30 C 337/2023 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 17 489,48 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 080,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 684,67 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 712,26 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % a s úrokem 18,39 % ročně z částky 9 712,26 Kč od [datum] do zaplacení. 2. V návrhu uvedla, že mezi jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo poté, co byla prověřena úvěruschopnost žalovaného, dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně úrok 18,39 % ročně, který za předpokládanou dobu splácení měl činit celkem 5 101 Kč, odměnu za zpracování ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 316 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 364 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil dne [datum], ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 9 712,26 Kč a dlužný poplatek 7 777,22 Kč, žalovaný od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradil celkem 770 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem. 3. Soud vyzval žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil. Dále soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, žalobkyně v žalobě uvedla, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. 4. Soud zjistil tento skutkový stav: Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14, 12. 2022, skutečnost, že předmětem této smlouvy je i pohledávka za žalovaným, je prokázána připojeným seznamem. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] plyne, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit dále úrok 5 101 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 316 Kč. Dle smlouvy činí úroková sazba 88 %, RPSN 197,92 %. Celkovou částku ve výši 18 917 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách po 364 Kč. Žalovaný uhradil celkem 770 Kč, což je prokázáno listinou„ Tabulka umoření“. Výzvou ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky, výzva byla odeslána [datum], jak plyne z podacího lístku. 5. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má ze smlouvy za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 10 000 Kč, neboť žalovaný převzetí této částky potvrdil podpisem smlouvy. Dle smlouvy měl žalovaný uhradit celkem 18 917 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem 5 101 Kč, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 316 Kč. Výši úroků a poplatků považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Žalobce nad rámec úroků účtuje poplatky za blíže neurčené zpracování úvěru a„ flexibilní“ a„ komfortní“ splácení, aniž by bylo zřejmé, co se takovou službou rozumí. Soud má za to, že výše poplatků neodpovídá sjednanému protiplnění a jejich účelem je pouze navýšit zisk žalobce a že jsou fakticky dalším, skrytým úročením, kdy samotná úroková sazba, byť je sama o sobě vysoká, je nesrovnatelně nižší než výsledné skutečné náklady úvěru – RPSN. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě, kdy byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba, soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v červenci 2021, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá úroková sazba u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 7,53 % p.a. Je tak zřejmé, že žalobcem požadovaná úroková sazba 88 % přesahuje běžnou úrokovou sazbu více než desetinásobně, roční procentní sazba nákladů 197,92 % je pak oproti zjištěné běžné sazbě zcela nesrovnatelná. 6. Soud proto uzavřel, že úročení sjednané účastníky ve smlouvě vysoko přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o.z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o.z., jehož výše činí 9 230 Kč (poskytnutá jistina 10 000 Kč minus uhrazených 770 Kč). Co do částky 9 230 Kč je žaloba důvodná. 7. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o.z.), přičemž s ohledem na výši plnění soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den. Výzva k plnění byla zaslána dne [datum], má se tedy za to, že byla žalovanému doručena dne [datum] (§ 573 o.z.). Nejpozději měl tedy žalovaný plnit [datum], počínaje následujícím dnem [datum] se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 9 230 Kč od [datum] do zaplacení ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Sazba zákonného úroku z prodlení k datu [datum] činila 15 % ročně, žalobkyně však požadovala 8,5 % ročně, soud proto návrh nepřekročil a přiznal úrok v této výši. Co do zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s tím, že žalovanému, který byl v řízení úspěšnější, žádné náklady nevznikly.