19 C 35/2020-70 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby soud určil, že nemovité věci, označené ve výroku I. tohoto rozsudku (dále také "předmětné nemovitosti") nejsou zatíženy zástavním právem smluvním, které bylo zřízeno dle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum]. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že na základě darovací smlouvy ze dne [datum] nabyla předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví a dne [datum] byla uzavřena k předmětným nemovitostem zástavní smlouva a do katastru nemovitostí zapsáno smluvní zástavní právo pro pohledávku ve výši 10, 000.000 Kč s příslušenstvím. Darovací smlouvou ohledně předmětných nemovitostí žalobkyni rodiče žalobkyně řešili majetkové uspořádání v rodině z důvodu špatného zdravotního stavu otce žalobkyně, který také rozhodl, že podmínkou darování bude zřízení zástavního práva ve prospěch matky žalobkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně], která měla podle přání otce dohlížet na hospodaření s nemovitostmi. Uzavřenou smlouvou o zřízení zástavního práva žalobkyně a její matka hodlaly zajistit přístup žalobkyně k rodinnému majetku, přičemž závazek popsaný v zástavní smlouvě, tedy smlouva o zápůjčce, podle které měla Ing. [celé jméno svědkyně] přenechat žalobkyni peněžní částku ve výši 10, 000.000 Kč a žalobkyně se měla zavázat uvedenou částku vrátit do [datum] se smluvním úrokem ve výši 1 % ročně, byl fiktivním závazkem, smlouva o zápůjčce fakticky nebyla mezi stranami nikdy uzavřena a částka 10, 000.000 Kč nebyla žalobkyni nikdy fakticky předána. Po smrti otce kontaktoval žalobkyni a její matku pan [příjmení] [příjmení] pod záminkou poskytnutí pomoci. Informoval žalobkyni i její matku, že existují podvodní věřitelé, kteří tvrdí, že mají vůči otci žalobkyně pohledávky, které hodlají uplatnit v dědickém řízení. Žalobkyně i její matka tomuto muži, který se dlouhá léta vydával za rodinného přítele, uvěřily a postupovaly podle jeho plánu v tom smyslu, že zástavní právo převedou na třetí osobu, která nebude rodinným příslušníkem žalobkyně. Touto osobou se stala žalovaná. Z důvodů, které [příjmení] [příjmení] žalobkyni a její matce uvedl, žalobkyně podepsala souhlasné prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky a žalovaná se tak stala na místo matky žalobkyně zástavním věřitelem. Žádní podvodní věřitelé se však následně neobjevili. Vzhledem k tomu, že smlouva o zápůjčce mezi žalobkyní a její matkou nikdy uzavřena nebyla a zástavní právo je pouze akcesorickým právem, které nemůže vzniknout, jestliže platně nevznikla pohledávka, kterou má zástavní právo zajišťovat, tvrdila žalobkyně, že má naléhavý právní zájem na určení neexistence zástavního práva, neboť toto zástavní právo zapsané ve prospěch žalované snižuje hodnotu jejího majetku. Zároveň hrozí, že pokud by žalovaná začala podmiňovat poskytnutí součinnosti k výmazu zástavního práva zaplacením fiktivní pohledávky, hrozilo by, že se bude žalovaná domáhat zpeněžení zástavy. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná nezpochybnila, že mezi Ing. [celé jméno svědkyně] a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o postoupení zástavního práva k předmětným nemovitostem, které nadále svědčí žalované. Žalovaná uvedla, že považuje za nedůvěryhodné, když žalobkyně po více než čtyřech letech od provedení vkladu zástavního práva k zajištění sporované pohledávky do katastru nemovitostí tvrdí fiktivnost zajišťované pohledávky, které je dle jejího názoru účelovým a nepravdivým tvrzením. Žalovaná přitom odkázala na znění zástavní smlouvy, kde je v čl. II. uvedeno, že žalobkyně jako dlužník i Ing. [celé jméno svědkyně] jako věřitel činí nesporným a nepochybným, že dlužná částka, včetně příslušenství, nebyla ke dni uzavření zástavní smlouvy uhrazena. V čl. VIII. smlouvy pak obě prohlásily, že je jim obsah zástavní smlouvy znám a srozumitelný. Dalším aspektem hovořícím dle názoru žalované o účelovosti žalobních tvrzení je okolnost výše zajišťované pohledávky. Bylo-li cílem zástavního práva pouze zajistit adekvátní přístup žalobkyně k rodinnému majetku, proč účastníci volili právě částku 10, 000.000 Kč, když by byla dostačovala částka řádově nižší. Potvrzení existence pohledávky pak dle názoru žalované vyplývá rovněž ze souhlasného prohlášení o změně zástavního věřitele postoupením pohledávky, když na tomto prohlášení je ověřený podpis žalobkyně i původního věřitele [celé jméno svědkyně] a zástupce žalované. Všichni účastníci zároveň podepsali návrh na vklad do katastru nemovitostí. Žalobkyně dále potvrdila existenci pohledávky ve smlouvě o zřízení věcného břemene uzavřené mezi ní a Ing. [celé jméno svědkyně] dne [datum], kde je opět konstatována existence pohledávky zajištěná předmětným zástavním právem. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že v katastru nemovitosti pro k.ú. [část obce], obec Praha, na [list vlastnictví] jsou zapsány nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně a to pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, parc. [číslo]. Podle tohoto výpisu se stala žalobkyně vlastníkem předmětných nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Dne [datum] byla sepsána smlouva o zřízení zástavního práva a v souladu se souhlasným prohlášením o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne [datum] byla do katastru nemovitostí jako zástavní věřitel zapsána žalovaná. Do katastru nemovitostí bylo k předmětným nemovitostem dále zapsáno věcné břemeno služebnosti doživotního a bezplatného užívání dle smlouvy ze dne [datum] ve prospěch oprávněné [příjmení] [celé jméno svědkyně] [celé jméno svědkyně] jako věřitel a zástavní věřitel a [celé jméno žalobkyně] jako dlužník a zástavce uzavřely dne [datum] smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem, v níž se v čl. I. uvádí, že dlužník i zástavní věřitel prohlašují, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o zápůjčce, dle níž [celé jméno svědkyně] zapůjčila [celé jméno žalobkyně] peněžní částku ve výši 10, 000.000 Kč a [celé jméno svědkyně] se zavázala v termínu do [datum] tuto částku vrátit včetně příslušenství, kterým je sjednaný úrok ve výši 0,01 % ročně. V odst. 2 tohoto článku se uvádí, že zapůjčená částka je určena k finanční kompenzaci sourozencům dlužníka a to z titulu darovací smlouvy, kterou nabyl dlužník m.j. nemovitosti, které jsou předmětem této zástavní smlouvy, a zavázal se k popsané kompenzaci. V čl. II. smlouvy dlužník i věřitel činí nesporným a nepochybným, že shora uvedená dlužná částka, včetně příslušenství, nebyla ke dni uzavření této zástavní smlouvy uhrazena. Dne [datum] bylo podepsáno souhlasné prohlášení o změně práva k nemovitosti z důvodu postoupení pohledávky spolu se zajištěním (zástavním právem) – změna zástavního věřitele na [právnická osoba] [anonymizováno] (výpis z katastru nemovitostí, smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem, souhlasné prohlášení o změně práva k nemovitosti). Dne [datum] uzavřela žalobkyně, jako vlastník, s Ing. [celé jméno svědkyně], jako oprávněnou ze služebnosti, smlouvu o zřízení věcného břemene, kde v čl. I. je uvedeno, že žalobkyně prohlašuje, že je vlastníkem předmětných nemovitostí. V odst. 4 tohoto článku smluvní strany společně prohlásily, že na shora uvedených nemovitostech vázne věcné právo k věci cizí – zástavní právo smluvní – pohledávka ve výši 10, 000.000 Kč s přísl. ve prospěch zástavního věřitele [právnická osoba] [anonymizováno]. Dle odst. 5 tohoto čl. vlastník prohlásil a zavázal se, že obstaral a disponuje souhlasem zástavního věřitele se zatížením nemovitosti služebností dle této smlouvy ve prospěch oprávněné. Podle čl. VI. odst. 2 smlouvy smluvní strany shodně prohlásily, že si smlouvu před jejím podpisem přečetly, že souhlasí s jejím obsahem, že byla sepsána po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, a navrhují, aby bylo zahájeno řízení o povolení vkladu práva dle této smlouvy do katastru nemovitostí (smlouva o zřízení věcného břemene). Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k poskytnutí součinnosti k zajištění výmazu zástavního práva, neboť žalovaná se nikdy nestala zástavním věřitelem zajištěné pohledávky, tato pohledávka byla vytvořena fiktivně a vzhledem k těmto skutečnostem nemohlo nikdy ani platně vzniknout zástavní právo (výzva). K poskytnutí součinnosti ohledně výmazu zástavního práva vyzvala žalovanou již v roce 2017 matka žalobkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně], která slyšena jako svědkyně potvrdila tvrzení žalobkyně, že předmětné nemovitosti byly žalobkyní darovány před smrtí otce žalobkyně, manžela svědkyně. Z důvodu zajištění všech tří dětí byla také uzavřena zástavní smlouva na 10, 000.000 Kč s tím, že žalobkyně měla z těchto nemovitostí své další sourozence vyplatit tak, aby každý získal stejný podíl. Žalobkyně však v té době žádné finanční prostředky neměla, stejně jako je neměla svědkyně. Uzavřely na přání manžela zástavní smlouvu bez toho, že by byla předtím uzavřena smlouva o půjčce a že by byly finanční