17 C 21/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce v žalobě došlé soudu dne [datum] tvrdil, že ze strany žalované došlo k neoprávněnému zásahu do jeho osobnostních práv, pročež se žalobce domáhá zaplacení náhrady vzniklé nemajetkové újmy částkou ve výši 50 000 Kč. 2. Žalobce tvrdil, že on a žalovaná jsou rodiči nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného dne [datum], který byl svěřen do péče žalované. Žalovaná s cílem eliminovat žalobce z života nezletilého, potažmo s cílem nahradit žalobce v životě nezletilého jejím aktuálním druhem, přestala dobrovolně umožňovat styk žalobce a nezletilého. K dosažení uvedeného cíle žalovaná aplikovala řadu praktik, mechanizmů, úskoků a dokonce i výhrůžek fyzickým násilím. Z tohoto důvodu byl styk žalobce s nezletilým následně upraven rozsudkem zdejšího soudu ze dne 4.9.2018, č.j. 11 P 50/2015 – 117, to ve spojení s usnesením zdejšího soudu ze dne 4.9.2018, č.j. 11 P 50/2015 – 1425. Žalovaná záměrně zcela degradovala roli žalobce ve vztahu ke zdravotní péči o nezletilého, když již v roce 2013 odmítla poskytnout součinnost při řešení bulky na krku (pod jugulem) nezletilého. Žalovaná neumožnila specializované vyšetření ve FNKV, přičemž druhá operace bulky byla u nezletilého provedena až s odstupem několika měsíců v důsledku zásahu babičky nezletilého. Žalovaná pak mařila i následnou zdravotní péči spočívající v kontrole pigmentových projevů nezletilého, přičemž toto nebylo změněno jednáním mezi žalobcem a žalovanou, jakož ani návrhy žalobce na vydání předběžných opatření, se kterými žalobce nebyl úspěšným. 3. Z tohoto důvodu žalobce řešil zajištění nezbytné lékařské péče pro nezletilého svémocí, když sjednal vyšetření nezletilého na pondělí [datum]. Ačkoliv o tomto byla žalovaná informována, tak záměrně uvedla v omyl jak PČR, tak i opatrovníka nezletilého (OSPOD), v tom smyslu, že žalobce je nekontaktní a že vůbec neví, kde se nezletilý nachází a kdy bude vrácen. Tímto jednáním si žalovaná pokoušela u PČR v [obec] zajistit eskortu nezletilého od žalobce, což byl následně žalobce nucen s PČR řešit a vyvracet nepravdivá tvrzení žalované. Žalovaná se tímto jednáním rovněž pokoušela očernit žalobce před opatrovníkem nezletilého. Dále pak měla žalovaná uvést v omyl i svou zástupkyni [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátku ustanovenou soudem k ochraně zájmů žalované. Konečně byl v omyl uveden i soud prvního stupně (zdejší soud), který žalobci za nepředání nezletilého dne [datum] v 19:00 hodin výrokem ad II. usnesení ze dne 27.5.2019, č.j. 11 P 50/2015 – 1786, uložil pořádkovou pokutu ve výši 200 Kč. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal, neboť nezletilého opožděně nepředal ze svého rozmaru, ale v objektivním zájmu nezletilého, tedy z důvodu dlouhodobě plánovaného vyšetření nezletilého u dermatologa. Odvolací Městský soud v Praze však bez jednání k překvapení žalobce uvedené rozhodnutí soudu zdejšího potvrdil usnesením ze dne 21.2.2020, č.j. 72 Co 312/2019 – 1959, když nesprávně a v rozporu s realitou uvedl, že soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav. Závěr odvolacího soudu se pak žalobci nepodařil zvrátit návrhem na doplnění dokazování a ani návrhem na opravu rozhodnutí. 4. Žalobce má tedy za to, že soudy svá rozhodnutí učinily v omylu, který byl zapříčiněn zcela nepravdivým popisem skutečností žalovanou. Žalovaná je proto tím, kdo způsobil nemajetkovou újmu, která žalobci vznikla v důsledku nesprávných soudních rozhodnutí. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 6. K prvnímu jednání se žalovaná, ač řádně předvolána, nedostavila bez jakékoliv omluvy. Ve věci proto bylo jednáno v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb., dále jen „o.s.ř.“). 7. K dané věci soud nejprve konstatuje, že návrh na zahájení řízení splňoval předepsané formální náležitosti (§ 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o.s.ř.), tudíž nic nebránilo jeho projednání. 8. Dále se konstatuje, že žalobcem vymezený skutek, na jehož základě se žalobce domáhá zaplacení částky 50 000 Kč, spočívá v tom, že žalovaná měla dne [datum] uvést nepravdivá tvrzení PČR za účelem vymožení si eskorty nezletilého syna účastníků řízení, tedy měla uvést, že žalobce byl nekontaktní, k čemuž byl navržen k důkazu obsah telefonátu žalované a žalobce. Dále měla žalovaná ve dnech 21. a [datum] nepravdivě informovat opatrovníka nezletilého syna, jakož i ustanovenou zástupkyni žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. V důsledku všech těchto jednání žalované měl zdejší soud dne [datum] vydat usnesení, č.j. 11 P 50/2015 – 1786, kterým bylo žalobci uloženo zaplatit pořádkovou pokutu ve výši 200 Kč. Toto rozhodnutí pak k odvolání žalobce bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21.2.2020, č.j. 72 Co 312/2019 – 1959. Právě až uvedenými rozhodnutími měl být završen vznik újmy žalobce. 