27 C 374/2021-34 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 5 020 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení měla žalovaná s původním věřitelem, společností Creamfinance Czech, s.r.o., uzavřít smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí byl dne 14. 4. 2015 poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč, splatný – spolu s poplatkem 1 020 Kč – dne 14. 5. 2015 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek původního věřitele www.crediton.cz, po předchozí registraci. Po odeslání žádosti žalované o konkrétní úvěr prověřil původní věřitel její schopnost splácet a zaslal jí návrh úvěrové smlouvy. Žalovaná návrh akceptovala a původní věřitel jí vyplatil částku 4 000 Kč převodem na její účet č. 8343407001/5500 pod variabilním symbolem [číslo] (rodné číslo žalované). Žalovaná dluh nesplatila ve lhůtě splatnosti. Původní věřitel pohledávku postoupil na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. Žalovaná na dluh ničeho neuhradila, byť byla dne 2. 2. 2021 předžalobně vyzvána. Žalovaná byla původním věřitelem lustrována v databázích ISIR, CEE, CRKI, BRKI a tento nezískal pochybnosti ohledně její platební schopnosti. Pokud by soud neuznal nárok na zaplacení ze smlouvy, navrhla žalobkyně posouzení nároku jakožto bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Na ústní jednání dne 1. 12. 2021 se žalovaná bez omluvy nedostavila, žalobkyně se podáním doručeným dne 24. 11. 2021 z jednání omluvila, o„ přerušení řízení“ (myšleno zjevně odročení jednání) nežádala. Absencí žalobkyně pak byl znemožněn postup dle § 153b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř“). Soud tedy věc projednal v běžném režimu, za nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Co se týká žádosti žalobkyně obsažené v její omluvě (aby soud v případě, že nebude moci žalobě v plném rozsahu vyhovět, žalobkyni před jednáním vyzval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů), pak tato je z procesního hlediska zcela irelevantní. K projednání žaloby, provádění důkazů a rozhodnutí dochází zásadně na soudním jednání, jež je také určeno pro poskytování případných dalších procesních poučení a výzev, např. dle §§ 118a, 118b o.s.ř. 4. Soud provedl všechny listinné důkazy, založené žalobkyní, a dále listinný důkaz žalobkyní navržený a soudem zajištěný, a učinil z nich následující skutková zjištění. Z nedatované smlouvy o zápůjčce, že mezi původním věřitelem, společností creditON.cz, s.r.o., a žalovanou měla být uzavřena smlouva, jíž se původní věřitel zavázal žalované poskytnout dne 14. 4. 2015 spotřebitelský úvěr ve výši 4 000 Kč, převodem na účet žalované CZ4423100000000361599995 a žalovaná se jej zavázala vrátit spolu s poplatkem 1 020 Kč do 14. 5. 2015. Z výňatku z výpisu z účtu, že původní věřitel zaslal dne 14. 4. na účet pana [jméno] [příjmení] č.ú. 8343407001/5500 částku 4 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. Z VOP verze 2016, že původní věřitel, již pod novou firmou Creamfinance Czech, s.r.o. (v obchodním rejstříku je nová firma zapsána od 17. 12. 2015, pozn. soudu), jaké byly podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů prostřednictvím stránek www.creditair.cz. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, že původní věřitel postoupil na žalobkyni soubor pohledávek za svými dlužníky. Z tabulky pohledávek, že je v této evidována pohledávka za žalovanou ve výši 12 511,58 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy z 2. 2. 2021 vč. podacího lístku, že původní věřitel informoval žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni smlouvou ze dne 1. 1. 2021 a že právní zástupce žalobkyně předžalobně vyzval žalovanou k úhradě pohledávky postoupené na žalobkyni smlouvou ze dne 1. 1. 2021. Soud si dále k návrhu žalobkyně vyžádal zprávu Raiffeisenbank a.s., ze dne 30. 11. 2021 včetně záznamu o transakci. Z těchto soud zjistil, že bankovní účet č. 8343407001/5500 v dubnu 2015 patřil fyzické podnikající osobě jménem [jméno] [příjmení], dispoziční oprávnění měl dále pan [příjmení] jako fyzická nepodnikající osoba a dále paní [jméno] [příjmení] jako fyzická nepodnikající osoba. Na předmětný účet byla dne 14. 