38 C 221/2025-80 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 7.8.2025 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 45 484,64 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2025 jí byla postoupena pohledávka společnosti , právnická osoba, . (IČ: , IČO, ). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 23.9.2023 smlouvu k službě , Anonymizováno, účet, na základě které byla žalované zřízena služba , Anonymizováno, nákupní účet, přičemž limit odložených nákupů byl 3 000 Kč, tento limit byl na základě smlouvy k službě , Anonymizováno, účet ze dne 28.4.2024 zvýšen na 15 000 Kč; dále uzavřely dne 1.7.2024 smlouvu o splátkovém limitu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr prostřednictvím odložené platby až 24 000 Kč. Žalovaná využila v období od 1.3.2024 do 30.9.2024 služby v celkové výši 46 626,64 Kč, a to částku 19 636,77 Kč prostřednictvím karty, částku 699 Kč prostřednictvím účtu a částku 26 320,87 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Žalované byly dále účtovány poplatky ve výši celkem 9 426 Kč, a to poplatek za prodlení ve výši 7 027 Kč, poplatek za službu , Anonymizováno, účet ve výši 594 Kč a poplatek za odložení splatnosti ve výši 1 805 Kč. Žalovaná uhradila částku 10 568 Kč, žalobkyně tak požadovala jistinu ve výši 45 484,64 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 45 484,64 Kč za dobu od 16.10.2024 do zaplacení. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky.2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že žalovaný dluh uznává, je si závazku vědoma, momentálně se však nachází ve složité situaci, když má v pěstounské péči nezletilou sestru se zdravotním postižením, konkrétně se středně těžkou mentální retardací, dále uvedla, že finanční situaci řeší s tím, že na sebe podá insolvenční návrh.3. Žalobkyně v podání ze dne 16.10.2025 navrhla vydání rozsudku pro uznání, neboť žalovaná nárok uznala.4. Soud předně rozhodl o návrhu žalobkyně ze dne 27.10.2025 na vydání rozsudku pro uznání dle § 153a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud má za to, že ve věci nebyly splněny podmínky pro jeho vydání. Přestože žalovaná ve svém podání uvedla, že dluh uznává, soud má za to, že v dané věci rozsudek pro uznání vydat nelze, když by takový postup byl v rozporu s hmotným právem, jelikož (jak je uvedeno níže) právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované.5. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.6. Ze smlouvy k službě , Anonymizováno, účet ze dne 23.9.2023 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřely smlouvu, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované limitní rámec 3 000 Kč. Z výpisu z interního systému ze dne 9.9.2025 (č.l. 20-22) soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . hodnotila ke dni 23.9.2023 úvěruschopnost žalované, v posouzení je uvedeno, že žalovaná má příjem 23 500 Kč, je zaměstnána, výdaje má 7 000 Kč, nemá dluhy, požadovaný limit je 2 000 Kč, má partnera, nemá děti, celkové náklady byly vypočteny na 9 032 Kč. Jiné listiny týkající se úvěruschopnosti žalované nebyly doloženy. Ze smlouvy k službě , Anonymizováno, účet ze dne 28.3.2024 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřely smlouvu, na základě které zvýšily aktuální limitní rámec na 15 000 Kč.7. Ze smlouvy o splátkovém limitu ze dne 1.7.2024 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřely smlouvu, na základě které žalovaná disponovala úvěrovým limitem ve výši 24 000 Kč.8. Z příloh ke smlouvě o splátkovém limitu a výpisu z interního systému ze dne 12.11.2025 (č.l. 71-72) soud zjistil, že žalovaná čerpala celkem částku 23 246,53 Kč, a to konkrétně dne 3.7.2024 částku 2 679 Kč, dne 5.7.2024 částku 9 754 Kč, dne 7.7.2024 částku 2 288 Kč a 3 837,53 Kč a dne 9.7.2024 částku 1 518 Kč a 3 170 Kč. Z výpisu z interního systému ze dne 12.11.2025 (č.l. 71-72) a vyúčtování za březen až září 2024 soud zjistil, že žalovaná čerpala prostřednictvím karty celkem částku 19 636,77 Kč, konkrétně částku celkem 12 751,79 Kč v březnu 2024, částku celkem 3 527,99 Kč v dubnu 2024, částku celkem 149,90 Kč v květnu 2024, částku 3 210 Kč v červenci 2024, soud pro úplnost konstatuje, že v měsíci červen, srpen a září žalovaná nečerpala finanční prostředky prostřednictvím karty. Z vyúčtování za duben 2024 a objednávky ze dne 2.4.2024 (č.l. 64) soud zjistil, že žalovaná čerpala částku 669 Kč. Z vyúčtování za březen 2024 a výpisu z interního systému ze dne 2.12.2025 (č.l. 69) soud zjistil, že žalovaná žalobkyni uhradila částku 10 568 Kč. Soud shrnuje, že žalovaná čerpala od společnosti , právnická osoba, . částku celkem 43 552,30 Kč a současně jí uhradila částku 10 568 Kč.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2025 a přílohy č. 1 soud zjistil, že pohledávka společnosti , právnická osoba, . za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 12.5.2025 (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12.5.2025). Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 12.5.2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky do 7 dnů od data výzvy.10. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 20.8.2025, č.j. 0 P 185/2025-104 (č.l. 31-35) soud zjistil, že žalované byla na základě návrhu ze dne 17.7.2025 svěřena do pěstounské péče její polorodá sestra.11. Z dalších listin soud nezjistil skutečnosti relevantní pro posouzení věci.12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy, které svou povahou odpovídají smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud však nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované coby spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je v zákoně o spotřebitelském úvěru uložena poskytovatelům spotřebitelských úvěrů pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být ve smyslu daného ustanovení poskytnut pouze v případech, kdy nejsou na základě posouzení úvěruschopnosti dány důvodné pochyb