9 C 216/2019-261 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala po žalované doplacení pojistného plnění za škodu, kterou pojištěnec žalované způsobil na vozidle ve vlastnictví žalobkyně, a to při dopravní nehodě dne [datum]. Žalobkyně si nechala vozidlo opravit vzdor tomu, že žalovaná škodu na vozidle vyhodnotila jako tzv. totální škodu, a to z toho důvodu, že vozidlo disponuje specifickými vlastnostmi, díky nimž je uzpůsobeno na projíždění úzkých brněnských uliček, čehož žalobkyně využívá při zásobování obchodů potravinami. Žalovaná vyplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši 322 727 Kč, když obvyklou cenu vozidla před poškozením stanovila na částku 400 000 Kč a cenu vozidla po škodní události na částku 77 273 Kč. Žalobkyně však s touto cenou nesouhlasila, pročež si nechala zpracovat znalecký posudek, který cenu vozidla před nehodou stanovil na 590 000 Kč. Žalobkyně na opravu vozidla vynaložila částku 418 506 Kč, přičemž se po žalované domáhá doplacení rozdílu mezi touto částkou a částkou žalovanou již na pojistném plnění vyplacenou, když tento rozdíl činí 95 779 Kč. Zároveň se žalobkyně domáhá vyplacení odměny znalce [jméno] [příjmení], která činila 3 616 Kč. Žalobkyně se ohrazovala vůči provedenému výpočtu obvyklé ceny vozidla před nehodou, kterou žalovaná provedla, a to zejména z toho důvodu, že pro srovnání nepoužila vzorek vozidel shodných či alespoň velmi podobných vozidlu žalobkyně. Žalobkyně měla za to, že stejná vozidla se na českém trhu nevyskytují, a jelikož vozidlo disponuje tolika zvláštnostmi, které jeho cenu zhodnocují, nelze dospět ke shodné částce, ke které dospěla žalovaná. Nadto žalobkyně upozornila na německou dogmatiku, dle které je přípustné, aby cena opravy převýšila náklady na pořízení nového vozidla až o 30 %. 2. Žalovaná se ve věci samé vyjádřila tak, že považovala za nerentabilní vozidlo opravovat vzhledem k rozsahu poškození, proto vyhodnotila škodu na totální a vyplatila žalobkyni příslušné pojistné plnění. Žalovaná má za to, že poskytnuté pojistné plnění zcela nahradilo vzniklou škodu, a proto nárok uplatňovaný žalobou považovala za nedůvodný a zcela jej neuznala. Poukázala přitom na nesrovnalosti a pochybení znalce, který cenu vozidla určil na 590 000 Kč, a na základě inzertních nabídek po provedení srovnávací metody výpočtu sama odhadla obvyklou cenu na 400 000 Kč, na čemž i nadále setrvala. 3. Soud provedl všechny stranami navržené listinné důkazy a z důvodu nejasností ve znaleckém posudku znalce [jméno] [příjmení] přistoupil k zadání oponentního znaleckého posudku, který k důkazu navrhla žalovaná. Jelikož znalec, který byl pověřen k podání oponentního znaleckého posudku, nepřihlédl ke specifickým vlastnostem a nástavbě vozidla, přistoupil soud k zadání revizního znaleckého posudku, kterým bylo dokazování ukončeno, neboť účastníci řízení již žádné další návrhy na doplnění dokazování do koncentrace řízení neučinili. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že dne [datum] v 11:48 hod. došlo k dopravní nehodě, při níž bylo poškozeno vozidlo [registrační značka], do které se zapojilo rovněž vozidlo [registrační značka] s návěsem [registrační značka], pojištěné u žalované (prokázáno Potvrzením o účasti na dopravní nehodě ze dne [datum], ev. č. KRPB [číslo] [číslo]). Vlastnicí poškozeného vozidla je přitom žalobkyně, která vozidlo využívá k zásobování obchodů s potravinami v úzkých brněnských uličkách (prokázáno údaji z technického průkazu a fotografiemi vozidla a příjezdů k obchodům). Žalobkyně zakoupila v roce sériový podvozek a kabinu [anonymizováno] a nechala si na něj vyrobit speciální skříňovou chladírenskou nástavbu s hydraulickým čelem (prokázáno fakturami od firmy [anonymizováno] z [datum] a firmy [anonymizována dvě slova] z [datum]). 