (škoda 16.000 Kč), elektrická utahovačka (škoda 1.500 Kč), vysokozdvižný vozík [příjmení] [anonymizováno] – elektrický (škoda 63.000 Kč), sekačky na trávu (škoda 2.800 Kč), alarm (škoda 5.000 Kč), modely vláčků (škoda 11.500 Kč), náhradní díly aut (škoda 15.000 Kč), dřevěný nábytek – skříně (škoda 173.280 Kč), dřevěný nábytek skříně velké (škoda 18.240 Kč) a dřevěný nábytek věšákový (škoda 10.800 Kč). Dále byl poškozen osobní vůz [anonymizováno] brouk r.z. [anonymizováno], na němž dle ocenění vznikla škoda 109.532,10 Kč a vysokozdvižný vozík, na němž dle ocenění vznikla škoda ve výši 160.650 Kč. Žalovaná odmítla poskytnout plnění a žalobkyně se tedy snažila se žalovanou dohodnout. Dokonce na své náklady pořídila znalecký posudek a dále odborné posouzení ministerstva vnitra, generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Technického ústavu požární ochrany, ze kterých jednoznačně vyplývá jako jediná příčina požáru technická závada na vozidla, tedy příčina, která má jednoznačně původ v provozu vozidla. Majitel vozidla za ni tedy odpovídá a jeho pojišťovna, tedy žalovaná, byla a je povinna škodu uhradit. Do dne podání žaloby však škodu neuhradila. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok žalobkyně neuznává.. Namítla, že zde není dán základ nároku, protože poškození movitých věcí žalobkyně není škodou, která by byla způsobena provozem vozidla ve smyslu ust. § 427 zák.č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.). Dále namítala, že budova, ve které měla žalobkyně uloženy movité věci, nebyla kolaudována, jednalo se tedy o budovu, ve které nemělo být nic uskladněno ani provozováno. Skutečnost, ž budova nebyla zkolaudována a je ve špatném technickém stavu, byla zjevná na první pohled – budova neměla žádné vnitřní rozvody, povrchové úpravy, zařizovací předměty či topení, jednalo se o nedokončenou stavbu, ve které dokonce došlo k vybourání vnitřních podélných zdí a rozebrání opláštění budovy. Žalobkyni byl stav budovy nepochybně znám nejen z osobní zkušenosti, ale i z toho důvodu, že je přítelkyní bratra majitelky budovy, pana [jméno] [příjmení], který poškozené jednání se žalovanou zastupoval. Pokud by movité věci ve vlastnictví žalobkyně nebyly v rozporu se stavebními a požárnětechnickými předpisy uloženy v prostorách, které k tomu nebyly určeny, žádná škoda na věcech by nevznikla. Žalovaná též namítala, že žalobkyně neprokázala vlastnictví poškozených věcí. Soud ve věci již jednou rozhodoval rozsudkem ze dne [datum]. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze č.j. 72Co 152/2021-454. V usnesení Městský soud uvedl, že se závěrem zdejšího soudu o spoluzavinění žalobkyně souhlasí, nicméně pokud jde o výlučné zavinění žalobkyně, nebylo toto dostatečně odůvodněno. V této souvislosti poukázal na rozsudek zdejšího soudu sp.zn. 25C 203/2012. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Předně se soud zabýval příčinou vzniku požáru. Z potvrzení vzniku požáru ze dne [datum], které vystavil Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje vyplývá, že jako příčina vzniku požáru byla určena technická závada na elektroinstalaci nákladního automobilu [anonymizována dvě slova]. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum] je zřejmé, že zpracovatel tohoto úředního záznamu [anonymizována dvě slova]. [příjmení] s ohledem na ohledání a situaci na místě požáru se přiklání k variantě technické závady na elektroinstalaci zde zaparkovaného nákladního automobilu. V souladu s tímto úředním záznamem je i přípis Policie ČR ze dne [datum], ve kterém je uvedeno, že do dne [datum] nebylo policejním orgánem zjištěno, že by došlo k požáru v budově cizím zaviněním a dle spisového materiálu a šetřením od vyšetřovatele Hasičského záchranného sboru je nejpravděpodobnějším ohniskem požáru kabina nákladního automobilu s možností závady na elektroinstalaci. