27 C 364/2021-41 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 9 306,90 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení měl žalovaný s původním věřitelem, společností [právnická osoba], uzavřít dne 18. 2. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 4 500 Kč, splatný – spolu s poplatkem 4 806,90 Kč – dne 19. 3. 2019 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek původního věřitele [webová adresa], po předchozí registraci. Po odeslání žádosti žalovaného o konkrétní úvěr prověřil původní věřitel jeho schopnost splácet a zaslal mu návrh úvěrové smlouvy. Žalovaný návrh akceptoval a původní věřitel mu vyplatil částku 4 500 Kč převodem na jeho účet č. [bankovní účet]. Žalovaný dluh nesplatil ve lhůtě splatnosti. Původní věřitel pohledávku postoupil na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil, byť byl dne 2. 2. 2021 předžalobně vyzván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Na ústní jednání dne 24. 11. 2021 se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně se podáním doručeným dne 18. 11. 2021 z jednání omluvila, o„ přerušení řízení“ (myšleno zjevně odročení jednání) nežádala. Absencí žalobkyně pak byl znemožněn postup dle § 153b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř“). Soud tedy věc projednal v běžném režimu, za nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Co se týká žádosti žalobkyně obsažené v její omluvě (aby soud v případě, že nebude moci žalobě v plném rozsahu vyhovět, žalobkyni před jednáním vyzval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů), pak tato je z procesního hlediska zcela irelevantní. K projednání žaloby, provádění důkazů a rozhodnutí dochází zásadně na soudním jednání, jež je také určeno pro poskytování případných dalších procesních poučení a výzev, např. dle §§ 118a, 118b o.s.ř. 4. Soud provedl všechny listinné důkazy, založené žalobkyní, a učinil z nich následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru č. B0002940502350732 ze dne 17. 2. 2019 (vč. Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze 17. 2. 2019), že mezi původním věřitelem, společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 4 500 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit spolu s poplatkem 4 806,90 Kč do 19. 3. 2019. Z potvrzení o platbě dne 18. 2. 2019, že původní věřitel zaslal na žalovaným v úvěrové smlouvě označený účet jistinu úvěru 4 500 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 vč. příloh 1-3, že původní věřitel postoupil na žalobkyni soubor pohledávek za svými dlužníky; v příloze [číslo] obsahující seznam postupovaných pohledávek, se žádná pohledávka za žalovaným nenachází. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy z 2. 2. 2021 vč. podacího lístku, že původní věřitel informoval žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni smlouvou ze dne 14. 12. 2020 a že právní zástupce předžalobně vyzval žalovaného k úhradě pohledávky postoupené na žalobkyni smlouvou ze dne 14. 12. 2020. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru o nedůvodnosti žaloby, neboť žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno ke svým tvrzením (§ 120 odst. 1 o.s.ř, § 132 o.s.ř.). 6. V souladu se zásadou procesní ekonomie se soud nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně je vůbec osobou oprávněnou domáhat se zaplacení v žalobě označené pohledávky, a dospěl k závěru, že nikoli, resp. že žalobkyně toto své právo neprokázala. Žalobkyně v žalobě uvedla, že uplatňuje pohledávku za žalovaným, kterou nabyla na základě postupní smlouvy ze dne 18. 3. 2021. Z přílohy [číslo] k postupní smlouvě z 18. 3. 2021 však jednoznačně vyplývá, že předmětem postoupení nebyla žádná pohledávka za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy z 2. 2. 2021 naopak vyplývá, že pohledávka za žalovaným měla být postoupena postupní smlouvou uzavřenou již 14. 12. 2020; ta však k důkazu předložena (ani označena) nebyla. Dále z týchž listin (a z žalobních tvrzení) vyplývá, že žalovaná pohledávka měla vzniknout z úvěrové smlouvy ze dne 18. 2. 2019; ani tato smlouva pak k důkazu předložena (ani označena) nebyla. Předložena byla úvěrová smlouva z 17. 2. 2019, jejíž číslo (č. B0002940502350732) je nicméně odlišné od čísla smlouvy, o němž se hovoří v předžalobní výzvě z 2. 2. 2021 (č. 419383). Za daného stavu skutkových tvrzení a jim nekorespondujících skutkových zjištění soud nemohl vzít za prokázané, že by byla právě konkrétní žalobou uplatněná pohledávka za žalovaným postoupena z původního věřitele na žalobkyni. 7. Předmětné rozpory měla žalobkyně (její právní zástupce) možnost vysvětlit, a na základě označení důkazních návrhů poté prokázat, pokud by se dostavila na ústní jednání dne 24. 11. 2021. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně se k jednání nedostavil, nebylo možné dát mu příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnil (vyjasnil) skutková tvrzení a označil důkazy, zejména k prokázání nabytí předmětné pohledávky za žalovaným. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník (či jeho právní zástupce) nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení (či jeho právního zástupce) znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, Praha, C. H. Beck, 2006, str. 550). Pokud se právní zástupce žalobkyně k jednání nedostavil, nemohlo mu být dáno příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. a nese tak procesní odpovědnost za neunesení důkazního břemene k prokázání skutečností shora uvedených. Ze shodného důvodu rovněž nebylo možné dát ani procesní poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř. 8. Z výše uvedených důvodů soudu nezbylo, než žalobu zamítnout pro rozpory skutkových tvrzení a skutkových zjištění a zejména pro neunesení důkazního břemene. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když jinak plně procesně úspěšnému žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.