25 C 61/2023-124 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum] domáhá na žalovaném zaplacení částky 350.819 Kč s 11,75% zákonným úrokem z prodlení z částky 350.819 Kč od [datum] do zaplacení. V návrhu uvádí, že dne [datum] kolem 15:30 hod., žalovaný v ulici Kondratka řídil vozidlo Volswagen CC, [registrační značka] a v křižovatce se přední částí vozu střetl s [příjmení] [jméno], [registrační značka] řízeným panem [jméno] [příjmení]. Žalovaný od místa dopravní nehody odjel, aniž by s druhým řidičem sepsal záznam pro pojišťovnu. Žalobce jako pojistitel vyplatil pojistné plnění ve výši 370.328 Kč a v souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., má proti žalovanému právo na to, co za něj hradil, protože žalovaný opustil místo dopravní nehody. Žalobce dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení částky 370.328 Kč a ten jej požádal o splátkový kalendář. Žalobce proto žalovanému zaslal Dohodu o splátkách dluhu, ve které žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše a zavázal se jej hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 11.000 Kč. Takto žalovaný do dne [datum] uhradil žalobci částku 44.000 Kč, poté již neuhradil ničeho. Žalobce požaduje úhradu dluhu ve výši 350.819 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 350.819 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 25.1.2023 č.j. EPR 13428/2023-7 Obvodní soud pro Prahu 8 žalobě v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 13.2.2023 č.j. EPR 13428/2023-10 soud platební rozkaz zrušil, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Přípisem ze dne [datum] žalobce sdělil, že nehoda byla šetřena Policií ČR pod č.j. KRPA-21695-3/DN-2021-317. Žalovaný uhradil částku 44.000 Kč, z čehož částka 19.509 Kč byla započítána na jistinu pohledávky a částka 24.491 Kč na náklady řízení. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Ukrajiny, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byl v ČR povolen trvalý pobyt a přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území od [datum]. Hlášen je od [datum] na adrese [adresa žalovaného], ke dni [datum] nenahlásil změnu adresy. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve vztahu k Ukrajině je Česká republika vázána Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou ministrem zahraničních věcí pod [číslo] Sb.m.s. Podle článku 48 odst. 1 této smlouvy se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Podle odst. 2 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Podle odst. 3 pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle odst. 4 forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek. Podle odst. 5 pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Podle článku 49 odst. 1 odpovědnost za náhradu škody kromě odpovědnosti, která vyplývá ze smluvních závazků, se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody. Přitom, pokud ten, kdo škodu způsobil, nebo ten, komu byla škoda způsobena, jsou občany a bydlí anebo mají své sídlo a jsou registrováni na území druhé smluvní strany, mohou se použít rovněž právní předpisy této druhé smluvní strany. Podle odst. 2 pravomoc k řízení o sporech týkajících se závazků z odpovědnosti za škodu mají justiční orgány smluvní strany, jejíž právní předpisy se použijí v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný se zdržuje na území ČR, je hlášen v obvodu zdejšího soudu, zdejší soud je tak jeho obecným soudem ve smyslu ust. § 84 až 86 o.s.ř. a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním). Soud nařídil ve věci ústní jednání. K ústnímu jednání nařízenému na [datum] se žalovaný nedostavil, ani se řádně neomluvil, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. Žalobce, který se dostavil, uvedl, že po podání žaloby nedošlo k žádné změně a žalovaný na dlužnou částku nezaplatil ničeho. Žalobce vzal žalobu zpět po poučení soudem co do částky 24.491 Kč s příslušenstvím z této částky, ve zbývající části navrhl, aby soud žalobě vyhověl rozsudkem pro zmeškání. Z doručenky soud zjistil, že žalovanému bylo předvolání k ústnímu jednání řádně zasláno, bylo uloženo na poště a žalovanému byla ponechána výzva, aby si předvolání vyzvedl. Po marném uplynutí úložní doby byla zásilka vhozena dne [datum] do poštovní schránky žalovaného. Podle zákona se má tedy předvolání za řádně doručené. Žalovaný byl v předvolání poučen o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle článku 49 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou ministrem zahraničních věcí pod [číslo] Sb.m.s. je rozhodné právo české, neboť v daném případě se jedná o nárok, který vznikl podle zákona č. 168/1999 Sb., tedy podle právního řádu České republiky. Vztah účastníků se tak řídí právním řádem České republiky. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se má jednání konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle ust. § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. Podle ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, Podle ust. 2053 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku uzná-li někdo svů