18 C 210/2022-31 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se svým návrhem z [datum] ve znění jeho doplnění z [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 65 875 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce v celkové výši 65 875 Kč, když tato finanční částka byla poskytnuta žalovanému v několika dílčích platbách v období od prosince 2020 do prosince 2021. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit do [datum], k úhradě dlužné částky doposud nedošlo. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, doručení měl vykázáno a soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti. 3. Dle ust. § 153b odst.1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 4. Vzhledem k tomu, že v daném případě byly splněny podmínky shora citovaného ustanovení, soud k návrhu žalobce rozhodl o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Ze skutkových tvrzení uvedených v žalobě vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce v celkové výši 65 875 Kč, když tato finanční částka byla poskytnuta žalovanému v několika dílčích platbách v období od prosince 2020 do prosince 2021. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit do [datum], k úhradě dlužné částky doposud nedošlo. Žalovaný tak tím, že žalobci dosud dlužnou částku neuhradil, nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy o zápůjčce a ust. § 2390 a násl. o.z., a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 5. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal dle skutkových tvrzení uvedených v žalobě do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 6.. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 23 172 Kč sestávají ze žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši 3 294 Kč dále ze 3 a 1/2 úkonu právní služby á 3 740 Kč (ust. § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení., podání žaloby, účast u jednání před soudem a 1/2 úkonu za výzvu k plnění) + 21 % DPH, 4 x režijní paušál á 300 Kč + 21 % DPH a dále z cestovného za [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem tovární značky VW PASSAT reg.zn. 8AC [číslo] (celkem ujetá vzdálenost 232 km při průměrné spotřebě 4,10 l motorové nafty a ceně paliva 47,10 Kč + amortizace 4,70 Kč za jeden kilometr – náhrada za palivo ve výši 448,20 Kč + cestovní náhrady ve výši 1 090,40 Kč + 21 % DPH) a dále z náhrady za promeškaný čas ve výši 6 půlhodin á 100 Kč + 21 % DPH. V souladu s ust. 149 odst.1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce. 7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst.1 věta před středníkem o.s.ř.