67 C 311/2016-232 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 254 669 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, která jí vznikla v důsledku dopravní nehody, kterou dne [datum] způsobil žalovaný. Žalobkyně při ní utrpěla ublížení na zdraví spočívající v pohmoždění pravého kyčelního kloubu a podvrknutí krční páteře, musela podstoupit četná lékařská vyšetření. Její pracovní neschopnost trvala od [datum] do [datum], dále od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. Žalovaný byl uznán vinným ze spáchání trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1,2 tr. zákoníku, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 24 měsíců (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 2. 2014, č.j. 6 T 33/2014). Pojistnou událost likvidovala z titulu pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla [právnická osoba] (právní předchůdkyně vedlejšího účastníka) pod číslem pojistné události [číslo] a žalobkyni vyplatila před podáním žaloby částku 89 714 Kč. Žalobkyně nad rámec pojistného plnění ze strany [právnická osoba] požadovala po žalovaném zaplatit částku: 14 446 Kč z titulu neproplacených nákladů souvisejících se škodou na zdraví, 60 492 Kč z titulu neproplaceného ušlého zisku (rozdíl mezi ušlým ziskem žalobkyně ve výši 104 123 Kč a vyplacenou částkou 43 631 Kč ze strany [právnická osoba]), 7 446 Kč z titulu neproplacených nákladů souvisejících se škodou na zdraví (rozdíl mezi vedlejšími náklady léčby ve výši 11 152 Kč a proplacenou částkou 3 706 Kč ze strany pojišťovny), 21 568 Kč z titulu neproplaceného ušlého zisku (rozdíl mezi ušlým ziskem žalobkyně ve výši 37 814 Kč a částkou proplacenou pojišťovnou ve výši 16 245,84 Kč), 36 717 Kč z titulu neproplaceného ušlého zisku, 114 000 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy (tato částka se skládá z částky 60 000 Kč představující 6 měsíců pracovní neschopnosti – 6 x 10 000 Kč a z částky 54 000 Kč za 18 měsíců zdravotních obtíží mimo období pracovní neschopnosti). Žalovaný po výzvě žalobkyně ze dne [datum] odmítl částku 254 669 Kč zaplatit. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení žalobkyně uzavřela s vedlejším účastníkem smír, ve kterém se pojišťovna zavázala zaplatit částku 57 402 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a zároveň žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 83 267 Kč s příslušenstvím, zůstala předmětem řízení částka 114 000 Kč s příslušenstvím, kterou žalobkyně v žalobě a následných podáních označila jako náhradu nemajetkové újmy a od podání ze dne [datum] tvrdí, že se jedná o nárok z titulu ztížení společenského uplatnění, dále jen ZSU (viz níže bod 5). 2. Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 27. 6. 2016, č.j. 23 C 42/2016-18 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil soudu zdejšímu jako soudu místně příslušnému. 3. Dne [datum] vstoupil do řízení vedlejší účastník na straně žalovaného, [právnická osoba], (právní předchůdkyně vedlejšího účastníka), který považoval tvrzení žalobkyně ohledně nároku na náhradu nákladů léčení, nároku na náhradu ušlého zisku, nároku na náhradu nemajetkové újmy, jakož i tvrzení ohledně částky vyplacené žalobkyni za sporná, když žalobkyni byla před podáním žaloby vyplacena celkem částka 94 534 Kč (skládající se z nákladů na léčení ve výši 620 Kč, bolestného ve výši 4 200 Kč, ušlého zisku za rok 2013 ve výši 43 631 Kč, nákladů na léčení ve výši 3 706 Kč a ušlého zisku za rok 2014 ve výši 42 377 Kč). [ulice] účastník uplatnil námitku promlčení vůči nárokům na náhradu nákladů léčení, které žalobkyně vynaložila ode dne způsobení dopravní nehody do [datum] a dále vůči nároku na náhradu za ušlý zisk za rok 2013. Nárok na náhradu nemajetkové újmy neshledal důvodným, když z dostupných lékařských zpráv vyplývá, že léčba žalobkyně probíhala zcela standardně a nedošlo k žádným excesivním komplikacím, které by překračovaly obvyklou léčebnou zátěž. 4. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal, odkázal na vyjádření vedlejšího účastníka, který předmětnou škodní událost likvidoval a který disponuje všemi potřebnými listinami. 5. Při jednání soudu dne [datum] uzavřela žalobkyně s vedlejším účastníkem na straně žalovaného smír, ve kterém se vedlejší účastník zavázal žalobkyni zaplatit částku 57 402 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení s tím, že žádný z účastníků nebude mít právo na náhradu nákladů řízení. Současně vzala žalobkyně žalobu co do částky 83 267 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení zpět. Smír mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem byl schválen usnesením ze dne 9.11.2017, č.j. 67 C 311/2016- 79 a o částečném zastavení řízení rozhodl soud usnesením ze dne 5. 