25 C 310/2023-98 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 26.9.2023 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 14.480,- Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 2.7.2015 do zaplacení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni každého kalendářního pololetí, ve kterém trvá prodlení žalované. V návrhu uvádí, že žalovaný uzavřel dne 26.6.2006 s právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , Smlouvu o půjčce č., tel. číslo, , na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000,- Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku 33.280,- Kč sestávající z půjčky ve výši 20.000,-Kč a souhrnného poplatku ve výši 13.280,- Kč, a to formou 52 pravidelných týdenních splátek, když poslední splátka připadala na den 25.6.2007. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalovaného a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky (§ 121 odst. 3 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013). Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013. Souhrnný poplatek byl jediným požadovaným poplatkem v souvislosti se sjednáním a realizací předmětné smlouvy. Z toho lze dovodit, že náklady spojené s vyřízením žádosti o půjčku, náklady návštěv obchodních zástupců za účelem převzetí splátek a jiné takové náklady, jejichž úhradu finanční a nefinanční instituce běžně požadují po svých klientech, právní předchůdce žalobce zahrnul do souhrnného poplatku. V daném případě nebylo sjednáno stranami smlouvy ani jiné úročení půjčky a žalovaný tak byl již při podpisu smlouvy o půjčce srozuměn s konečnou výší smluvního plnění jako odměny za půjčku, tedy nákladů spojených s půjčkou jako takovou za dobu jejího trvání, tj. od 26.6.2006 do 25.6.2007. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas a ani ke dni poslední splátky svůj závazek nesplnil, když uhradil původnímu věřiteli pouze částku 18.800,- Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly dle dohody smluvních stran započítány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky (čl. 5 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce). Na souhrnný poplatek tak byla započtena částka 13.280,- Kč a na jistinu pohledávky částka 5.520,- Kč. Žalovaný se tak ode dne 26.6.2007 dostal do prodlení s úhradou částky 14.480,- Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 14.480,- Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 0,- Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem společností , Anonymizováno, došlo s účinností ke dni 1.7.2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 25.6.2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 14.480,- Kč a sestávala z jistiny 14.480,- Kč a souhrnného poplatku 0,- Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.8.2018 mezi přechodným věřitelem spol. , Anonymizováno, a žalobcem došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24.8.2018. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 12.9.2018. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně.2. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 2.10.2023 č. j. , Anonymizováno, soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 23.října 2023 č. j. , Anonymizováno, soud elektronický platební rozkaz zrušil.3. Podáním z 26.4.2024 (č. l. 83) žalobce žalobu doplnil.4. Vzhledem k tomu, že k 1.1.2014 nabyl účinnosti z. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, zabýval se soud otázkou, zda použít právě tento zákon či zda použít stávající předpisy, tj. z. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, který platil až do 31.12.2013. Podle § 123 odst. 1 z. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (přechodná ustanovení) vznik a existence právních poměrů a skutečnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně volby práva, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení tohoto zákona se použije i pro právní poměry vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jestliže jsou trvalé dlouhodobé povahy a dochází v nich k opětovným nebo trvajícím jednáním účastníků a skutečnostem pro ně významným po dni nabytí jeho účinnosti, pokud jde o taková jednání a skutečnosti. Podle odst. 2 pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí i nadále ustanovení dosavadních právních předpisů o pravomoci českých soudů. To platí i pro řízení ve věcech uznání a výkonu cizích rozhodnutí a cizích rozhodčích nálezů ohledně podmínek pro jejich uznání a výkon. V dané věci bylo řízení zahájeno dne 26.9.2023 a jedná se o nárok ze smlouvy uzavřené v roce 2006. Za takové situace je třeba aplikovat na posouzení pravomoci soudu zákon č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém.5. Jelikož je žalobce společností se sídlem na Maltě, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalobce na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 z.č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství č. 1215/2012 ze dne 12.prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 18 odst. 2. cit. nařízení, neboť žalobce je zahraniční společností a žalovaný na území ČR má bydliště, přičemž při uzavírání smlouvy vystupoval v pozici spotřebitele. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný je českým státním příslušníkem, zdržuje se na území ČR a má pobyt hlášen v obvodu zdejšího soudu. Zdejší soud je tak jeho obecným soudem ve smyslu ust. § 84 až 86 o.s.ř. a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro , adresa, (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním).6. Soud nařídil jednání na 12.června 2024. Žalobce ani žalovaný se k jednání nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti.7. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že dne , datum, uzavřel žalovaný jako zákazník se společnosti , právnická osoba, , smlouvu o půjčce podle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku a zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. , právnická osoba, poskytuje půjčku 20.000,- Kč, zákazník se zavazuje zaplatit , Anonymizováno, souhrnný poplatek v částce 13.280,- Kč, celkem tedy 33.280,- Kč v 52 týdenních splátkách po 640,- Kč vždy do rukou osoby uvedené v článku 13 smluvních podmínek s tím, že 1.splátka je splatná 7. dne od data uzavření této smlouvy. Zákazník podpisem smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy od , Anonymizováno, v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku půjčky.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 19.6.2015 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, jako postupitel postupuje na společnost , Anonymizováno, jako postupníka pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce specifikované v příloze č. , hodnota, této smlouvy, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zá