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce [příjmení] [titul]. [jméno] [příjmení] vyplývá, že tento znalec určil jako příčinu vzniku požáru technickou závadu na autoelektrice předmětného nákladního vozidla. Znalec uvedl, že příčinou požáru nákladního vozidla [anonymizována dvě slova] byla technická závada na autoelektrice tohoto vozidla, resp. elektrický zkrat nebo elektrický oblouk jako následek porušené izolace elektrického vedení stálého proudu mezi akumulátorovými bateriemi a dalším zařízením vozidla. Z odborného vyjádření Ministerstva vnitra, generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky ze dne [datum] vyplývá, že svědecké ohnisko požáru bylo určeno panem [příjmení] v prostoru mezi kabinou řidiče a sklopnou korbou [značka automobilu] zaparkovaného v prostoru budovy. Požární ohnisko bylo určeno v prostoru budovy, v místě zaparkovaného nákladního automobilu, v prostoru půdorysně shodném s místem svědeckého ohniska, tj. v prostoru mezi kabinou řidiče a sklopnou korbou. Kriminalistické ohnisko vzniku požáru bylo stanoveno v prostoru shodném se svědeckým i požárním ohniskem. Jako příčina požáru byla stanovena technická závada na elektrické větvi alternátoru. Pokud jde o pojištění předmětného vozidla [anonymizována dvě slova] u žalované, zde mezi účastníky nebyl spor, nicméně tato skutečnost je prokazována Pojistnou smlouvou [číslo]. Lze tedy konstatovat, že příčinou vzniku požáru byla závada na elektroinstalaci vozidla [anonymizována dvě slova], které bylo pojištěno u žalované a v důsledku následného požáru došlo k následným škodám na v budově umístěných movitých věcech. S ohledem na tuto skutečnost je zde dána odpovědnost provozovatele vozidla dle ust. § 427 odst. 1 obč. zák. a též pasivní legitimace žalované, u které bylo vozidlo pojištěno. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 23 Cdo 4321/2017-234, ve kterém nejvyšší soud dovodil, že škoda vyvolaná závadou na elektroinstalaci zaparkovaného automobilu, která vedla ke vznícení vozu a následnému požáru objektu, je škodou způsobenou provozem motorového vozidla, s nímž § 427 obč. zák. spojuje objektivní odpovědnost provozovatele ze škodu a § 6 odst. 2 zák.č. 168/1999 Sb. zakládá přímý nárok poškozeného proti pojistiteli odpovědnosti takového provozovatele. K tomu soud uvádí, že Nejvyšší soud se zabýval shodnou událostí, akorát zde byl uplatněn nárok jinou osobou než žalobkyní, a to vlastnicí celého objektu paní [příjmení]. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná je ve věci pasivně legitimována. S ohledem na námitku žalované, že žalobkyně nese vinu na způsobené škodě, neboť si věci, které byly zničeny či poškozeny požárem, uskladnila v nezkolaudované budově, soud zabýval právě okolností zkolaudování či nezkolaudování budovy a též vědomostí žalobkyně o této skutečnosti. Důvodem tohoto postupu je, že pokud by skutečně budova nebyla zkolaudována a žalobkyně měla tuto vědomost, pak by bylo možné uzavřít, že se na způsobené škodě výlučně podílela ona, neboť neměla mít věci v takovéto budově vůbec uskladněny. A pokud by zde věci uskladněný nebyly, nemohlo by dojit k jejich poškození v důsledku požáru. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že předmětná budova zasažená požárem je ve vlastnictví jeho sestry a on je druhem žalobkyně. On sám se o budovu staral a též komunikoval s pojišťovnou ohledně nároku na náhradu škody. Svědek vypovídal i v rámci řízení u zdejšího soudu sp.zn. 25C 203/2012, kdy u ústního jednán dne [datum] vypověděl, že stavební povolení bylo vydáno předtím na celou budovu, on zajišťoval pouze přípravu stavební dokumentace pro úpravy, ke kterým nakonec nedošlo. V objektu nebyla elektřina ani vod. V objektu nebyly žádné rozvody. Ve třetím patře byly nějaké kabely na světla, ale všechno bylo nefunkční. V objektu se nadalo nic rozsvítit. Objekt byl původně projektovaný jako skladová hala. Výpovědi [jméno] [příjmení] ohledně stavu budovy jsou pak v souladu s tím, co vypověděl svědek [jméno] [příjmení] ve věci 25C 203/2012 u ústního jednání dne [datum]. Svědek uvedl, že v budově nebyla elektřina ani voda. Byla vybudována pouze hrubá stavba a ta nebyla nikdy dokončena. V přízemí byly vybourané panely. V budově nebyly žádné rozvody. Výpovědi svědků pak potvrzuje i znalecký posudek [příjmení] [anonymizováno] č. [rok] [číslo]. V posudku bylo mimo jiné uvedeno, že objekt není zapsán v katastru nemovitostí a nemá přiděleno číslo popisné. Vybavení objektu je podstandardní, bez rozvodů ins