98 C 64/2021-122 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem podaného u zdejšího soudu, ze dne (datum) se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že se jedná o nesplacený úvěr. Předně žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce žalovanému půjčil dle smlouvy (číslo) dne (datum) částku (částka), a ačkoliv se žalovaný zavázal úvěr vrátit ve splátkách po (částka), takto neučinil, takže právní předchůdce dne (datum) od smlouvy odstoupil, a proto žalobci stále dluží celkem jistina ve výši (částka), odkoupený úrok ve výši (částka), odkoupený sankční úrok ve výši (částka), odkoupené poplatky ve výši (částka), náklady vymáhání ve výši (částka). K prověřování kredibility žalovaného žalobce uvedl, že původní věřitel v souladu s požadavky právní úpravy účinné ke dni uzavření smlouvy provedl s odbornou péčí a v souladu s jím nastavenou politikou obezřetného úvěrování přísně individuální posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel původní věřitel z informací získaných od spotřebitele při osobním pohovoru s ním před sjednáním úvěru. Úvěrovaný byl zejména dotazován na veškeré možné relevantní údaje pro posouzení příjmové a výdajové stránky. Dále původní věřitel ověřil získané informace nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Při vyhodnocování rizik u úvěrovaného původní věřitel porovnal získané informace o příjmové a výdajové stránce úvěrovaného s historickými daty (anonymizována tři slova) při zohlednění zaměstnání žalovaného včetně geografického a časového hlediska. Porovnáním příjmové a výdajové stránky úvěrovaného stanovil původní věřitel výši disponibilních příjmů klienta, kterou poměřil výdajovou stránkou úvěrovaného, jejíž výši si ověřil z interních i externích zdrojů. V případě žalovaného po individuálním vyhodnocení poměrů úvěrovaného, při zohlednění výše stanovené splátky a při respektování politiky obezřetného úvěrování shledal, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdce žalobce (netřeba dodávat, že z pozice banky a pod dohledem (anonymizováno)) tedy s ohledem na výše uvedené kladl na posouzení úvěruschopnosti velký důraz, přičemž v případě nesplnění nezbytných podmínek ze strany žalovaného by právní předchůdce úvěr neposkytl. Nakonec uvedl, že právní předchůdce dne (datum) žalovanou pohledávku postoupil žalobci smlouvou o postoupení pohledávky. 2. Žalovaný dne (datum) se vyjádřil tak, že nesouhlasí s žalovaným nárokem v celé výši, protože je v rozporu s faktickým stavem a se zákonem. Dne (datum) se žalovaný dále vyjádřil tak, že sporuje obsah předložených listin, jejich pravost a správnost, včetně podpisu. Dne (datum) doplnil své vyjádření, tak že plnění nebylo poskytnuto v deklarované výši a nebyla prověřena úvěruschopnost. 3. Dne (datum) žalovaný e.mailem soudu sdělil, že s ohledem na protipademická opatření a můj zdravotní stav Vás tímto žádám o odročení jednání nařízeného na (datum). Předně, e.mail s omluvou nebyl opatřen zaručeným elektronickým podpisem, tak bylo nezbytné (§ 42 odst. 3 o. s. ř.), aby byl ve lhůtě tří dnů doplněn o podpis žalovaného – záměrem zákonodárce totiž očividně je tímto způsobem postavit na jisto, kdo je skutečným odesílatelem podání tj. zabránit tomu, aby jménem podatele činil bez jeho vědomí či proti jeho vůli podání někdo jiný (viz také (ústavní nález) nebo (ústavní nález)). Žalovaný však ničeho nedoplnil, a již proto soud k takové omluvě přihlédnout nemohl. I přes to však soud vyšel pro hodnocení samotné omluvy z judikaturní praxe, že omluva žalovaného je důvodná, jestliže tvrdí takové skutečnosti, které jsou způsobilé jeho neúčast u jednání omluvit ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), které jsou soudu oznámeny konkrétně, protože jen tak soud může posoudit, zda je omluva důvodná či zda se jí pouze nebrání rychlé a účinné ochraně práv účastníka před soudem ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (spisová značka)). Řečené se promítá do souzené věci tak, že se nedá přisvědčit argumentu žalovaného, že se důvodně omlouvá pro protipandemická opatření, v době, kdy není nouzový stav, není omezený pohyb osob, vládní nařízení všeobecně polevují i v omezení podnikání, presenční výuky a sdružování osob, takže nelze říci, v čem by mohla (byť hypoteticky) spočívat komplikace dostavení se k soudu, natož aby se to soud od žalovaného dozvěděl konkrétně. Zdravotní stav žalovaný nijak nekonkretizoval, takže soud nemohl učinit žádnou hodnotnou úvahu, jaká obtíž žalovanému brání v účasti na ústním jednání. Za této situace není možné žalovaným (dlužníkem) jen tvrzený důvod k neúčasti na jednání povýšit nad právo žalobce (věřitele), aby mu žalovaná zaplatila dluh, který dosud nesplatila. Soud tedy uzavřel, že ve věci postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného a jeho omluvu viděl jako nedůvodnou. 