52 C 311/2020-40 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhala po žalované, zaplatit celkovou dlužnou částku ve výši 29.894,95 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o zápůjčce. [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne žalované poskytla částku 20.000 Kč, a to v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně, další částku (poplatek), a to ve výši 17.114 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy, ve výši 3.448 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, dále odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 4.740 Kč a za administrativní činnost částku ve výši 8.926 Kč. Celkovou částku, odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku ve výši 37.114 Kč, se žalovaná ve Smlouvě, zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 619 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování zápůjčky, posuzovala schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, dle § 84-89 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, naposledy uhradila splátku dne [datum]. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která ke dni [datum], činila na dlužné jistině částku 18.487,97 Kč a na dlužném poplatku částku 11.406,98 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina dále úrokem ve výši 28% ročně, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení. Pohledávku vyplývající z výše uvedené Smlouvy, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], na žalobkyni, jako novému věřiteli, přičemž postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně z titulu Smlouvy, požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 29.894,95 Kč s příslušenstvím (dlužná jistina ve výši 18.487,97 Kč + dlužná částka poplatku ve výši 11.406,98 Kč), kterou žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud z pátrání po žalované v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9 (sp. zn. 52 C 73/2020) zjistil, že ze sdělení Ředitelství služby cizinecké policie ze dne [datum] zjistil, že žalovaná má vydané potvrzení o přechodném pobytu občana EU s platností do [datum] a její nahlášená adresa je totožná s tou, která je označená v žalobě. Z Úradného záznamu [anonymizováno] [číslo], dále soud zjistil, že žalovaná dne [datum] telefonicky sdělila [anonymizována tři slova], že se zdržuje trvale na adrese označené v žalobě. 3. Soud se nejprve zabýval, jak poskytovatel (žalobkyně) posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaný) splácet úvěr, tedy spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Shodná povinnost, která byla účinná v době uzavření této úvěrové smlouvy (ze dne [datum]), byla věřiteli ve spotřebitelských vztazích uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Žalobkyně se k doložení toho, jak byla posouzena schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, podrobně vyjádřila v podané žalobě, když uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žalované především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce, když žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Dle názoru soudu, tak žalobkyně, s ohledem na okolnosti případu, dostatečně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu ust. § 84 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. 4. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu ze dne [datum], žalovaná pak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum], v určené lhůtě nevyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 5. Na základě listinných důkazů a ze skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaná nikterak neodporovala, neboť byla v řízení nečinná, soud dopěl k následující skutkovým zjištěním. Tvrzením žalobkyně a ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] včetně Smluvních podmínek, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne [datum] Smlouvu o zápůjčce, v rámci níž správní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 20.000 Kč, a to v hotovosti a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s celkovým poplatkem ve výši 17.114 Kč (sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 3.448 Kč, odměny za zpracování zápůjčky ve výši 4.740 Kč a nákladů za administrativní činnost ve výši 8.926 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 619 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] Smluvní úrok byl sjednán ve výši 28 % ročně z dlužné částky. V čl. 10 Smluvních podmínek si účastníci sjednali pro případ prodlení s úhradou splátky právo právní předchůdkyně žalobkyně na vyrovnání celého dosud neuhrazeného dluhu. Tvrzením žalobkyně a ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně Přílohy 1 a oznámení o postoupení ze dne [datum], soud zjistil, že pohledávka za žalovanou vzniklá ze Smlouvy, byla postoupena, s účinností k témuž dni na žalobkyni a žalovaná byla informována o postoupení pohledávek ze Smlouvy, právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, dopisem ze dne [datum]. Tvrzením žalobkyně a dopisem ze dne [datum], včetně podacího lístku z téhož dne, soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, žalovaná však do dnešního dne žalovanou částku neuhradila. 6. Na základě výše uvedených skutkových zjištění, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřely dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně, téhož dne žalované poskytla částku 20.000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s celkovým poplatkem ve výši 17.114 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 619 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, přičemž postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaná neprokázala, že by na svém dluhu něčeho plnila nad rámec plateb započtených žalobkyní. 7. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní následovně, podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, podle § 2390 a násl. o. z.. Žalované byly v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 20.000 Kč, které měla žalovaná vrátit spolu se souhrnným poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 17.114 Kč, a žalovaná se tak zavázala vrátit částku v celkové výši 47.114 Kč. Žalovaná nesporovala, že by smlouvu o zápůjčce neuzavřela, žalovaná dále neprokázala, že by poskytnuté peněžní prostředky v plné výši vrátila, proto jí soud uložil, zaplatit žalobkyni žalovan