67 C 214/2021-47 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 64 075,25 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému dne [datum] poskytnuty peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem za poskytnutí vrátit ve 24. měsíčních splátkách po 7 076 Kč, počínaje měsícem srpnem 2014. Žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku 35 380 Kč (dne [datum] částku 7 076 Kč, dne [datum] částku 7 076 Kč, dne [datum] částku 7 076 Kč, dne [datum] částku 7 076 Kč a dne [datum] částku 7 076 Kč), dále již neuhradil ničeho. Úvěr byl proto ze strany žalobkyně zesplatněn. Výše uvedené platby žalobkyně započetla nejprve na úhradu běžného úroku a následně na úhradu jistiny, která ke dni podání žaloby činila částku 60 891,25 Kč. Dále žalobkyně nárokuje zaplacení smluvní pokuty, neboť dle čl. 12 písm. a) a b) smlouvy bylo ujednáno, že při prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dní po termínu splatnosti vzniká žalovanému povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 8 % z výše splátky (tj. 566,08 Kč) a dále v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dní smluvní pokutu ve výši 13 % z výše splátky (tj. 919,88 Kč). Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 566,08 Kč za splátku [číslo] dále 566,08 Kč za splátku [číslo] dále 566,08 Kč i 919,88 Kč za splátku [číslo] 566,08 Kč za splátku [číslo] Smluvní pokuta tak vcelku tvoří částku 3 184,2 Kč. Žalovaná částka se tak skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 60 891,25 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 184,2 Kč. Žalovaný do dne podání žaloby na dlužnou částku nezaplatil ničeho, přestože byl dne [datum] předžalobně upomenut. 2. Žalovaný se k nařízenému jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně o jednání vyrozuměn, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Dne [datum] byla mezi účastníky řízení uzavřena na základě návrhu Smlouva o revolvingovém úvěru. Účastníci ujednali, že žalovanému budou poskytnuty peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč na dobu 24 měsíců s tím, že měsíční splátka činí částku 7 076 Kč. Jednotlivé měsíční splátky pak měly být uhrazeny nejpozději do 25. dne v kalendářním měsíci. Úroková sazba byla ujednána ve výši 97,96 % ročně. První splátka měla být uhrazena dne [datum]. Dle čl. 12 písm. a) a b) smluvních ujednání při prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dní po termínu splatnosti vzniká klientovi povinnost uhradit bance smluvní pokutu ve výši 8 % z výše splátky a v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dní smluvní pokutu ve výši 13 % z výše splátky (návrh smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], splátkový kalendář, smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru, karta klienta). Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému dopis, ve kterém ho informovala o schválení revolvingového úvěru (oznámení o schválení úvěru žalovanému ze dne [datum]). Žalobkyně dne [datum] zaslala na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 90 000 Kč (výpis z bankovního účtu žalobkyně ze dne [datum]). Dne [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na smluvní pokutu za splátku splatnou dne [datum] znějící na celkovou částku 566 Kč s tím, že faktura byla splatná dne [datum] (faktura [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] žalobkyně žalovanému vystavila další fakturu na smluvní pokutu za splátky splatné dne [datum], [datum], [datum] a [datum] znějící na celkovou částku 2 618 Kč s tím, že faktura byla splatná dne [datum] (faktura [číslo] ze dne [datum]). Žalobkyně žalovanému dne [datum] zaslala předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky v celkové výši 171 239 Kč s tím, že mu poskytla náhradní lhůtu k plnění do 15 dnů od data odeslání této upomínky (předžalobní upomínka ze dne [datum], poštovní podací arch z téhož dne). Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 11. 2020, č.j. 36 Co 21/2020-184 změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 28. 5. 2020, č.j. 73 EXE 10472/2015-108 tak, že exekuce vedená proti žalovanému jako povinnému soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp.zn. 094 EX 06396/15 se zastavuje (výrok I.) a dále byla oprávněné (žalobkyni) uložena povinnost k náhradě nákladů řízení (výrok II. a III.). V odůvodnění svého rozhodnutí na straně 5 (odst. 27) odvolací soud uvedl, že souhlasí s tím, že pokud výše úvěru poskytnutého povinnému činila 90 000 Kč se závazkem zaplatit oprávněné 169 824 Kč, tedy výpůjční úroková sazba a předpokládaná výše procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr dosáhla téměř 98 %, nelze tuto smlouvu považovat za sjednanou v souladu s dobrými mravy; naopak je třeba ji hodnotit jako lichevní a zjevně odporující dobrým mravům. Nelze tak dojít k jinému závěru, než že nemůže požívat soudní ochrany. V tomto směru je pak nerozhodné, že povinný jako spotřebitel smlouvu o úvěru podepsal a se smluvními podmínkami byl srozuměn (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2020 č.j. 36 Co 21/2020-184). 5. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Shora provedené důkazy hodnotil ve smyslu ust. § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti. 6. Nejprve se soud zabýval otázkou platnosti předmětné úvěrové smlouvy a uzavřel, že úvěrová smlouva uzavřená mezi účastníky řízení je absolutně neplatná. 7. Soud při svém rozhodování zohlednil judikaturu Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. 8. Soud v daném případě zkoumal z úřední povinnosti otázku kolize uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy, potažmo zákonnými principy na ochranu spotřebitele coby slabší strany. Za situace, kdy si účastníci ujednali roční úrokovou sazbu ve výši 98 %, která představuje několikanásobně vyšší průměrnou výši úroků, dospěl soud k závěru, že takové ujednání se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 a § 588 o.z. Současně je toho názoru, že je nutné také aplikovat § 1796 o.z, kdy zjištěný nepoměr úrokové sazby zjištěné soudem a sjednaným ve smlouvě je v hrubém nepoměru a nelze rozlišovat, zda se jedná o bankovní či nebankovní poskytovatele. Vzhledem k uvedeným závěrům je třeba posuzovat nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2992 o.z., a žalovaný je povinen žalobkyni vrátit majetkový prospěch, který získal bez právního důvodu. 9. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne [datum] zaslala na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 90 000 Kč. Žalovaný za celou dobu smluvního vztahu žalobkyni vrátil pouze částku 35 380 Kč, dále již neuhradil ničeho. Zbývá mu tak vrátit žalobkyni částku 54 620 Kč. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení je odůvodněn dnem následujícím po odeslání předžalobní upomínky. 10. O zbývající výši žalobou požadovaného plnění soud rozhodl tak jak ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno, tedy nárok žalobkyně na zaplacení 9 455,25 Kč včetně zbývajícího úroku ve výši 13,92 % ročně z částky 60 891,25 Kč od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 271,25 Kč (60 891,25 Kč – 54 620 Kč) od [datum] do zaplacení, zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 54 620 Kč, tj. ve výši 85 %, neúspěšná ve výši 15 % (9 455,25 Kč). S odkazem na citované zákonné ustanovení náleží žalobkyni poměrná část náhrady nákladů řízení dle úspěchu ve věci, tj. ve výši 70 % (úspěch žalobkyně ve výši 85 % - úspěch žalovaného ve výši 15 %). V souladu s § 137 o.s.ř. byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 564 Kč, odměna za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 17 908 Kč (dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a dále 4 paušální částky náhrady po 300 Kč jako náhrada advokátových výdajů za 4 úkony právní služby ve výši 1 452 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, předžalobní upomínka a účast při jednání soudu dne [datum] dle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g)), to vše vč. 21 % DPH. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za podání ze dne [datum], neboť jej nelze považovat za právní úkon ve smyslu advokát