9. Následně se konstatuje, že byť žaloba sama je způsobilá k projednání, tak tvrzení žalobce jsou velmi kusá, když zejména okolnosti, na jejichž základě žalobce stanovil výši údajné nemajetkové újmy, fakticky ani učiněna ani nebyla. Rovněž důkazy nebyly žalobcem nejprve označeny v nezbytném rozsahu, neboť žalobce navrhl toliko provedení telefonického rozhovoru (zřejmě záznamu) ze dne [datum] a provedení předžalobní výzvy (emailu) ze dne [datum]. Další důkazní návrhy byly ve značném rozsahu žalobcem učiněny až podáním doručeným krátkou cestou při jednání dne [datum]. K odstranění nedostatků spočívajících zejména v nevylíčení všech rozhodných skutečností, potažmo spočívajících v nenavržení důkazů nezbytných k prokázání všech sporných tvrzení, by za běžných okolností bylo soudem přistoupeno při jednání (§ 118a odst. 1, 3 o.s.ř.), nicméně s ohledem na další závěry soudu bylo od tohoto upuštěno. 10. Na tomto místě se zdůrazňuje, že i kdyby žalobce úplně splnil povinnost tvrdit nezbytné skutečnosti, jakož i k těmto označil důkazy, tak ani pak by jeho nároku zcela zjevně nemohlo být vyhověno. 11. Tento závěr soud učinil při plném vědomí toho, že osobnost, vážnost a čest člověka jsou chráněny (§ 81 zák.č. 89/2012 Sb., občanský soudní řád, dále jen„ OZ“), jakož i toho, že aby bylo lze přiznat náhradu vzniku nemajetkové újmy (§ 2956 OZ), musí tato nejprve vzniknout v důsledku porušení konkrétních povinností (§ 2909, § 2910 či § 2913 OZ). V dané věci však měla žalobci dle jím vymezeného skutku škoda vzniknout tím, že žalobkyně uvedla v omyl PČR, opatrovníka, ustanoveného zástupce a zejména pak soud, který v konečném důsledku rozhodl v neprospěch žalobce, přičemž až tímto měla žalobci být způsobena škoda. 12. Vyjde-li se z takto žalobcem vymezeného skutku, tak domnělá škoda měla žalobci vzniknout nikoliv v důsledku jednání žalobkyně, ale až v důsledku rozhodnutí soudu, která jsou nesprávná jen dle mínění žalobce. Je nasnadě, že za následky soudních rozhodnutí žalovaná odpovědnost nenese, byť tato mohla být učiněna v důsledku jejího faktické jednání, neboť za takové následky odpovídá stát, to však výlučně z titulu odpovědnosti za nezákonná rozhodnutí (tj. jen dle zák.č. 82/1998 Sb.). V dané věci však žalobcem ani nebylo tvrzeno, že by předmětná rozhodnutí soudu byla následně zrušena, přičemž se zdůrazňuje, že zdejší soud není zmocněn k tomu, aby jakkoliv přezkoumával správnost žalobcem uvedených soudních rozhodnutí. 13. Na základě všeho shora uvedeného je zjevné, že žalobce v dané věci nemohl být úspěšným, když se zdůrazňuje, že obsahově identický předběžný právní názor byl za účelem předvídatelnosti rozhodnutí žalobci sdělen již v úvodu jednání dne [datum]. 14. Žalobce však na projednání žaloby setrval a v rámci jejího přednesu zdůraznil, že si žalovaná svým jednáním ze dne [datum] objednala policejní zásah, kterým došlo k zásahu do oprávněné sféry zájmů žalobce, tedy zejména výkonu jeho rodičovských práv. Práva žalobce byla postižena i lží žalované o tom, že žalobce nekomunikuje ohledně toho, kde se nachází nezletilý a kdy jej vrátí. Za tohoto žalovanou kontrolovaného protiprávního stavu žalovaná těžila pocit uspokojení ze získané pomsty a ze ztížení pozice žalobce. Žalovaná svým jednání uvedla PČR v omyl a vyvolala tak kýženou reakci spočívající v opakovaných telefonátech PCŘ žalobci. PČR tímto způsobila žalobci stres, čímž byl nastolen stav zjevné nespravedlnosti. Žalovaná pak při telefonátu dne [datum] zcela degradovala roli žalobce jako rodiče, tedy mu zejména znemožnila výkon jeho rodičovských práv ve věci péče o zdraví nezletilého. Žalobce konečně zdůraznil, že skutek vymezený v žalobě je značně širší, než skutek nesprávně vymezený soudem, neboť podstatnou částí žalovaného skutku je porušení práva žalobce na výkon rodičovské odpovědnosti. Pokud snad žaloba byla vadná, tak soud měl přistoupit k odstranění jejích vad, což žalobce jako laik oprávněně očekával. 15. Na základě všeho shora uvedeného, to v kontextu při jednání učiněných vyjádření žalobce, se uzavírá, že žalobce jako předmět daného řízení vymezil skutek, který byl soudem popsán shora (odst. 8). Pokud se žalobce při jednání snažil žalobu interpretovat tak, že v ní vymezený skutek je značně širší,