5. Žalovaná oznámila žalobkyni poskytnutí pojistného plnění ve výši 322 727 Kč s tím, že toto plnění bylo stanoveno formou totální škody, když vozidlo před poškozením mělo cenu 400 000 Kč a po poškození 77 273 Kč (prokázáno oznámením ze dne 5. 5. 2017, č. j. 4176016572). Znalec [jméno] [příjmení] však stanovil obvyklou cenu vozidla na 590 000 Kč (prokázáno znaleckým posudkem [číslo]). Žalobkyně proto vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k doplacení pojistného plnění ve výši 139 007,20 Kč (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum]). Žalovaná ovšem na tuto výzvu reagovala tak, že nárok žalobkyně považuje za řádně odškodněný a toto stanovisko je konečné; zároveň poukázala na nejasnosti znaleckého posudku znalce [příjmení] (prokázáno sdělením žalované ze dne [datum]). 6. Žalobkyně uhradila znalci [jméno] [příjmení] za znalecký posudek částku 3 616 Kč (prokázáno fakturou [číslo] ze dne [datum]). Dodavatel (servis), který provedl opravu vozidla, vyúčtoval žalobkyni za práci a materiál celkem částku 474 790 Kč s DPH, tedy 392 388,16 Kč bez DPH (prokázáno fakturou [číslo] ze dne [datum]). Za další práce na vozidle byla žalobkyni vystavena faktura znějící na částku 31 603,20 Kč s DPH, tedy 26 118,35 Kč bez DPH (prokázáno fakturou [číslo] ze dne [datum]). 7. Znalec [jméno] [příjmení] částečně odstranil nedostatky znaleckého posudku vytýkané žalovanou čestným prohlášením, ve kterém uvedl, že hodnotu vozidla určil ke dni, který předcházel dnu dopravní nehody, tj. [datum] a ceny tam uvedené jsou cenami včetně DPH (prokázáno čestným prohlášením uvedeného znalce ze dne [datum]). Znalec [celé jméno znalce] stanovil obecnou cenu srovnávací metodou, když však zároveň uvedl, že v databázi se daný typ a provedení vozidla nenachází, na výši 453 750 Kč s DPH, tedy 375 700 Kč bez DPH (prokázáno znaleckým posudkem [číslo]). Znalec [celé jméno znalce] uvedl, že trh s užitkovými vozidly prakticky neexistuje, pročež je nutné předpokládat, že obecná cena bude rovna ceně časové. Jedná se o specifické vozidlo, které má sériově vyráběný pouze podvozek a kabinu, a jako takové na českém ani evropském trhu není vůbec. Po odpovídajícím výpočtu proto stanovil obecnou cenu vozidla na částku 508 200 Kč vč. DPH, tedy 420 025 Kč bez DPH a vzniklou škodu na částku 471 800 Kč s DPH. Znalec odečetl od nutných nákladů na opravu poškozeného vozidla částku 13 163,80 Kč s DPH, tedy 10 879,20 Kč bez DPH (to vše prokázáno znaleckým posudkem [číslo] – [číslo]). Na evropském trhu neexistuje obdobné specifické vozidlo s úzkou šířkou, nákladovou plošinou a chlazením (prokázáno inzeráty více či méně podobných vozidel na internetových prodejních portálech zejména [webová adresa]). 8. Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat. 9. Podle § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 10. Dle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustálené judikatury vyšších soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 23 Cdo 4471/2016) skutečnou škodou na věci je nutno rozumět takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu. Rozsah náhrady škody tedy musí dle ustálené judikatury zohledňovat výši prostředků nutnou k obnovení původního majetkového stavu. Byla-li oprava provedena, je třeba zvažovat, zda její cena byla stanovena správně, zda oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodné události. K tomu viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2001, sp. zn. 25 Cdo 347/2000, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2008, sp. zn. 25 Cdo 977/2007. 13. Zhodnocení poškozeného vozidla opravou ovšem nastává jen tehdy, dojde-li ke zvýšení jeho obvyklé ceny, nikoliv tzv. technickým zhodnocením či zvýšením technické hodnoty. Technická hodnota je pak vyjádřením technických vlastností věci, a její zvýšení nemusí nutně znamenat zvýšení ceny obvyklé. Poškozený má tedy v první řadě právo na náhradu škody odpovídají