26 C 168/2014-364 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum], ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a renty do budoucna. Uvedla, že dne [datum] byla těžce zraněna při dopravní nehodě, kterou zavinila [jméno] [příjmení], [datum narození], řídící vozidlo odpovědnostně pojištěné u žalovaného. Od [datum] byla žalobkyně shledána plně invalidní, dle posudku MUDr. [příjmení] ze dne [datum] poklesla její pracovní schopnost nejméně o 66 %, jde tedy o invaliditu třetího stupně, která byla následně potvrzena dalšími posudky. Od [datum] do [datum] žalobkyně pracovala u společnosti [právnická osoba] jako pracovnice účetních operací s pracovní smlouvou na dobu neurčitou a základní měsíční mzdou 24 000 Kč. Dne [datum] žalobkyně se zaměstnavatelem uzavřela dohodu o provedení práce, na základě které měla vykonávat činnost související s vyhledáváním a doporučením nových zaměstnanců. Za provedení této činnosti obdržela odměnu 40 000 Kč. Žalobkyni byla postupně zvyšována mzda, nejprve na částku 25 700 Kč od září do listopadu 2008 a na částku 27 000 Kč od prosince 2008. Dne [datum] bylo žalobkyni oznámeno, že vznikly překážky na straně zaměstnavatele, a proto jí nebude přidělována práce. Dne [datum] byla žalobkyni předána výpověď, kterou odmítla převzít, neboť nesouhlasila s uvedenými důvody. Spolu s výpovědí bylo žalobkyni sděleno, že jí nadále nebude přidělována práce ve výpovědní době z důvodu překážky na straně zaměstnavatele. Ztráta na výdělku činí rozdíl mezi valorizovaným průměrným výdělkem před poškozením zdraví a vypláceným invalidním důchodem. 2. Žalovaný nárok sporoval. Nesouhlasil s výpočtem průměrného výdělku s tím, že ten se správně stanoví z hrubé mzdy nebo platu, základem pro jeho výpočet tak nejsou jednorázové platby a benefity v jakékoli podobě. Dále uvedl, že je třeba zohlednit švýcarský invalidní důchod, který by byl žalobkyni vyměřen, kdyby se podrobila povinné lékařské prohlídce (znaleckému posouzení) ve Švýcarsku. Důvodem pro neposkytnutí invalidního důchodu ve Švýcarsku byla nesoučinnost žalobkyně. 3. Žalobkyně reagovala tak, že pobírá pouze invalidní důchod v České republice. Nesporovala, že žádala o přiznání invalidního důchodu ve Švýcarsku, ale nebyl jí přiznán a náhradu za ztrátu na výdělku o něj nelze snižovat. Žalobkyně byla v řízení o přiznání invalidního důchodu švýcarskými orgány vyzvána, aby se dostavila do Švýcarska, v době, kdy ze zdravotních důvodů nebyla schopná absolvovat delší cesty, jak plyne mj. z posudku ze dne [datum]. Požádala proto, aby byl její zdravotní stav zjištěn v ČR, komunikovala se švýcarskou stranou prostřednictvím ČSSZ, která opakovaně uváděla, že žalobkyně není schopna do Švýcarska cestovat z důvodu poranění krční páteře. Požadavek švýcarské strany byl v rozporu s nařízením [číslo] dle něhož příjemce dávky může být vyzván, aby se dostavil do členského státu, ve kterém má sídlo dlužná instituce pouze pod podmínkou, že vycestování nepoškodí jeho zdraví. Nepřiznání invalidního důchodu ve Švýcarsku tak žalovaná nezavinila a důchod nelze při výpočtu ztráty na výdělku zohledňovat. 4. Předmět řízení po částečném smíru: Usnesením ze dne 20. 7. 2020, č.j. 26 C 168/2014-325, soud schválil částečný smír účastníků, kterým vypořádali předmět řízení v rozsahu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti do [datum]. Předmětem řízení tak zůstala náhrada za ztrátu na výdělku od [datum] s tím, že za rok 2017 žalobkyně požaduje 83 097 Kč (po odpočtu plnění žalovaného 252 915 Kč), za rok 2018 částku 92 024 Kč (žalovaný již plnil 255 280 Kč), za rok 2019 částku 95 289 Kč (žalovaný plnil 260 151 Kč) a za rok 2020 částku 215 878 Kč (žalovaný plnil 158 906 Kč). Žalovaný tak celkem za roky 2017 až 2020 uhradil 927 252 Kč, o tuto částku vzala žalobkyně žalobu zpět (podáním na č.l. 333 nazvaným„ částečné zpětvzetí žaloby po uzavření smíru“) a domáhala se nadále za roky 2017 – 2020 zaplacení 486 288 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 83 097 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 92 024 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 95 289 Kč od [datum] do zaplacení. Dále se domáhala renty do budoucna od [datum] ve výši 33 450 Kč měsíčně. Při stanovení průměrného výdělku žalobkyně vyšla ze znaleckého posudku zpracovaného soudem ustanovenou znalkyní, průměrný výdělek byl valorizován. 