§ 447 občanský zákoník – Překročení pokynů zmocnitele obsažených v plné moci
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: § 447 občanského zákoníku říká, že pokud jsou pokyny pro zástupce (zmocněnce) přímo v plné moci a druhá strana o nich věděla, pak překročení těchto pokynů zástupcem znamená porušení jeho oprávnění. Pokud někoho zmocníte (dáte mu plnou moc) a do plné moci napíšete přesné pokyny, co smí a nesmí, druhá strana si musí tyto pokyny přečíst. (§ 447 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 447 odkazuje 50 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Jsou-li pokyny zmocnitele obsaženy v plné moci a musely-li být známy osobě, vůči níž zmocněnec jednal, považuje se jejich překročení za porušení zástupčího oprávnění.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud někoho zmocníte (dáte mu plnou moc) a do plné moci napíšete přesné pokyny, co smí a nesmí, druhá strana si musí tyto pokyny přečíst.
- Jestliže váš zástupce (zmocněnec) udělá něco, co je v rozporu s těmito pokyny v plné moci, a druhá strana o tom věděla, pak zástupce porušil své oprávnění.
- To může mít dopad na platnost právního jednání, které zástupce udělal nad rámec svých pokynů.
Příklad
Pan Novák dal paní Dvořákové plnou moc k prodeji jeho auta, ale do plné moci výslovně napsal, že auto nesmí prodat pod 100 000 Kč. Paní Dvořáková auto prodala panu Jelínkovi za 80 000 Kč. Pan Jelínek si plnou moc přečetl. V takovém případě paní Dvořáková porušila své zástupčí oprávnění, protože překročila pokyny uvedené přímo v plné moci, o kterých pan Jelínek věděl.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 447
Jak soudy aplikují § 447
Podle dosavadní judikatury se promlčení nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 447 obč. zák. s ohledem na dobu jeho vzniku a dobu jeho uplatnění u soudu posuzuje podle § 106 obč. zák., zatímco promlčení postupně vznikajících nároků na jednotlivá měsíčně se opětující plnění v jeho rámci se s ohledem na § 110 odst. 3 obč. zák. a na jejich splatnost řídí ustanovením § 101 obč. zák. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 4617/2014, …
Po právní stránce posoudil věc podle § 3028 odst. 3 o. z., § 427 odst. 1, § 431, § 441, § 445 a § 447 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen „obč. zák.“, § 6 odst. 1 a § 9 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a § 352, § 354 odst. 1, § 355 a § 356 odst. 1 a 2 zákona č. 226/2006 Sb., zákoníku práce.
Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku má majetkový charakter a stanoví se ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před poškozením a výdělkem, pokud je dosahován po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní nebo částečný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu (§ 447 odst. 1 obč. zák.); tímto způsobem jsou vyjádřeny snížení (omezení) nebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného a jeho neschopnost dosahovat pro následky újmy na zdraví stejného výdělku jako před poškozením.