24 C 188/2022-54 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], s žalovaným smlouvu o úvěru, a to prostřednictvím webové stránky [webová adresa] úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč na účet [číslo] které se žalovaný zavázal splatit nejpozději do [datum]. Pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli a postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku 8 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, neboť nedisponuje důkazy k prokázání úvěruschopnosti žalovaného. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř., tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud vycházel z předložených listinných důkazů a vzal za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] poukázala na účet žalovaného [číslo] částku 8 000 Kč, jak bylo zjištěno z potvrzení o provedené odchozí platbě, přičemž podáním společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedený účet je účtem žalovaného a že na uvedený účet byla připsána předmětná částka. Žalovaný tuto částku ani její část žalobkyni nevrátil. 6. Soud pak nemá za prokázané, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr, že by právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla předsmluvní informace a že zaslala žalovanému výzvy k úhradě dluhu, když žalobkyně k tomuto nepředložila žádný důkaz. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, neboť předložené listiny neobsahují podpis žalovaného. 7. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně přijal bez právního důvodu, když uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebylo prokázáno, částku 8 000 Kč a tuto je povinen vydat žalobkyni. Žalovaný tak neučinil, proto bylo v této části nároku žalobkyně žalobě vyhověno. 9. Žalovaný se rovněž neocitl v prodlení s povinností splatit poskytnutou jistinu, neboť lhůta k plnění je určena v souladu s citovaným zákonným ustanovením teprve tímto rozsudkem, obecné ustanovení o úroku z prodlení v § 1970 o. z. se tu neuplatní, protože je zde právní úprava speciální zakotvená v ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (k tomu srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2021, č. j. 35 Co 279/2021-72). Soud proto žalobu zamítl co do požadovaných zákonných úroků z prodlení. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, když však neúspěch žalobkyně co do zákonných úroků z prodlení je jen nepatrný, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 1 489 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.