35 C 7/2022-53 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalovaný si dne 22. 11. 2019 sjednal se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru č. 0317916, na jejímž základě mu téhož dne byla poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč, kterou si převzal v místě svého bydliště. Tato částka měla být splacena společně s kapitalizovaným smluvním úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru, a inkasním poplatkem v celkové výši 21 480 Kč, ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 320 Kč nejpozději do 22. 1. 2021. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů z žalovaným předložených dokladů. Žalovaný však splátky nehradil s tím, že celkem uhradil pouze částku 3 319,99 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 byla pohledávka za žalovaným převedena na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 5. 8. 2021. Žalobkyně požaduje nesplacenou část jistiny ve výši 23 354,88 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 094,29 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 11 374,99 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 157,27 Kč, inkasní poplatek ve výši 4 178,58 Kč smluvní úrok 15 % p.a. za poskytnutí finančních prostředků od 23. 1. 2021 do 11. 6. 2021 ve výši 1 334,11 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 23. 1. 2021 do 11. 6. 2021 ve výši 733,76 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, a rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý započatý den prodlení ve výši 3 246,33 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dopis s návrhem mimosoudního řešení ze dne 17. 8. 2021, v němž mu zaslal i ceník nákladů na mimosoudní vyřešení věci. Žalobkyně dále zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 18. 10. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud učinil na základě provedených důkazů následující skutková zjištění: Žalovaný si dne 22. 11. 2019 sjednal s [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], smlouvu o úvěru č. 0317916, na jejímž základě mu téhož dne byla v místě bydliště předána částka ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč společně s úrokem 15 % p.a. ve výši 2 407 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 12 250 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 323 Kč a inkasem plateb v hotovosti ve výši 4 500 Kč. Žalovaný se dále zavázal k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky v případě, že by se dostane do prodlení s úhradou splátek (smlouva o úvěru vč. předpisu splátek na č.l. 24). 4. Smlouva o úvěru byla uzavřena na základě formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, který žalovaný obdržel dne 14. 11. 2019 (formulář na č.l. 25) a žádosti o úvěr z téhož dne. Žalovaný v žádosti uvedl, že je od 1. 12. 2017 zaměstnán u [název] [obec], spol. s r.o., [IČO], s měsíčním příjmem 24 730 Kč. Měsíčně hradí 3 500 Kč za bydlení a energie, 4 000 Kč za dopravu a jídlo a 2 778 Kč za splátky stávajících půjček. Dále uvedl, že je ženatý, má 1 dítě, bydlí v nájmu, má středoškolské vzdělání a nemá bankovní účet (žádost o úvěr na č.l. 28). Žalovaný k tomuto doložil pracovní smlouvu a výplatní lístky za červenec až září 2019 (pracovní smlouva na č.l. 46 vč. výplatních lístků na č.l. 46 – 47). 5. [právnická osoba] si sjednal s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, a to mimo jiné i pohledávky za žalovaným (smlouva o postoupení pohledávek 13 – 20 vč. přílohy na č.l. 23). Žalobkyně uhradila za postoupení pohledávek kupní cenu (potvrzení o úplatě na č. l. 12). 6. [právnická osoba] přípisem ze dne 5. 8. 2021 a žalobkyně přípisem ze dne 17. 8. 2021 oznámila žalovanému postoupení pohledávky. Žalovaný byl zároveň upozorněn na možnost vniku nákladů mimosoudního vymáhání a byl mu zaslán ceník (oznámení o postoupení pohledávky na č.l. 10 a č.l. 8 vč. poštovního archu na č.l. 21). Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k zaplacení ze dne 6. 9. 2021 (výzva na č.l. 9) a předžalobní výzvu ze dne 18. 10. 2021 (předžalobní výzva na č.l. 11 vč. poštovního archu na č.l. 22). 7. Zaměstnanec žalobkyně měl dne 12. 8. 2021 a dne 4. 11. 2021 provést terénní kontrolu na adrese žalovaného (interní GPS kontrola na č.l. 45) Žalobkyně si vyúčtovala zaslání obyčejného dopisu žalovanému dne 6. 9. 2021 a cesty pověřeného terénního pracovníka dne 12. 