29 C 238/2020-147 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 1 033 272 Kč s příslušenstvím a dále částky 16 100 Kč s odůvodněním, že dne [datum] v 8:40 hodin řídila [jméno] [příjmení] v katastru obce Psáry vozidlo Škoda Fabia, rz [anonymizováno] [číslo], přičemž nepřizpůsobila rychlost jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla, povětrnostním podmínkám a okolnostem, které bylo možno předvídat, a nejela takovou rychlostí jízdy, aby zastavila na vzdálenost, na kterou měla rozhled, načež přední částí vozidla narazila do zadní části vozidla [příjmení] [jméno], rz [anonymizováno] [číslo], které zastavilo a stálo, neboť vozidlo před ním odbočovalo vlevo a dávalo přednost v jízdě protijedoucím vozidlům. V důsledku střetu došlo ke zraněním žalobkyně jakožto řidičky vozidla [příjmení] [jméno]. Vozidlo Škoda Fabia bylo v okamžiku dopravní nehody odpovědnostně pojištěno u žalované, proti které má žalobkyně přímý nárok na pojistné plnění dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění. Dopisem ze dne [datum] uplatnila žalobkyně u žalované nárok na náhradu bolestného ve výši 37 538 Kč, (psychické bolesti, fyzické byly žalovanou uhrazeny), a to dle znaleckého posudku soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. V důsledku zranění utrpěných při dopravní nehodě byla u žalobkyně diagnostikována jiná nitrolební poranění. Žalobkyně musela podstoupit dlouhodobou a komplikovanou léčbu. Dále dopisem ze dne [datum] uplatnila žalobkyně u žalované nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění po psychické stránce ve výši 995 734 Kč, a to dle téhož znaleckého posudku soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně mj. po této nehodě trpěla nespavostí, nervozitou, podrážděním, myšlenky se neustále upínaly ke skutečnosti, že vozidlo viníka viděla a nemohla situaci ovlivnit, jak by tato nehoda dopadla, kdyby její vozidlo vylétlo do protisměru či v něm sedělo její dítě. Měla strach usednout do vozidla jako spolujezdec i jako řidič, což ji provází dodnes. Zejména má strach z ostatních řidičů, při velké koncentraci vozidel propadá panice, např. na dálnici. Zejména v situaci, kdy k ní zezadu nějaké vozidlo najíždí či za ní dobržďuje. Bojí se syna pouštět s kýmkoliv jakýmkoliv dopravním prostředkem. Po nehodě začala docházet na krizovou intervenci a po ukončení krizové intervence dochází i nadále na psychoterapie, kde bylo usouzeno, že ke zlepšení stavu je zapotřebí přidat medikaci. Žalobkyně byla odkázaná k MUDr. [příjmení] na psychiatrii. Na psychiatrii [právnická osoba] žalobkyně dochází na pravidelné kontroly, je léčena antidepresivy. Její psychický stav je bez podstatných změn, přetrvává anxieta ve vozidle, dochází zároveň na individuální psychoterapii. Za vypracování výše uvedeného znaleckého posudku uhradila právní zástupkyně žalobkyně znalečné ve výši 16.100 Kč. Jelikož ze strany žalované nedošlo k úhradě výše požadovaného pojistného plnění, na které žalobkyni vznikl nárok, zaslala jí žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně dne [datum] předžalobní výzvu, v rámci které žalovanou vyzvala k poskytnutí požadovaného plnění, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení příslušné výzvy. Na základě řádně doručené předžalobní výzvy nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě neuznala žalobou uplatněné nároky, když dále uvedla, že z žaloby není zřejmé, na základě čeho došla žalobkyně k částce bolestného 37 538 Kč. Znalec [příjmení] hodnotil bolestné 110 body. Podle Metodiky NS ČR se hodnota bodu odvozuje od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok/vznikla bolest. S ohledem na skutečnost, že u žalobkyně vznikl nárok /bolest v roce 2016, je třeba vycházet z průměrné mzdy za rok 2015, která činila 26 467 Kč, tj. hodnota bodu činí 264,67 Kč. Žalovaná rozporovala ohodnocení bolestného, kdy znalec [příjmení] hodnotil analogicky položku S069 jiná nitrolební poranění za 100 bodů, přičemž tuto položku dále navýšil o 10 %, ačkoli u žalobkyně k žádnému přímému poranění hlavy nedošlo. Žalovaná již bolestné odškodnila, a to za položky S202, S800, S500, S300 a S134, tedy celkem 100 bodů. K nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění žalovaná konstatovala, že předala posudek MUDr. [ulice] k posouzení MUDr. [jméno] [příjmení], která vypracovala odborné lékařské vyjádření ze dne [datum], a to na základě lékařských zpráv a znaleckého posudku MUDr. [ulice]. Dle MUDr. [příjmení] diagnóza