5. Žalovaný označil za nesporné plnění za roky 2017 až 2019 (částky 252 915 Kč, 255 280 Kč a 260 151 Kč), dále uvedl, že za rok 2020 vyplatil žalobkyni celkem 272 537 Kč. Sporoval výpočet průměrného výdělku určeného znaleckým posudkem s tím, že znalkyně vychází z chybného data vzniku nároku za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, který stanovila jako rok 2008. Žalobkyně utrpěla úraz dne [datum], ušlý výdělek po dobu pracovní neschopnosti byl hrazen do [datum], následně se žalobkyně vrátila do zaměstnání a od [datum] pobírala invalidní důchod. V období únor až květen 2010 měla příjmy ze zaměstnání, ke ztrátě na výdělku nedocházelo. Pracovní poměr byl ukončen k [datum], nárok za ztrátu na výdělku vzniká od [datum] a rozhodným čtvrtletí pro výpočet je první čtvrtletí roku 2010, kdy výdělek činil 29 267 Kč. 6. Na základě provedených důkazů zjistil soud ke zbývajícímu předmětu řízení následující skutkový stav: Mezi účastníky byla nesporná škodní událost ze dne [datum], zranění žalobkyně s následkem poklesu jejích pracovních schopností o 66 %, žalovaný nesporoval svoji pasivní legitimaci. Dále byly nesporné úhrady žalovaného za roky 2017 až 2019 v částkách 252 915 Kč, 255 280 Kč a 260 151 Kč. 7. Žalobkyně byla zaměstnána u společnosti [právnická osoba] od [datum] na dobu neurčitou (zjištěno z pracovní smlouvy ze dne [datum]). Žalobkyně dne [datum] uzavřela s touto společností dohodu o provedení práce v rozsahu 10 hodin za odměnu 40 000 Kč (zjištěno z dohody o provedení práce). Žalobkyně práci nevykonávala z důvodu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] (zjištěno z potvrzení zaměstnavatele ze dne [datum]). Od 4. do [datum] žalobkyni z důvodu překážek na straně zaměstnavatele nebyla přidělována práce a byla jí vyplácena náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (zjištěno z dopisu ze dne [datum]). Za období od března do května 2010 jí byla vyplácena mzda za čerpání dovolené, náhrada za překážky na straně zaměstnavatele, státní svátek a odstupné (plyne z potvrzení ze dne [datum] na č.l. 138). Žalobkyni byla dána výpověď z pracovního poměru dne [datum], žalobkyně ji odmítla převzít (výpověď na č.l. 44). 8. Žalobkyně dne [datum] požádala Federální finanční úřad DFF, Švýcarskou správu důchodového zabezpečení, o přiznání invalidního důchodu, žádost žalobkyně byla zamítnuta s odůvodněním, že je nutný znalecký posudek z několika oborů, což bylo žalobkyni sděleno dopisem ze dne [datum] a potvrzeno dopisem ze dne [datum]. Způsobilost přesunout se, aby se žalobkyně mohla zúčastnit se znaleckého posudku, se považuje za danou, pokud žalobkyně nepředloží důkazy o opaku. Žalobkyně zaslala lékařská potvrzení, švýcarská strana dospěla k závěru, že přesunutí do Švýcarska je vymahatelné a žalobkyni může doprovázet jakákoli osoba dle jejího výběru. Úřad dospěl k závěru, že žalobkyně se musí podrobit lékařské prohlídce (plyne např. z listiny„ [příjmení] rozhodnutí ze dne [datum]), žalobkyně se odmítla lékařské prohlídce podrobit (plyne z rozhodnutí ze dne [datum] a dopisu na č.l. 103). Žalobkyně komunikovala se švýcarskou stranou prostřednictvím ČSSZ, která v dopise ze dne [datum] sděluje, že klientka je po těžké nehodě, má zlomenou krční páteř a není schopna cestovat, k určení stupně invalidity je možno zaslat lékařskou dokumentaci žalobkyně (zjištěno z dopisu ze dne [datum], resp. jeho překladu na č.l. 168, a dopisu ze dne [datum], překlad na č.l. 197). Na žádost žalobkyně byla provedena prozatímní výměra důchodu ve výši 264 CHF (zjištěno z dopisu ze dne [datum]). 9. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] soud zjistil, že znalkyně vycházela z rozhodného období pro zjištění průměrného výdělku před vznikem škody, kterým je čtvrté čtvrtletí roku 2008, avšak znalkyně zjistila, že výhodnější je průměrný výdělek žalobkyně za celý kalendářní rok 2008 a tento proto použila pro další výpočty. Znalkyně zjistila průměrnou hrubou mzdu 30 817 Kč (str. 8 posudku). Průměrné výdělky pro další roky znalkyně valorizovala dle příslušných právních předpisů, za rok 2015 odpovídá průměrný výdělek částce 33 485 Kč, za rok 2016 částce 33 525 Kč. K námitkám žalovaného týkajících se nesprávného určení rozhodného období pro stanovení průměrného výdělku znalkyně uvedla, že žalobkyně v roce 2010 nepracovala, byly jí jen vypláceny náhrady za překážku na straně zaměstnavatele, nejednalo se tak o výkon práce. V prvním čtvrtletí roku 2010 žalobkyně neodpracovala žádný den a bylo by třeba přistoupit k výpočtu pravděpodobného výdělku. Skutečnost, že žalobkyni byla v prvním čtvrtletí roku 2010 vyplácena náhrada výdělku, nemá na zjišťování výdělku pravděpodobného žádný vliv