67 C 182/2021-36 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 67 369 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr až do výše 67 368,71 Kč. Úvěr měl být ze strany žalovaného splacen nejpozději dne [datum], jeho úvěruschopnost byla ověřována lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NKRI a BRKI. Žalovaný však čerpanou jistinu úvěru k tomuto dni nesplatil, ačkoliv byl právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky. Ke dni podání žaloby činila dílčí dlužná jistina úvěru částku 67 368,71 Kč. Žalovaný do dne podání žaloby na dlužnou částku neuhradil ničeho, přestože byl dne [datum] předžalobně upomenut. Žalobkyně pro úplnost uvedla, že na ni jako na nového věřitele byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do částky 0,29 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení zpět, když kontrolou listin zjistila, že původně žalovala částku 67 369 Kč s příslušenstvím, avšak v textu žaloby specifikuje požadovanou částku ve výši 67 368,71 Kč s příslušenstvím. 4. Dle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu co do částky 0,29 Kč s příslušenstvím zpět dříve, než soud začal ve věci jednat, v souladu s tímto jejím dispozitivním úkonem soud řízení vůči žalovanému částečně zastavil, aniž by zjišťoval jeho stanovisko, neboť jeho případný nesouhlas by byl v tomto stádiu řízení neúčinný. Soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Předmětem žaloby tak zůstala částka 67 368,71 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení. 7. Právní zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil dne [datum], souhlasil však s tím, aby soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti; žalovaný se k nařízenému jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil, soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř., jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků řízení. 8. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy, které mu byly předloženy, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 9. Dne [datum] byla mezi žalovaným a společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se společnost [právnická osoba] zavázala žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr až do výše 35 000 Kč s úrokovou sazbou 8,5 % měsíčně a RPSN 264,42 %. V čl. IV. odst. 2 si strany dále dohodly poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky čerpaného úvěru. Žalovaný se v čl. V. smlouvy zavázal vrátit poskytnutý úvěr, úroky a poplatek v pravidelných měsíčních splátkách ve výši odpovídající minimálním splátkám dle Obchodních podmínek, tj. ve výši 12,5 % nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy k 30 dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem [datum]. Dle č. VI. dostane-li se klient (žalovaný) do prodlení s úhradou jistiny poskytnutého úvěru, vzniká společnosti [právnická osoba] nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč, úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dle čl. VI. odst. 2 může společnost [právnická osoba] prohlásit úvěr okamžitě za splatný, pokud se klient dostane do prodlení se splacením 1 splátky po dobu delší než 2 měsíce nebo se dostane do prodlení se splácením více než dvou splátek (smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum], standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], kopie občanského průkazu žalovaného). Za období od [datum] do [datum] žalovaný průběžně čerpal úvěr ve výši 107 900 Kč, přičemž společnosti [právnická osoba] vrátil celkem částku 149 472 Kč (potvrzení o provedené platbě za období od [datum] do [datum], přehled čerpání plateb). Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 49 219,39 Kč, dlužný úrok za čerpání úvěru částku 17 111,82 Kč, dlužná náhrada účelně vynaložených nákladů částku 250 Kč, poplatek za výběr částku 87,50 Kč a výběr částku 700 Kč, tj. celková dlužná částka činí 67 368,71 Kč (prohlášení společnosti [právnická osoba]). Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni jako novému věřiteli postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností [právnická osoba] Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne). 10. Ve věci soud dále provedl dokazování sdělením společnosti [právnická osoba] nazvané„ Ověřování úvěruschopnosti klienta“ ze dne [datum], které se však nevztahovalo konkrétně k žalovanému, proto se tímto důkazem soud v odůvodnění svého rozhodnutí blíže nezabýval. 11. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti, a dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 67 368,71 Kč s příslušenstvím nebyla podána po právu. 12. Soud se primárně zabýval otázkou, zda je shora uvedená smlouva o revolvingovém úvěru v souladu s dobrými mravy a zda je platná či nikoliv. Dle usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 460/2012 ze dne 18. 8. 2012:„ Dobrými mravy se rozumí souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních.“ V usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 212/2014 ze dne 21. 8. 2014 se podává, že„ (s ) mluvené úroky představují odměnu za půjčení peněz, kdežto úroky z prodlení jsou sankcí za porušení povinnosti, tj. za nezaplacení dluhu řádně a včas. Zatímco povinnost dlužníka zaplatit věřiteli smluvené úroky vzniká ze závazku ve smlouvě, povinnost platit úroky z prodlení vyplývá bez dalšího ze zákona jako důsledek prodlení se splněním dluhu. I když dlužník není v prodlení s plněním dluhu, může věřitel požadovat úroky smluvené a úroky z prodlení může požadovat při prodlení dlužníka i u bezúplatné půjčky. Dohodnuté úroky a úroky z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky (§ 121 odst. 3 obč. zák.), mají však jiný právní důvod a věřitel je může požadovat vedle sebe (…) (P) ro posouzení přiměřenosti výše úrokového zatížení nelze obě sazby úroků sčítat a že zákonné úroky z prodlení nenahrazují od splatnosti pohledávky úroky, které si strany sjednaly.“ Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004„ při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřených úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám úplatkových bankami při poskytování úvěr nebo půjček.“„ V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce“ spokojí“ - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny (…)“. Pro účely posouzení, zda je výše úroku v souladu s dobrými mravy je třeba posuzovat každý z nich samostatně. Pokud jde o výši nákladů spojených s úvěrem, v řízení bylo prokázáno, že výše RPSN činila 264,42 % a smluvní úroková sazba činila 102 % ročně (8,5 % měsíčně). V roce 2016 činila úroková sazba ze spotřebitelského úvěru mezi 10 - 15 % ročně (zpráva Ministerstva financí ČR o vývoji finančního trhu v roce 2016). Úrok tak, jak byl se smlouvě sjednán, tedy dosahuje více než devítinásobku úroku obvyklého u bankovních subjektů (porovnává-li se nominální úroková sazba 102 % ročně). Vzhledem ke skutečnosti, že soudu náleží zkoumat z úřední povinnosti otázku kolize uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy, potažmo zákonnými principy na ochranu spotřebitele coby slabší strany, pak za situace, kdy si účastníci ujednali roční úro