posttraumatické stresové poruchy (dále jen„ PTSD“) nebyla stanovena správně, a to již v psychiatrické ambulanci. Jsou sice přítomny některé symptomy jako je úzkostné prožívání, potíže s koncentrací, pseudoneurastenické příznaky, únavnost, zhoršené usínání. Tyto ale k diagnóze PTSD nestačí. Základní a nejdůležitější podmínkou stanovení této diagnózy je, že stresující událost musí být výjimečně nebezpečného, katastrofického charakteru (výbuch bomby, válečné útrapy, přírodní katastrofy, traumata při trestné činnosti (znásilnění, přepadení), těžká autohavárie se smrtelnými zraněními, požáry apod., tedy taková, která by způsobila hluboké rozrušení téměř u kohokoli. Tyto závěry potvrzuje i odborná literatura, jejíž spoluautorem je i MUDr. [anonymizováno] sám. U žalobkyně se dle názoru MUDr. [příjmení] jedná spíše o poruchu řazenou mezi Poruchy přizpůsobení. U těchto poruch je typické, že stresor může být různého charakteru a především záleží na adaptační kapacitě jednotlivce, tj. na schopnosti vypořádat se s určitým druhem problémů, přizpůsobit se jim nebo je řešit. Je spíše pravděpodobné, že u žalobkyně se jedná o psychické projevy související s aktuální životní situací (manželova nemoc, manželova insolvence, potřeba zajistit dostatek finančních prostředků) a nikterak nesouvisí s dopravní nehodou. Žalovaná odmítla poskytnout plnění na základě posudku MUDr. [ulice] a vyzvala žalobkyni k osobnímu vyšetření jiným psychiatrem, přičemž s tímto žalobkyně souhlasila, v mezidobí však žalobkyně i znalec onemocněli, proto žalovaná navrhla vyšetření jiným znalcem. Žalovaná tedy očekává, že dojde k osobnímu vyšetření žalobkyně jiným znalcem a na základě toho bude možné nárok žalobkyně znovu posoudit. Přestože žalovaná neakceptovala znalecký posudek MUDr. [ulice], náklady znalečného ve výši 16 100 Kč byly uhrazeny. 3. Žalobkyně v replice konstatovala, že co se týče nároku bolestného, má trvale silnou bolest hlavy, resp. migrény. Dokonce se žalobkyni bolest hlavy projevuje také bolestí na čele a v očích. Silné bolesti hlavy žalobkyni vzbouzejí v noci, nemůže kvůli nim spát a také kvůli nim zvracela. Tyto bolesti jsou projevy položky S069 jiná nitrolební poranění. Tuto položku navíc soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] navýšil o 10 %, neboť žalobkyně těmito bolestmi trpěla dlouhodobě, a to od konce roku 2016 až do konce roku 2018, což také vyplývá z lékařských zpráv. Ke ztížení společenského uplatnění žalobkyně uvedla, že se zásadně neztotožňuje s názorem žalované, že se nejedná o posttraumatickou stresovou poruchu. Posttraumatická stresová porucha vzniká po náhlých událostech ohrožujících život či osobní integritu. Může se jednat o situace ohrožující postiženého nebo jeho blízké, eventuálně může být osoba přítomna pouze jako svědek (např. povodně, požár, těžký úraz, autonehoda, týrání, znásilnění, únos, život ohrožující choroba). Tyto události tím více traumatizují, čím větší strach, bezmoc a stres postižený prožívá. Posttraumatická stresová porucha se často projevuje poruchami spánku (nespavostí a nočními můrami, ve kterých události prožívají znovu), poruchou soustředění včetně výpadků paměti nebo úlekovými reakcemi. Dále je posttraumatická stresová porucha také charakterizována podrážděností, napětím, depresivními náladami. Některé podněty mohou náhle vyvolat znovuvybavení traumatu a v důsledku toho může docházet k výbuchům strachu, paniky nebo agrese. Tato charakteristika posttraumatické stresové poruchy odpovídá příznakům, kterými žalobkyně trpí. Žalobkyně trpí poruchou koncentrace, celkově zvýšenou podrážděností, nervozitou a nevýkonností, což způsobuje, že je žalobkyně výbušnější a dostává se tak do konfliktů jak s manželem, tak i v práci. Psychický stav žalobkyně je nestabilní. Výše uvedené příznaky jsou typickými pro posttraumatickou stresovou poruchu. Po nehodě žalobkyně začala docházet na krizovou intervenci a po ukončení krizové intervence dochází i nadále na psychoterapie. 4. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do uhrazeného znalečného ve výši 16 100 Kč. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně nároku bolestného co do částky 8 424,30 Kč s úrokem z prodlení s ohledem na nesprávný výpočet z důvodu nesprávné hodnoty bodu, když hodnota bodu odpovídá částce 264,67 Kč, přičemž při 110 bodech činí bolestné částku 29 113,70 Kč. 5. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne [datum] v 08:40 hod. na silnici II. tř. [čís