12 C 203/2022-189 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení 50 885 Kč s příslušenstvím jakožto ceny za projektovou dokumentaci zhotovenou pro žalovaného. Žalobkyně byla dne [datum] oslovena [celé jméno svědka] ohledně vykonání stavebních prací pro žalovaného, jakožto jeho známého. Jednalo se o stavební úpravy nemovitosti na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], katastrální území Hořejší Vrchlabí, jehož součástí je stavba [adresa] 02 [část obce], vše zapsané na [list vlastnictví] (dále také jen„ nemovitost“). Vlastníky nemovitosti jsou z jedné poloviny žalovaný a z druhé poloviny jeho otec, [celé jméno svědka]. Žalobkyně navázala s žalovaným kontakt přes [celé jméno svědka] a jeho email [email], který následně žalobkyně používala pro kontakt s žalovaným, ať už ze zvyku, nebo aby podklady pro věc byly uchovány na jednom místě. [celé jméno svědka] je technik a spolupracovník žalobkyně. Jeho email byl užíván s ohledem na výše uvedené důvody a žalobkyně si ani nemůže představit, že z toho šlo usuzovat, že žalovaný jednal se společností [právnická osoba] v likvidaci, [IČO], (dále jako„ [právnická osoba]“) která vstoupila do likvidace [datum] s tím, že za likvidátorku jí byla určena jednatelka žalobkyně, [jméno] [příjmení]. Strany se následně sešly [datum] v [obec], kde měla žalobkyně pronajatou nemovitost, neboť v blízkosti prováděla stavební práce na jiném projektu. Schůzky se za žalobkyni účastnila [jméno] [příjmení], již zmíněná jednatelka žalobkyně, a [celé jméno svědka]. Účastný byl dále žalovaný a jeho otec. Žalobkyně měla za to, že předmětem jednání jsou budoucí stavební práce na nemovitosti. Na následující schůzce dne [datum] souhlasila žalobkyně s tím, že pro žalovaného zajistí projektovou dokumentaci k plánované stavbě pro účely stavebního řízení. Na tvorbě projektové dokumentace se měl účastnit otec žalovaného, a to tak, že zajistí nákres návrhu stavebních úprav. Nákres stavebních úprav žalobkyně obdržela [datum]. Strany následně v prostorách rodinného domu rekonstruovaném žalobkyní dne [datum] v Želivci probíraly stavební materiály použitelné v plánované stavbě. Veškerá ujednání mezi žalobkyní a žalovaným zůstaly pouze v ústní formě, neboť žalobkyně spoléhala na doporučení od [celé jméno svědka] Ani cena projektové dokumentace a případné rekonstrukce nebyly stranami jasně určeny, neboť bylo třeba objekt nejdříve prohlédnout a získat povolení od stavebního úřadu, aby bylo možné odhadnout potřebné materiály na stavbu, a to i s ohledem na požadavky stavebního úřadu a správy Krkonošského národního parku. Žalobkyně však žalovaného ústně informovala, že cena se bude pohybovat mezi 50 000 – 60 000 Kč bez DPH. Projektovou dokumentaci pro žalobkyni zajišťovali projektanti Ing. [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka], s kterými žalobkyně dlouhodobě spolupracuje. Návrh stavebních úprav otce žalovaného projektanti sjednaní žalobkyní sice využili, ovšem jen jako podklad pro své výkresy, když ten nesplňoval nároky příslušných právních předpisů a byl vytvořen neautorizovanou osobou. Žalovaný a jeho otec zároveň v průběhu přípravy dokumentace dodávaly žalobkyni další požadavky dle reakce již zmíněných státních orgánů. Dokumentace tedy musela být odpovídajícím způsobem přepracována. Žalovaný si také nechal některé dílčí části dokumentace zpracovat externě, a to dokumentaci technického zařízení budov a dokumentaci požární bezpečnosti stavby. Žalobkyně předala žalovanému různé části projektové dokumentace celkem čtyřikrát, vždy proti žalovaným vlastnoručně podepsaném předávacím protokolu, a to dne [datum], dne [datum], dne [datum] a nakonec v úplnosti [datum]. Po předání projektové dokumentace čekala žalobkyně na reakci stavebního úřadu. Žalovaný však přestal komunikovat, tedy nebylo jak ověřit výsledky stavebního řízení. Žalobkyně proto zaslala žalovanému na email fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností ke dni [datum] znějící na 70 785 Kč. Tato částka představuje odhadem 7- 10 % předpokládaných nákladů projektované stavby s tím, že žalovaný byl seznámen s předběžnou cenou. K té žalobkyně přičetla 8 500 Kč za různé doplňky. Žalovaný dne [datum] uhradil žalobkyni 20 000 Kč, z čehož žalobkyně usuzuje na uznání dluhu z jeho strany alespoň co do důvodu. I přes předžalobní výzvu zaslanou žalovanému dne [datum], neuhradil ten žalobkyni ničeho dalšího. 