8. 2021 a dne 4. 11. 2021 (výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na č. l. 27). 8. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: [právnická osoba] poskytla po předchozí nabídce dne 22. 11. 2019 žalovanému částku 25 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru č. 0317916 zavázal tuto částku vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč společně s úrokem 15 % p.a. ve výši 2 407 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 12 250 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 323 Kč a inkasem plateb v hotovosti ve výši 4 500 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek si sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky. Žalobkyně nijak blíže nespecifikovala, z čeho se skládají a jak byly vypočteny poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěrového případu a inkaso plateb v hotovosti. [právnická osoba] před poskytnutím částky žalovanému zkoumala jeho příjmy a výdaje a to včetně žalovaným předložených dokladů. Žalobkyně uvedla, že žalovaný z dlužné částky uhradil pouze 3 246,33 Kč. Dlužná pohledávka za žalovaným byla smlouvu o postoupení pohledávek převedena na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu. Žalobkyně dále požaduje náklady mimosoudního vymáhání ve formě nákladů na dopise a dvě návštěvy žalovaného před podáním žaloby. Ceník těchto nákladů byl však žalovanému zasílán až v onom dopise s výzvou k zaplacení dluhu. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel smlouvu o zápůjčce jako spotřebitelském úvěru podle § 2390 a násl. ve spojení s § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a § 2 odst. 1 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky, aby je užil podle libosti, a které byl žalovaný povinen vrátit ve sjednaných splátkách do sjednaného data společně se smluvním úrokem z poskytnuté částky. Soud má sjednaný úrok ve výši 15 % p.a. za přiměřený. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal před uzavřením smlouvy schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 zák. č. 257/2016 Sb. Právní předchůdce žalobkyně postoupil dle § 1879 a násl. o. z. tuto pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, a dostal se tím do prodlení dle § 1968 o. z. Žalobkyně má proto dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně má dále dle § 122 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru (a smlouvy o spotřebitelském úvěru) právo na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Soud proto žalobě v rozsahu dlužné jistiny, smluvního úroku v kapitalizované výši, úroků z prodlení a smluvní pokuty vyhověl. 10. Žaloba byla však zamítnuta co do požadovaného poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěrového případu a inkasa plateb v hotovosti. Žalobkyně odůvodnila tyto požadované částky tím, že byly sjednány ve smlouvě o úvěru. Žalobkyně nijak nespecifikovala, z čeho se tyto částky skládají, neboť nezná mechanismus jejich vyčíslování ze strany svého právního předchůdce. Soud má poplatek za poskytnutí úvěru ve výši téměř 50 % jistiny za sjednaný v rozporu s dobrými mravy a jeho sjednání je tedy ve smyslu § 1 odst. 2 a § 580 odst. 1 o. z. absolutně neplatné. Rovněž nárok na zaplacení nákladů na vyhodnocení úvěrového případu má soud za sjednaný v rozporu s dobrými mravy, když žalobkyně nedoložila žádné samostatné zjišťování údajů o úvěruschopnosti žalovaného ze strany jejího právního předchůdce. Veškeré potřebné dokumenty ke zkoumání žalovaný předložil sám. Výše nároku na inkasa plateb v hotovosti není rovněž důvodná s ohledem, že žalovaný platby neprováděl a tudíž právnímu předchůdci nemohli žádné náklady vznikat. I v případě, že by byly splátky řádně hrazeny, více jak 10 % z jejich výše by připadlo pouze na náklady inkasa. Dále byla žaloba zamítnuta co do nákladů mimosoudního vymáhání, které nebyly s žalovaným předem sjednány a žalobkyně je (ceník jejich výše) žalovanému sdělila až v průběhu vymáhání dlužné částky. Argumentace žalobkyně, že se jedná o obdobu paušální částky náhrady nákladů stanovené § 3 nařízení č. 351/2013 Sb., která byla na spotřebitelský závazek analogicky užita s odkazem na § 10 o. z. ve snížené výši je zcela nepřiléhavá. Jednostranné oznámení výše požadovaných poplatků za vymáhání dluhu až při samotném vymáhání dluhu je naopak esencí nepřim