38 C 74/2025-177 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 21.3.2025 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 88 652 Kč se zákonným s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 88 652 Kč za dobu od 18.3.2025 do zaplacení. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně , jméno FO, , nar. , datum, , a žalovaná uzavřeli dne 5.3.2015 pojistnou smlouvu č. , hodnota, (životní pojištění , Anonymizováno, ). Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojištění zaniklo výpovědí. Právní předchůdce žalobkyně zaplatil na pojistném částku ve výši celkem 88 652 Kč, žalovaná mu neposkytla na základě pojistné smlouvy žádné plnění. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21.10.2024 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku vůči žalované na žalobkyni. Žalobkyně se tak po žalované domáhá vydání bezdůvodného obohacení, neboť uvedená pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem.2. Vysvětlila, že předmětem pojistné smlouvy bylo investiční životní pojištění. Podle čl. 1 písm. g) Speciálních pojistných podmínek pro , Anonymizováno, životní pojištění (dále jen „SPP“) představovalo pojištění komplexní spojení životního pojištění, doplňkové a úrazové složky pojištění a investic do fondů nabízených pojistitelem. Principem tohoto pojistného produktu je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do fondů, což je soubor finančních instrumentů a investic spravovaných pojistitelem sloužící k uložení kapitálových hodnot pojistných smluv dle čl. 1 písm. b) SPP. Rozsah pojistného plnění je konstruován částečně pomocí kapitálové hodnoty pojistné smlouvy, když dle čl. 2 odst. A. SPP při dožití se sjednaného konce pojištění bude pojištěnému vyplacena kapitálová hodnota pojistné smlouvy a čl. 2 odst. B. písm. a) SPP při smrti vyplatí pojistitel oprávněné osobě pojistnou částku platnou ke dni úmrtí nebo kapitálovou hodnotu pojistné smlouvy platnou ke dni nahlášení pojistné události. Z kapitálové hodnoty smlouvy jsou strhávány poplatky dle čl. 4 SPP, proto rozsah budoucího pojistného plnění závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena kapitálová hodnota smlouvy, či jaká část pojistného do ní bude zahrnuta.3. Žalobkyně dále poukázala na to, že pojistná smlouva odkazuje na Přehled poplatků a parametrů produktu (dále jen „Přehled poplatků“), se kterým však právní předchůdce žalobkyně nebyl seznámen. V této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2865/2016, dle kterého: „v případě pojistných podmínek včleňovaných do pojistné smlouvy dle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě platí, že ten, kdo se pojistných podmínek dovolává, musí prokázat, že pojistník byl s dovolávaným zněním pojistných podmínek seznámen před uzavřením pojistné smlouvy. Konstrukce, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další úroveň nepřímých smluvních ujednání (zde „oceňovací tabulky“), je sice možná, ovšem za dodržení stejných podmínek inkorporace, jaké jsou stanoveny pro celé pojistné podmínky. Jinými slovy, i o „oceňovacích tabulkách“ platí, že aby se staly součástí pojistné smlouvy, musí být prokázáno, že na ně bylo řádně odkázáno, a že s nimi byl pojistník před uzavřením smlouvy výslovně seznámen. Z tohoto pohledu je pro řádné včlenění nerozhodné, na jaké „úrovni“ je která část pojistných podmínek do pojistné smlouvy začleňována.“. A rovněž na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1566/2017, ve kterém bylo přijato sjednocující stanovisko k otázce inkorporace vedlejších smluvních ujednání do pojistné smlouvy. Žalobkyně tak tvrdila, že Přehled poplatků se nestal součástí pojistné smlouvy, a ustanovení pojistné smlouvy (čl. 5 SPP), která jsou na obsahu Přehledu poplatků závislá, jsou proto neurčitá. To se týká zejména ujednání o některých poplatcích, jelikož není zřejmé, v jaké výši byly ujednány.4. Žalobkyně považovala shora uvedená ujednání za ujednání zneužívající povahy dle článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5.4.1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), neboť nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobovala významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Dále šlo o ujednání, která nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem dle článku 5 odst. 1 směrnice. Pojistník neměl žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry jsou spotřebiteli neznámé.5. Žalobkyně nepopírala, že v návrhu pojistné smlouvy je prohlášení pojistníka, ve kterém právní předchůdce žalobkyně prohlásil, že převzal a seznámil se s dokumenty, které jsou vymezeny v části Závěrečná ustanovení, včetně přehledu poplatků; tvrdila však, že prohlášení čítá několik komplikovaných odstavců a právní předchůdce žalobkyně je při podpisu pojistné smlouvy nezaregistroval. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že se jedná o skryté prohlášení, které neprokazuje, že by právní předchůdce žalobkyně byl s přehledem poplatků seznámen. V této souvislosti poukázala na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 18.12.2014 ve věci C-449/13, který se týkal výkladu některých ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně má za to, že nelze na základě prohlášení automaticky předpokládat, že právní předchůdce žalobkyně byl s přehledem poplatků seznámen.6. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Potvrdila, že dne 5.3.2015 uzavřela pojistnou smlouvu , Anonymizováno, životní pojištění č. , hodnota, s panem , jméno FO, , nar. , datum, ; dále byly uzavřeny dva dodatky dne 19.4.2016 a dne 21.12.2020, na základě kterých byla významně rozšířena pojistná ochrana.7. Uvedla, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována k podání žaloby, jelikož se nemůže domáhat práva na ochranu spotřebitele, když sama není spotřebitelem, v tomto poukázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 15.1.2025, č.j. 18 Co 484/2024-188. Žalobkyně nemůže požívat ochrany, kterou zákon poskytuje výlučně spotřebitelům.8. Namítala, že smlouva o postoupení pohledávky je absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy, zákonem a veřejným pořádkem, přičemž soud by měl přihlédnout k neplatnosti této smlouvy i bez návrhu dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouva o postoupení pohledávky obsahuje nepřiměřenou cenu odkupu postoupené pohledávky a nepřiměřenou smluvní pokutu postihující pana , jméno FO, . Obchodní model žalobkyně je podle žalované postaven na nekalých obchodních praktikách a lživé reklamě lákající klienty se smlouvami životního pojištění. Žalobkyně odkupuje pohledávky od spotřebitelů za velmi malou část jejich hodnoty, což odůvodňuje obtížnou dobytností a vysokými náklady, přitom žalobkyně podává pouze formulářové žaloby. V počínání žalobkyně lze spatřovat i lichvu či uvádění spotřebitelů v omyl. Smlouva o postoupení pohledávky dále obsahuje zneužívající ujednání dle § 1813 a § 1814 odst. 1 písm. l) o. z.9. Jednání žalobkyně považovala za jednání v rozporu se zásadou poctivosti, s dobrými mravy a zásadou pacta sunt servanda, rovněž považovala jednání žalobkyně za zneužití práva. V tomto žalobkyně poukázala na průběh smluvního vztahu s panem , jméno FO, .10. Žalovaná uvedla, že smlouva byla uzavřena za účinnosti o. z., jehož stěžejní zásadou je zásada autonomie vůle, současně je třeba hledět na právní jednání spíše jako na platné než jako na neplatné dle § 574 o. z. Námitky vznesené žalobkyní považovala žalovaná za námitky relativní neplatnosti, přičemž namítla, že právo vznést takovou námitku je promlčeno.11. Žalovaná pojistnou smlouvu považovala za platnou. Právní předchůdce žalobkyně byl seznámen s přehledem poplatků, když toto potvrdil na str. 4 pojistné smlouvy, rovněž v záznamu o jednání potvrdil, že byl seznámen se simulovaným průběhem pojištění, při kterém mu byly poskytnuty všechny nezbytné údaje o charakteru a vlastnostech nabízeného pojištění, včetně nákladových parametrů, a byl seznámen se strukturou poplatků a že investiční riziko nese plně pojistník. Odmítla, že by prohlášení v pojistné smlouvě bylo komplikované, skryté či že by jej právní předchůdce žalobkyně při podpisu nezaregistroval, naopak označila závěrečná ustanovení a prohlášení pojistníka za konkrétní a taková, u kterých běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný průměrný spotřebitel si musel být vědom, co takové prohlášení znamená. Stejně tak právní předchůdce žalobkyně potvrdil, že převzal pojistné podmínky a přehled poplatků a seznámil se s nimi. Zdůraznila, že pojistná smlouva neobsahuje zneužívající ujednání, současně konstatovala, že ujednání nemohou být neurčitá a současně zneužívající, jak tvrdí žalobkyně. Z opatrnosti vznesla námitku promlčení žalovaného nároku, dle ní je promlčen tvrzený nárok za pojistné uhrazené do 20.3.2022 včetně.12. Žalobkyně považovala smlouvu o postoupení pohledávky za platnou, zcela odmítla argumentaci žalované ohledně praktik žalobkyně, zdůraznila, že vůle stran byla při uzav