9 C 14/2021-967 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 11. 1. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 428 656,90 Kč s příslušenstvím z titulu zvláštní odměny dle § 2514 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) s tím, že dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o výhradním obchodním zastoupení č. , hodnota, , jejímž předmětem byl závazek žalobkyně jako vázaného pojišťovacího zprostředkovatele vyhledávat pro žalovanou zájemce o pojištění a uzavírat s nimi jménem žalované a na její účet pojistné smlouvy (dále jen „předmětná Smlouva“ nebo „Smlouva“), která byla dle sdělení zaslaného žalovanou dne , datum, skončena. Žalobkyně požaduje (s odkazem na čl. X. smlouvy o výhradním obchodním zastoupení) přiznání zvláštní odměny vypočtené jako 10 % z ročního průměru odměn získaných žalobkyní během let 2014-2018, s tím, že žalobkyně část pohledávky ve výši 18 820 Kč jednostranně započetla oproti pohledávce žalované na vrácení provizí. K odůvodnění žaloby dále uvedla, že pro žalovanou začala pracovat od roku 2010, kdy od svého tehdejšího manžela , jméno FO, převzala kmen v pojistné hodnotě 2 500 000 Kč, přičemž v roce 2015 byl pojistný kmen spravovaný žalobkyní již v hodnotě 12 600 000 Kč. Následně žalobkyně uzavřela s panem , jméno FO, dohodu o rozdělení pojistného kmene, přičemž po rozvodu jejich manželství v roce 2016 začal její pojistný kmen klesat, a to v důsledku jednání bývalého manžela, který kontaktoval její klienty a přepisoval s nimi smlouvy. Žalovaná žalobkyni nikdy ničeho nevytkla, žádné smluvní povinnosti neporušila. Pokud jí je nyní vytýkáno porušení povinnosti odevzdávat pojistné smlouvy včas, uvedla, že na poradách byla domluvena ideální lhůta v délce 1 měsíce. Škodný průběh v případě žalobkyně činil 30,91 %, o hranici škodného průběhu 45 % žalobkyně nebyla informována. Registrace u ČNB jí nikdy nezanikla, neboť žalobkyně dne , datum, uzavřela smlouvu o spolupráci se společností , právnická osoba, ., na jejímž základě se stala vázaným zástupcem této společnosti. V průběhu řízení žalobkyně připustila, že jí bylo na schůzce dne , datum, s ředitelem , tituly před jménem, , adresa, , , tituly za jménem, , sděleno, že žalobkyně již není aktivní a klesá jí pojistný kmen, avšak dle názoru žalobkyně k žádnému výraznému poklesu nedošlo (s výjimkou poklesu kmene pojistných smluv v důsledku jednání pana , jméno FO, a žalované).2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí, s tím, že žalobkyni nárok na zvláštní odměnu nevznikl. Namítala, že nebyly splněny podmínky čl. X. Smlouvy, když k ukončení obchodního zastoupení došlo proto, že se žalobkyně rozhodla neuzavřít s žalobkyní další spolupráci pro její neuspokojivé výsledky (dlouhodobě evidovala pokles pojistného kmen žalobkyně) a dále z důvodu, že žalobkyně porušila své povinnosti ze Smlouvy, pro které by byla žalovaná oprávněna od ní odstoupit. Obchodní zastoupení plynoucí ze smlouvy o výhradním zprostředkování bylo skončeno ke dni , datum, , žalovaná žalobkyni předem vyrozuměla o svém rozhodnutí neuzavřít s žalobkyní další spolupráci a následně dopisem ze dne 12. 4. 2019 žalobkyni oznámila skončení smlouvy v důsledku zrušení zápisu žalobkyně jako vázaného pojišťovacího zprostředkovatele v registru pojišťovacích zprostředkovatelů vedeném u ČNB. Dle žalované nárok žalobkyně nesplňuje podmínku spravedlnosti dle čl. X. odst. 3 smlouvy o výhradním zastoupení, neboť škodní průběh univerzálního pojištění majetku občanů v posledních 3 letech dosáhl 76 %, ačkoliv žalovaná stanovila hranici 45 %. U žalobkyně byl dlouhodobě evidován pokles kmene pojistných smluv (v období 2015-2018 žalobkyni tento klesl o více než 45 %), tudíž žalobkyně nedosahovala takových nadstandardních výsledků, které by umožnily vyplacení zvláštní odměny, nadto dosahovaným výsledkům žalobkyně odpovídaly vyplacené provize. Nárok na zvláštní odměnu nevznikl ani z důvodu, že žalobkyně porušila své povinnosti, pro které by žalovaná byla oprávněna od smlouvy o výhradním obchodním zastoupení odstoupit, a to porušením smluvní povinnost oznámit žalované zánik své registrace, porušením smluvní povinnost (plynoucí čl. IV bodu 3) odevzdávat uzavřené pojistné smlouvy žalované do dvou pracovních dnů (v jedenácti případech pojistné smlouvy odevzdala s prodlením v rozmezí 15 až 30 dnů), a konečně tím, že překročila hranice škodního průběhu (ze stanovené hranice 45% na 76%).3. Vzájemný návrh žalované4. Žalovaná nesouhlasila se zápočtem provedeným žalobkyní a vzájemným návrhem ze dne 26. 