9 C 314/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 701,60 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 6. 4. 2017 smlouvu o úvěru prostřednictvím internetového portálu [webová adresa], na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 15. 6. 2017. Původní věřitel žalovanému poskytl úvěr převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný však svůj závazek nesplnil, když řádně a včas úvěr neuhradil. Žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní upomínkou ze dne 2. 2. 2021, avšak i přes tuto výzvu neuhradil ničeho. Žalobkyně tak požaduje částku 16 701,60 Kč včetně zákonných úroků z prodlení od 16. 6. 2017 do zaplacení. Součástí žalované částky je dlužní jistina úvěru, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 759,10 Kč a poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 3 942,50 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č.l. 4 p.v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 6. 4. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl žalovaný spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 2 759,10 Kč uhradit do 6. 5. 2017 (smlouva o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky). Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 7. 4. 2017 (sdělení banky, výpis z účtu původního věřitele). Po uzavření smlouvy žalovaný požádal o prodloužení doby splatnosti o 40 dní, tedy do 15. 6. 2017, kdy žalovaný byl povinen uhradit poplatek za prodloužení doby splatnosti ve výši 3 942,50 Kč (dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). 6. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho (nerozporované tvrzení žalobkyně), a původní věřitel pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 2. 2. 2021, a kterým byl současně vyzván k zaplacená dlužné částky před podáním žaloby (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021, předžalobní výzva ze dne 2. 2. 2021, podací lístek ze dne 2. 2. 2021). 7. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 16 701,60 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce a žalovaný uzavřeli 6. 4. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění dodatku ke smlouvě (§ 2395 a násl. o.z., § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), na jejímž základě byl žalovanému poskytnutý úvěr ve výši 10 000 Kč, který se zavázal ve lhůtě do 15. 6. 2017 vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 759,10 Kč a poplatkem za prodloužení splatnosti ve výši 3 942,50 Kč. Žalovaný po celou dobu řízení zůstal nečinný a sám se tak připravil o možnost vyvrátit tvrzení žalobkyně a prokázat, že svůj dluh řádně a včas splatil. 8. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost k úhradě dlužné částky ve výši 16 701,60 Kč a to jako dlužné jistiny úvěru v částce 10 000 Kč včetně poplatku za poskytnutí úvěru v částce 2 759,10 Kč (§ 2395 a násl. o.z., § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) a poplatku za prodloužení splatnosti (§ 1721, § 1723 odst. 2 a § 1746 odst. 2 o.z.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z dlužné částky jistiny úroky z prodlení, a to ode dne 16. 6. 2017, tj. dne následujícího den splatnosti (ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ust. § 1879 a § 1880 o.z. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšná žalobkyně má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v daném případě sestávají ze žalobkyní uhrazeného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále ze tří úkonů právní služby á 300 Kč (ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. - příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) + 21% DPH a 3 x režijní paušál á 100 Kč + 21% DPH. Při svém rozhodnutí týkající se náhrady nákladů řízení soud zohlednil to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady nezaplaceného úvěru, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkající se například výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem opakovaně, kdy jednotlivé návrhy se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívající v tom, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru a tuto řádně neuhradil. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchý s ohledem na povahu nároku), tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takovéhoto návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu namístě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení tak činí částku 2 252 Kč a v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkynii náklady řízení k rukám jejího právního zástupce. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.