4. 2015 připsána platba od původního věřitele ve výši 4 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. Ze zbývajících důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci, neboť se týkaly pouze možnosti řešení sporů v rozhodčím řízení, což se projednávané věci nijak netýká. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru o nedůvodnosti žaloby, neboť žalobkyně v řízení zčásti neunesla důkazní břemeno ke svým tvrzením (§ 120 odst. 1 o.s.ř, § 132 o.s.ř.), zčásti byla její žalobní tvrzení vyvrácena. 6. V prvé řadě soud konstatuje, že žalobkyni se nepodařilo prokázat samotné uzavření smlouvy o zápůjčce. Předložená listina je nedatovaná, není podepsaná na straně dlužníka a obsahuje číslo účtu žalované odlišné od toho, kam původní věřitel finanční prostředky reálně zaslal. Pokud má žalobkyně za to, že smlouva měla být uzavřena distančním způsobem, pak je třeba uvést, že podmínky uzavření měly být dle textu smlouvy upraveny v příslušných VOP. Žalobkyně však VOP původního věřitele, účinné v době údajného uzavření smlouvy o zápůjčce, k důkazu nepředložila ani neoznačila. Žalobkyní předložené nedatované VOP evidentně pocházejí z doby po 17. 12. 2015, kdy již zněla firma původního věřitele Creamfinance Czech, s.r.o. (v nedatované smlouvě o zápůjčce, která měla být uzavřena 14. 4. 2015 nebo dříve, je starší firma creditON.cz, s.r.o.), tyto VOP pak upravují poskytování zápůjčky prostřednictvím webu www.creditair.cz (v žalobě přitom žalobkyně tvrdí uzavření prostřednictvím webu www.crediton.cz) a zjevné je to i z jejich označení, počínajícího čísly 2016. Obsah předložených VOP je tedy pro posouzení věci nepodstatný, a nemohly jím být prokazovány ani okolnosti údajného uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce, na níž chybí podpis dlužníka. Soud se proto dále zabýval tím, zda žalované nevznikla povinnost vrátit alespoň„ jistinu zápůjčky“ z titulu bezdůvodného obohacení. Jelikož žalobkyně neprokázala uzavření (byť třeba neplatné) smlouvy o zápůjčce, nemohla být žalovaná pasivně legitimovaná k vydání bezdůvodného obohacení na základě práva obligačního. Soud, k návrhu žalobkyně, provedl důkaz zprávou Raiffeisenbank a.s., ze dne 30. 11. 2021, včetně záznamu o transakci, a zjistil, že bankovní účet č. 8343407001/5500, na nějž původní věřitel částku 4 000 Kč zaslal, žalované (přinejmenším) v rozhodném období dubna 2015 nepatřil a ani k němu neměla dispoziční oprávnění. Žalobní tvrzení o tom, že účet patřil žalované, tak bylo dokazováním vyvráceno (ostatně o tom podpůrně svědčilo též odlišné číslo účtu ve smlouvě o zápůjčce a jméno třetí osoby ve výňatku z účtu původního věřitele). Žalovaná tak nebyla pasivně legitimována k vydání bezdůvodného obohacení ani jako vlastník či disponent účtu č. 8343407001/5500. Pro zjevnou nadbytečnost se pak soud již nezabýval otázkou postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. 7. Předmětné rozpory měla žalobkyně (její právní zástupce) možnost vysvětlit, a na základě označení důkazních návrhů poté prokázat, pokud by se dostavila na ústní jednání dne 1. 12. 2021. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně se k jednání nedostavil, nebylo možné dát mu příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnil (vyjasnil) skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovanou. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník (či jeho právní zástupce) nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení (či jeho právního zástupce) znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, [obec], C. H. Beck, 2006, str. 550). Pokud se právní zástupce žalobkyně k jednání nedostavil, nemohlo mu být dáno příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. a nese tak procesní odpovědnost za neunesení důkazního břemene k prokázání skutečností shora uvedených. Ze shodného důvodu rovněž nebylo možné dát ani procesní poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř. 8. Z výše uvedených důvodů soudu