9. 2019, č.j. 67 C 311/2016-149. 6. Zdejší soud ve věci rozhodl dne 28.5.2020 rozsudkem č.j. 67 C 311/2016-167 tak, že žalobu o zaplacení částky 114 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení zamítl (I.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 129 306 Kč k rukám jeho právního zástupce a vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výroky II. a III.); ve výroku IV. pak uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu náhradu nákladů za vypracovaný znalecký posudek ve výši 6 300 Kč. 7. Rozsudek zdejšího soudu zrušil Městský soud v Praze usnesením ze dne 27.11.2020, č.j. 51 Co 260/2020-179 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud uvedl, že zdejší soud neučinil žádný závěr o skutkovém stavu a nesprávně vyhodnotil požadavek žalobkyně, která jasně uvedla, čeho se ohledně částky 114 000 Kč domáhá. Soudem ustanovený znalec přitom bodově ohodnotil nárok žalobkyně a shledal jej důvodným. Zdejší soud se se znaleckým posudkem (dále jen ZP) nevypořádal, ačkoliv se jedná o podstatný důkaz, který stanovil výši náhrady za ZSU žalobkyně. 8. Žalobkyně setrvala na důvodnosti svého nároku, který požaduje z titulu ZSU ve výši 114 000 Kč, přičemž kvantifikace jejího nároku vychází ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], který byl variantně zpracován jak pro situaci, kdy by na věc bylo nahlíženo podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), tak podle zákona č. 40/1964 Sb. (obč. zák.) a vyhlášky č. 440/2001 Sb. Žalobkyně poukázala na to, že znalec kvantifikoval její nárok jako vyčíslení ZSU podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. ve výši 300 bodů, kdy v souladu s ustanovením § 7 odst. 2 vyhlášky č. 440/2001 Sb. se určuje hodnota jednoho bodu ve výši 120 Kč. Zároveň žalobkyně navrhla zvýšit bodové ohodnocení a kvantifikaci, která jí v souladu se znaleckými závěry náleží, na dvojnásobek nebo trojnásobek zákonného nároku. Důvodnost tohoto navýšení spatřovala v tom, že se po nehodě nemohla jako samoživitelka náležitě starat o své dvě nezletilé děti; dostala se do nepříjemné situace, kdy byla odkázána na pomoc svého okolí nejen v péči o sebe, ale i v péči o svoje dvě nezletilé děti; dále žalobkyně byla aktivní sportovkyní, provozovala gymnastiku, jógu, tanec, rekreačně se věnovala squashi, lyžování, turistice, vodáctví, přičemž všechny tyto sportovní aktivity v důsledku uskutečněného úrazu byla nucena opustit a nemohla se k nim vrátit. Život žalobkyně zásadním způsobem utrpěl tím, že musela ukončit všechny pohybové aktivity, které měla ráda a které často a intenzivně provozovala. Dále poukázala na to, že před úrazem často chodila do kina, divadla, na taneční zábavy a do společnosti, po úraze však tyto volnočasové aktivity nemohla z důvodu velkých bolestí a nepohyblivosti provozovat. Byla rovněž limitována nemožností jet na dovolenou, nemohla trávit aktivní čas na dovolených se svými dětmi, které rády provozují sporty, v zimě lyžují a v létě jezdí na vodu, nebo na koních. Zraněním žalobkyně utrpěl zásadním způsobem její rodinný i společenský život a došlo i k určitému odcizení mezi ní a jejími dětmi, když na dovolené děti jezdily s jinými osobami. Dále žalobkyně poukázala na to, že musela absolvovat četné pracovní neschopnosti a několikaleté rehabilitace, které zásadním způsobem snižovaly životní komfort, místo volnočasových aktivit trávila svůj čas v nemocnicích a v léčebnách. 9. Žalovaný a vedlejší účastník na jeho straně navrhli žalobu v celé zbylé výši zamítnout a vznesli námitku promlčení nároku, když první hodnocení ZSU bylo možné provést již v listopadu [rok], avšak žaloba byla podána až dne [datum]. Sám znalec ve ZP v odpovědi na otázku [číslo] kdy došlo k ukončení léčby, která byla žalobkyni v souvislosti s úrazem ze dne [datum] poskytována uvedl, že podle dostupné zdravotní dokumentace poškozené (žalobkyně) bylo provedeno poslední neurologické vyšetření po předmětném úrazu dne [datum]. Pro případ, že by se s námitkou promlčení soud neztotožnil, žalovaný i vedlejší účastník argumentovali tím, že nárok na ZSU je již zahrnut do nároku na bolestné co do částky 4 200 Kč a co do