27 C 290/2021-33 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala dne [datum] žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 3 453,18 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tak, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 12. 2019 mezi společností [právnická osoba] (poskytující úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa]) jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 31. 5. 2019, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované, po prověření její úvěruschopnosti, celkem 15 453,18 Kč. Po zohlednění částečných úhrad činil dluh 3 453,18 Kč, který měla žalovaná uhradit nejpozději dne 24. 8. 2020, což neučinila. Úvěr byl žalované poskytován platbami na účet [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Žalovaná na dluh ničeho neuhradila, ač byla opakovaně vyzývána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Na ústní jednání dne 20. 10. 2021 se žalovaná bez omluvy nedostavila, žalobkyně se podáním doručeným dne 13. 10. 2021 z jednání omluvila, o„ přerušení řízení“ (myšleno zjevně odročení jednání) nežádala. Absencí žalobkyně pak byl znemožněn postup dle § 153b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř“). Soud tedy věc projednal v běžném režimu, za nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Co se týká žádosti žalobkyně obsažené v její omluvě (aby soud v případě, že nebude moci žalobě v plném rozsahu vyhovět, žalobkyni před jednáním vyzval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů), pak tato je z procesního hlediska zcela irelevantní. K projednání žaloby, provádění důkazů a rozhodnutí dochází zásadně na soudním jednání, jež je také určeno pro poskytování případných dalších procesních poučení a výzev, např. dle §§ 118a, 118b o.s.ř. 4. Soud provedl všechny listinné důkazy, založené žalobkyní, a učinil z nich zejména následující skutková zjištění, významná pro rozhodnutí ve věci. Z nečíslované Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 31. 5. 2019, že původní věřitel se zavázal žalované poskytnout spotřebitelský revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu, který mohl činit max. 80 000 Kč. Žalovaná mohla úvěr čerpat na základě žádostí činěných přes webové stránky či telefonicky, poskytnutý úvěr byla pak povinna splácet vč. úroku. Úvěrová smlouva není žádným způsobem podepsaná. Z Obchodních podmínek původního věřitele platných ode dne [datum], že k uzavírání jednotlivých úvěrových smluv dochází na základě žádostí klientů, prostředky komunikace na dálku. Ze Standardní informace o spotřebitelském úvěru, že původní věřitel poskytoval tyto informace o jím zajišťovaných úvěrech. Z anglicky psané listiny [jméno] [anonymizována dvě slova], že žalovaná zřejmě požádala dne 31. 5. 2019 o poskytnutí úvěru ve výši 7 900 Kč. Z nedatované listiny označené jako Platební informace, obsahující naposledy údaje ke dni 24. 8. 2020, že původní věřitel k témuž dni evidoval za žalovanou pohledávku ve výši 15 453,18 Kč. Ze„ Smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek“ z 27. 1. 2020 včetně přílohy A, že původní věřitel a žalobkyně se dohodli na postoupení nesplácených spotřebitelských úvěrových pohledávek. Z blíže neoznačené listiny obsahující tabulku pohledávek, že v této tabulce je evidována pohledávka za žalovanou ve výši 15 338,46 Kč. Z Oznámení o postoupení pohledávky a Předžalobní výzvy včetně podacího lístku (vše z 27. 10. 2020), že původní věřitel informoval žalovanou, že na žalobkyni postoupil smlouvou ze dne 20. 12. 2019 pohledávku za žalovanou ve výši 15 338,46 Kč, která měla vzniknout z úvěrové smlouvy [číslo] že právní zástupce žalobkyně informoval žalovanou, že od původního věřitele nabyl postoupením smlouvou ze dne 20. 12. 2019 pohledávku za žalovanou ve výši 15 338,46 Kč, která měla vzniknout z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne 25. 10. 2016. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru o nedůvodnosti žaloby, neboť žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno ke svým tvrzením (§ 120 odst. 1 o.s.ř, § 132 o.s.ř.). 6. V souladu se zásadou procesní ekonomie se soud nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně je vůbec osobou oprávněnou domáhat se zaplacení v žalobě označené pohledávky, a dospěl k závěru, že nikoli, resp. že žalobkyně toto své právo neprokázala. Jak vyplývá z žalobních tvrzení žalobkyně, úvěrová smlouva měla být uzavřena dne 31. 5. 2019, dluh ve výši 3 453,18 Kč se měl stát splatným dne 24. 8. 2020. K důkazu předložená (byť neoznačená) smlouva o postoupení pohledávky přitom byla uzavřena již dne 27. 1. 2020 Postupní smlouva, o níž je hovořeno v žalobě i v obou oznámeních o postoupení, byla dokonce uzavřena již dne 20. 12. 2019. K datu postoupení tak žalovaná (postupovaná) pohledávka buď ještě ani neexistovala, nebo nebyla splatná. Obecně je sice možné postupovat též pohledávky budoucí i nesplatné, avšak taková okolnost musí být jednoznačně tvrzena a prokázána. Žalobkyně tvrdila, že k postoupení došlo smlouvou ze dne 20. 12. 2019, tuto smlouvu však nepředložila a ani neoznačila k důkazu. Předložená postupní smlouva ze dne 27. 1. 2020 pak v prvé řadě nemá žádný vztah k projednávané věci založený na žalobních tvrzeních, kromě toho však z ní ani nevyplývá postoupení konkrétní předmětné pohledávky za žalovanou. Pokud jde o blíže neoznačenou tabulku pohledávek, pak se nemůže jednat o Datový soubor předvídaný v postupní smlouvě ze dne 27. 1. 2020, neboť neobsahuje náležitosti ve smlouvě pro něj stanovené (čl. 1 písm. h) postupní smlouvy). Navíc obsahuje údaj o dluhu v jiné výši (15 338,46 Kč), než je žalovaná částka (3 453,18 Kč) i než měla dle žalobních tvrzení činit poskytnutá výše úvěru (15 453,18 Kč). Z žalobních tvrzení žalobkyně není ani zřejmé, zdá tvrzené částečné úhrady měly proběhnout před postoupením pohledávky či po něm, popř. v jaké výši. Konečně z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 10. 2020, zaslaného právním zástupcem žalobkyně, přitom jasně vyplývá, že postupována měla být pohledávka vzniklá z úvěrové smlouvy ze dne 25. 10. 2016, nikoli ze dne 31. 5. 2019; smlouva ze dne 25. 10. 2016 nebyla žalobkyní předložena ani označena k důkazu. Za daného stavu skutkových tvrzení a jim nekorespondujících skutkových zjištění soud nemohl vzít za prokázané, že by byla právě konkrétní žalobou uplatněná pohledávka za žalovanou postoupena z původního věřitele na žalobkyni. 7. Předmětné rozpory měla žalobkyně (její právní zástupce) možnost vysvětlit, a na základě označení důkazních návrhů poté prokázat, pokud by se dostavila na ústní jednání dne 20. 10. 2021. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně se k jednání nedostavil, nebylo možné dát mu příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnil (vyjasnil) skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání nabytí předmětné pohledávky za žalovanou. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník (či jeho právní zástupce) nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení (či jeho právního zástupce) znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, Praha, C. H. Beck, 2006, str. 550). Pokud se právní zástupce žalobkyně k jednání nedostavil, nemohlo mu být dáno příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. a nese tak procesní odpovědnost za neunesení důkazního břemene k prokázání skutečností shora uvedených. Ze shodného důvodu rovněž nebylo možné dát ani procesní poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř. 8. Z výše uvedených důvodů soudu nezbylo, než žalobu zamítnout pro rozpory skutkových tvrzení a skutkových zjištění a zejména pro neunesení důkazního břemene. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když jinak plně procesně úspěšné žalované v řízení žádné náklady nevznikly.