30 C 81/2022-54 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 17 700 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 689,79 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 054,33 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % a s úrokem 24,57 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. V návrhu uvedla, že mezi jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok 2 000 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky 4 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 2 000 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku uhradila dne [datum] a celkem uhradila pouze 300 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 7 700 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 054,33 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 689,79 Kč, úroků ve výši 24,57 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Soud vyzval žalovanou, aby se k žalobě vyjádřila. Dále soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, žalobkyně v žalobě uvedla, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. 3. Soud zjistil tento skutkový stav: Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (na č.l. 23), skutečnost, že předmětem této smlouvy je i pohledávka za žalovanou, je prokázána připojeným seznamem. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] plyne, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit dále úrok 2 000 Kč, administrativní poplatek 2 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Dle smlouvy činí úroková sazba 32,15 %, RPSN 206,15 %. Celkovou částku ve výši 18 000 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 60 měsíčních splátkách po 300 Kč. Výzvou ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky. 4. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o zápůjčce), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má ze smlouvy za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 10 000 Kč, neboť žalovaná převzetí této částky potvrdila podpisem smlouvy. Dle smlouvy měla žalovaná uhradit celkem 18 000 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem 2 000 Kč, administrativním poplatkem 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní splácení 4 000 Kč. Výši úroků a poplatků považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Žalobkyně (resp. její právní předchůdce) tyto poplatky účtuje za samotné poskytnutí úvěru, hotovostní splácení a blíže nespecifikovanou administrativní činnost, aniž by bylo zřejmé, co se takovou službou rozumí. Soud má tak za to, že výše poplatků neodpovídá sjednanému protiplnění a jejich účelem je pouze navýšit zisk žalobkyně a že jsou fakticky dalším, skrytým úročením (kdy samotná úroková sazba je pak nesrovnatelně nižší než výsledné skutečné náklady úvěru – RPSN). K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě, kdy byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba, soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi [obec] národní banky [příjmení], z níž vyplývá, že v lednu 2020, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,2 % p.a. Je tak zřejmé, že žalobcem požadovaná úroková sazba 32,15 % přesahuje běžnou úrokovou sazbu zhruba čtyřnásobně, roční procentní sazba nákladů 206,15 % je pak oproti zjištěné běžné sazbě RSPN zcela nesrovnatelná. 5. Soud proto uzavřel, že úročení sjednané účastníky ve smlouvě vysoko přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o.z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o.z., jehož výše činí 9 700 Kč (poskytnutá jistina 10 000 Kč minus uhrazených 300 Kč). Co do částky 9 700 Kč žaloba důvodná. 6. Žalovaná měla bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o.z.), přičemž s ohledem na výši plnění soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den. Výzva k plnění byla zaslána dne [datum], má se tedy za to, že byla žalované doručena dne [datum] (§ 573 o.z.). Nejpozději měla tedy žalovaná plnit v pondělí [datum]. Počínaje následujícím dnem [datum] se ocitla s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 9 700 Kč od [datum] do zaplacení ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Sazba zákonného úroku z prodlení k datu [datum] činila 11,75 % ročně, žalobkyně však požadovala 8,25 % ročně, soud proto návrh nepřekročil a přiznal úrok v této výši. Co do zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s tím, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně co do jedné poloviny a proto soud rozhodl tak, že na náhradu nákladů nemá právo žádný z účastníků.