3. 2021 uplatnila na žalobkyni nárok na vrácení provizí vyplacených žalobkyni ve výši 18 820 Kč, který žalované dle čl. VIII. bod 1 smlouvy o výhradním zastoupení vznikl v důsledku storen klientů, které vyčíslila.5. Předchozí rozhodnutí soudu6. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 8. 12. 2022 č.j. 21 Co 53/2023-475 soud zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 428 656,90 Kč s příslušenstvím (výrok I.), uložil žalobkyni zaplatit žalované částku 18 820 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 800 Kč (výrok III.). V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobkyně neprokázala splnění ani jedné z podmínek pro získání nároku na zvláštní odměnu s tím, že žalovaná mohla podle čl. XI. odst. 5. Smlouvy od ní odstoupit (k čemuž nedošlo pouze proto, že žalobkyni ve stejném období skončila registrace u ČNB, která byla podmínkou pro realizaci obchodů pro žalovanou), přičemž žalobkyně v období od dubna 2016 do března 2019 překročila limit stanovený žalovanou pro škodný průběh v kategorii majetkových pojistných smluv, což je v rozporu s podmínkou podstatných výhod definovaných v čl. X. odst.1 písm. a) Smlouvy (když překročení limitu v jedné skupině přitom pro závěr o překročení tohoto limitu postačuje). Žalobkyni dále od října 2015 setrvale klesala hodnota pojistného kmene, žalobkyně neprokázala, že by žalované přivedla nové klienty (naopak setrvale klienty ztrácela), aniž by žalovaná měla z obchodů uzavřených žalobkyní jakékoliv výhody, natož podstatné. Zohlednil, že samotné podnikání žalobkyně bylo zahájeno předáním veškerých klientů jejího tehdejšího partnera , jméno FO, (aniž by se žalobkyně na jejich získání jakkoli podílela), přičemž skutečnost, že se žalobkyně v roce 2015 dobrovolně vzdala poloviny hodnoty pojistného kmene, nelze považovat za rozpornou s dobrými mravy (když i poté žalobkyni zůstal významný pojistný kmen v hodnotě cca 7 000 000 Kč), přičemž měl za nerozhodné, že nedošlo k udržení klientů (popř. zda z jakého důvodu). Placení zvláštní odměny by nebylo ani spravedlivé ve smyslu § 2514 odst. 1 písm. b) o. z. ve spojení s čl. X. odst. 3 Smlouvy, a to jak z důvodu setrvalého poklesu hodnoty pojistného kmene, tak s přihlédnutím k tomu, že mezi stranami nebyla sjednána konkurenční doložka a žalobkyně ihned po ukončení Smlouvy se žalovanou začala pracovat na stejné pozici pro jiný subjekt. Jelikož žalovaná ztratila pojistný kmen žalobkyně, nemůže mít z uskutečněných obchodů další profit, žalobkyně další provize neztrácí a žalovaná dosud nemá z těchto obchodů podstatnou výhodu. Soud prvního stupně neshledal ujednání uvedená v čl. X. Smlouvy jako tzv. zakázaná ujednání ve smyslu § 2519 odst. 2 o. z. (a i v případě, že by pravidla účastníci nesjednali, nemělo by to vliv na závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobkyně nesplnila podmínky pro vznik nároku na zvláštní odměnu podle zákonných ustanovení), přičemž měl dále za to, že došlo k výluce práva na zvláštní odměnu podle § 2517 písm. a) o. z. (když žalovaná ukončila obchodní zastoupení z důvodů takových porušení povinností obchodního zástupce, pro které by mohla od Smlouvy odstoupit, neboť žalobkyně v 11 případech odevzdala žalované pozdě uzavřené pojistné smlouvy a když škodný průběh v kategorii majetkových pojistných smluv přesáhl limit stanovený žalovanou, přičemž žalobkyně také porušila povinnost bez zbytečného odkladu písemně oznámit žalované zrušení svého zápisu v registru pojišťovacích zprostředkovatelů).7. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2023 č.j. 21 Co 53/2023-475 byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Z odůvodnění kasačního rozhodnutí se podává, že k ukončení Smlouvy nedošlo žádným formálním způsobem (tj. ani výpovědí, ani odstoupením či dohodou), ale tím, že žalovaná nenahlásila žalobkyni do registru ČNB jako svého vázaného zástupce podle zákona č. 170/2018 Sb., což bylo nutno učinit do 1. 4. 2019, tudíž nelze aplikovat § 2517 písm. a) o. z., a dále, že závěr soudu prvního stupně o tom, že nebyly naplněny podmínky § 2514 odst. 1 o. z. je předčasný (k čl. X smlouvy nelze dle § 2519 odst. 2 o. z. nepřihlíží z důvodu jeho odchýlení se v neprospěch zástupce přihlížet), a proto uložil soudu prvního stupně zabývat se tvrzením žalobkyně (resp. opatřit si k tomu relevantní skutková tvrzení), zda pro žalovanou získala nové zákazníky či významně rozvinula obchod se stávajícími zákazníky a výhodami pl