4. Přítomný právní zástupce žalobce na ústním jednání navrhl soudu vydání rozsudku pro zmeškání. 5. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 6. Soud před vydáním rozsudku vážil procesní aktivitu žalovaného a vyšel z univerzální ligitiace ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)). V souzené věci, se sice žalovaný řádnými podáními vyjádřil k žalobě třikrát, ovšem poprvé bylo jeho podání zcela bezobsažné, protože ničím žalobě neoponoval, a nenavrhl žádné důkazy, druhé jeho podání sice zpochybňuje pravost podpisů na soudu předložených listinách, ovšem aniž by žalovaný do spisu kdy nahlédl, takže není jasné, jak žalovaný mohl hodnotit pravost listin, které neviděl, když žádné důkazy (např. podle něj pravé smlouvy) soudu k provedení dokazování nenavrhl, a jeho poslední podání popírá druhé, protože nelze logicky skloubit argument, že žalobce se domáhá žalovaného nároku na základě falza smlouvy s tvrzením, že úvěr ze souzené smlouvy mu nebyl poskytnutý v žalobcem uváděné výši, když námitku absence zjišťování kredibility soud odmítl, protože tento aspekt úvěrového obchodu se žalovaným je žalobě popsán. Krátce řečeno, procesní aktivita žalovaného byla sice intenzivní, ale jen předstíraná se snahou řízení prodloužit. Soud tak uzavřel, že je na místě vydat rozsudek pro zmeškání. 7. V souzené věci nejde o rozsudek konstitutivní povahy, a ani o věc, ve které nelze uzavřít nebo schválit smír. Soud vyšel z toho, že rozsudek pro zmeškání nevychází ze skutkového stavu zjištěného soudem, protože zde platí fikce, že tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech (skutková tvrzení) se považují za nesporná a soud na jejich základě rozhoduje. Proto se soud zabýval tím, zda na základě žalobních tvrzení, která se pro zmeškání žalovaného stala nespornými, lze výrokem rozsudku přiznat právě to plnění, kterého se žalobce v žalobě domáhá ( (ústavní nález), (anonymizována čtyři slova) (číslo)). 8. Předně se soud zabýval aktivní legitimací žalobce, když žalovanou pohledávku získal podle smlouvy o postoupení pohledávky, a která se dle skutkových tvrzní v ničem nepříčí normativní situaci (§ 1879 OZ). 9. Podle obsahu žaloby se žalobce domáhá zaplacení žalované částky z titulu práva na vrácení nesplaceného úvěru včetně úroků a poplatků, který se žalovaný zavázal vrátit v přesně stanovených splátkách. Jedná se tedy o závazkový vztah ze smlouvy o úvěru (§ 2395 OZ). Dále ze žaloby vyplývá, že věřitel pro neplnění smluvních ujednání žalovaným, žalovaného vyzval k jeho úplnému splacení úvěru, a proto žalovaný žalobci dluží žalovanou částku složenou z nesplacených splátek, z kapitalizovaných úroků, úroků z prodlení, a poplatků. Za této situace soud došel k závěru, že jsou naplněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, neboť po hmotně právní stránce (§ 2395 OZ a § 1970 OZ s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) jsou v žalobě uvedená dostatečné skutkové okolnosti pro přiznání požadovaného plnění. Soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Náleží mu proto náhrada nákladů řízení za zaplacené soudní poplatky v celkové výši (částka), jako úhradu soudního poplatku za návrh ve věci samé (podle Sazebníku soudních poplatků v zákoně č. 549/1991 Sb.), odměna advokáta za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši (částka) (§ 7, § 8 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.), když při shora uvedených úkonech činí odměna advokáta (částka) (§ 11 písm. a) - převzetí zastoupení, d) - sepis žaloby g) účast na ústním jednání - § 13 odst. 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177