2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal, a to ani z části ani co do základu. Žalovaný je se svým otcem [celé jméno svědka] podílovým spoluvlastníkem nemovitosti v rozsahu ½. Spoluvlastníci se na základě doporučení společného známého Mgr. [jméno] [příjmení] dohodli se společností [právnická osoba] a s jejím jednatelem [celé jméno svědka] na provedení stavebních úprav nemovitosti. [celé jméno svědka] navrhl, že [právnická osoba] zajistí projektovou dokumentaci pro stavení řízení, a to na základě podkladů poskytnutých otcem žalovaného. Otec žalovaného společnosti [právnická osoba] požadované údaje poskytl emailem ze dne [datum]. Žalovaný nikdy nejednal s žalobkyní, ale pouze s panem [celé jméno svědka], a to přes email [email]. Na některých osobních schůzkách se žalovaný setkal i s [jméno] [příjmení], jednatelkou žalobkyně, ovšem byl přesvědčen, že se jedná o likvidátorku [právnická osoba], neboť ta byla tak zapsaná v obchodním rejstříku od [datum] do [datum]. Žalovaného v tomto ujišťovalo i to, že s ním [jméno] [příjmení] komunikovala z mailu [email] a jako podpis používala pouze své jméno bez označení„ jednatelka žalobkyně“. Žalovaný proto za celých 2,5 roku nepojal podezření, že jedná s někým jiným než se společností [právnická osoba] a jejím jednatelem [celé jméno svědka]. Žalovaný je tak přesvědčen, že žalobkyně postrádá ve sporu aktivní procesní legitimaci. K vyhotovené stavební dokumentaci žalovaný uvedl, že byla neúplná a z majoritní části založená na podkladech dodaných žalovaným, ať už zhotovených třetími osobami, nebo otcem žalovaného. Jednalo se o již zmíněnou výkresovou dokumentaci dodanou otcem žalovaného, kterou dle žalovaného převzal pan [celé jméno svědka] do dokumentace pro stavební řízení až z 95 %, když jediná provedená změna je posunutí příčky na záchodě v přízemí stavby. Žalovaný si nechal zhotovit od [celé jméno svědkyně] dokumentaci technického zařízení budov, když to odmítl provést pan [celé jméno svědka]. Dále pro žalovaného pan [jméno] [příjmení] zhotovil dokumentaci požární bezpečnosti stavby, protože ta zhotovená panem [celé jméno svědka] byla neúplná a chybná. Když žalobkyně zaslala žalovanému fakturu [číslo] na částku 70 785 Kč ze dne [datum] se splatností k [datum], vyjádřil žalovaný svůj nesouhlas s vyúčtovanou částkou emailem ze dne [datum], který zaslal na adresu [email]. Žalovaný si jako laik neuvědomil, že je mu částka účtována neoprávněnou osobou. Žalovaný si byl pouze vědom toho, že plní na neúplnou stavební dokumentaci. Proto žalovaný na fakturu zaplatil 20 000 Kč, částku, kterou považoval za přiměřenou přínosu pana [celé jméno svědka] a [právnická osoba] k celkové stavební dokumentaci. Žalovaný poté ještě zaslal mail dne [datum] na emailovou adresu žalobkyně, neboť byla uvedena na obdržené faktuře. Žalovaný k uhrazené částce dospěl s pomocí sazebníku UNIKA pro navrhování orientačních nabídkových cen projektových prací a inženýrských prací pro rok 2017, a to jako procentuální podíl na celkové ceně stavby, který žalovaný ještě ponížil o 60– 70 % s ohledem na to, že práce učiněná jeho otcem byla z celé dokumentace nejpodstatnější, a tedy i nejvíce ceněná. Žalovaný popírá, že by mu v průběhu prací kdy byl nastíněn jakýkoliv odhad ceny za zpracování projektové dokumentace. Žalovaný v průběhu řízení namítl, že pokud je žalobkyně v řízení aktivně procesně legitimovaná, tak je její návrh promlčen. Dnem rozhodným pro běh promlčecí lhůty je den následující po [datum], kdy si žalovaný převzal poslední část projektové dokumentace. S ohledem na výše uvedené navrhl žalovaný zamítnout žalobu v celém rozsahu a přiznat mu náhradu nákladů řízení. 3. Soud věc posoudil dle níže uvedených zákonných ustanovení: <b>4. K aktivní procesní legitimaci žalobkyně:</b> 5. Dle § 548 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) o. z. vyvolává právní jednání právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. 6. Dle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. 7. Dle § 559 o. z. s má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. 8. Dle § 1721 o. z. má ze závazku věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 9. Dle § 1723 o. z. vzniká závazek ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 10. Dle § 2586 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí