18 C 340/2020-90 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 528 288 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 224 m2 – ostatní plocha a pozemku parc. [číslo] o výměře 307 m2 – ostatní plocha, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] (dále jen„ pozemky“). Žalovaný je nájemcem budovy [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] o výměře 1 375 m2. Pozemek parc. [číslo] budova [adresa], která je jeho součástí, je ve výlučném vlastnictví [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa]. V budově č.p [číslo] žalovaný provozuje jednu ze svých poboček zabývající se prodejem topení, sanitárního zboží a inženýrských sítí. V souvislosti s provozem prodejny a skladů v budově [adresa] žalovaný trvale užívá předmětné pozemky ve vlastnictví žalobce, a to jako příjezdovou cestu ke skladu, parkovišti pro zákazníky, prostor pro nakládku a vykládku zboží a uskladnění zboží. Předmětné pozemky jsou z přiléhající komunikace [ulice] uzavřeny vstupní kovovou bránou, na které je umístěna reklamní cedule žalovaného s uvedením prodejní doby skladu. Žalovaný pozemky užívá bez jakéhokoli právního důvodu a bez souhlasu žalobce. Žalobce se tak podanou žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků bez právního důvodu, a to za období od [datum] do [datum] ve výši 528 288 Kč představující bezdůvodné obohacení za rok 2018 ve výši 172 044 Kč, za rok 2019 ve výši 175 656 Kč a za rok 2020 ve výši 180 588 Kč. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že u zdejšího soudu probíhalo řízení o vydání bezdůvodného obohacení za předchozí období, a to pod sp.zn. 9 C 226/2015 a 60 C 421/2017, kdy vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného byl shledán jako důvodný a sporným zůstala pouze jeho výše. K určení výše bezdůvodného obohacení pak žalobce navrhl vyhotovení znaleckého posudku. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Zpochybnil závěry znaleckého posudku vyhotoveného znalkyní [celé jméno znalkyně], a to s ohledem na charakter pozemků a toho, že nejsou veřejně přístupné a jejich užití je velmi omezené. Nesouhlasil tak s výší bezdůvodného obohacení stanoveného znalkyní. Rovněž odkázal na znalecké posudky, které byly do spisu založeny a které oceňují výši bezdůvodného obohacení za užívání sporných pozemků částkou nižší než tak, jak byla znalkyní ohodnocena. 3. Soud v průběhu řízení provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí pro obec Praha k.ú. [část obce] ve [číslo] smlouvou o převodu vlastnického práva k nemovitostem včetně povolení vkladu pod V 56572/10, výpisem z katastru nemovitostí pro obec Praha k.ú. [část obce] [list vlastnictví], výpisem z živnostenského rejstříku žalovaného, znaleckým posudkem [číslo] znaleckým posudkem [číslo] 2017, znaleckým posudkem [číslo] 2018, znaleckým posudkem č. ZP [číslo], výpisem z katastru nemovitostí pro obec Praha k.ú. [část obce] [list vlastnictví], výpisem z katastru nemovitostí – informace o pozemku parcelní [číslo] k.ú. [část obce], fotografií vjezdu do areálu, výzvou k vydání bezdůvodného obohacení z [datum] včetně podacího lístku, znaleckým posudkem [číslo] výslechem znalkyně [celé jméno znalkyně]. 4. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 224 m2 – ostatní plocha a pozemku parc. [číslo] o výměře 307 m2 – ostatní plocha, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce]. Žalovaný je nájemcem budovy [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] o výměře 1 375 m2. Pozemek parc. [číslo] budova [adresa], která je jeho součástí, je ve výlučném vlastnictví [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa]. V budově č.p [číslo] žalovaný provozuje jednu ze svých poboček zabývající se prodejem topení, sanitárního zboží a inženýrských sítí. V souvislosti s provozem prodejny a skladů v budově [adresa] žalovaný trvale užívá předmětné pozemky ve vlastnictví žalobce, a to jako příjezdovou cestu ke skladu, parkovišti pro zákazníky, prostor pro nakládku a vykládku zboží a uskladnění zboží. Předmětné pozemky jsou z přiléhající komunikace [ulice] uzavřeny vstupní kovovou bránou, na které je umístěna reklamní cedule žalovaného s uvedením prodejní doby skladu. Žalovaný pozemky užívá bez jakéhokoli právního důvodu a bez souhlasu žalobce (výpisem z katastru nemovitostí pro obec Praha k.ú. [část obce] ve [číslo] smlouvou o převodu vlastnického práva k nemovitostem včetně povolení vkladu pod [spisová značka], výpisem z katastru nemovitostí pro obec Praha k.ú. [část obce] [list vlastnictví], nesporná tvrzení účastníků). znalecká kancelář [příjmení] a partneři spol. s r.o. se sídlem [adresa] [číslo] [rok] týkající se určení obvyklé (tržní) hodnoty pozemku parc. [číslo] určení obvyklého (tržního) nájemného za pronájem předmětných pozemků v k.ú. [část obce] za období od [datum] do [datum]. Ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že obvyklá (tržní) hodnota předmětných pozemků činí za posuzované období částku 3 074 490 Kč a obvyklé (tržní) roční nájemné za pronájem předmětných pozemků pak činí částku 153 730 Kč (znalecký posudek [číslo] 2018). znalecký posudek č. ZP [číslo] vyhotovený [právnická osoba] se sídlem [adresa] [spisová značka] mezi týmiž účastníky a týkající se stanovení obvyklého nájemného za užívání předmětných pozemků určil výši obvyklého nájemného za měsíc v roce 2015 ve výši 10 089 Kč, v roce 2016 ve výši 10 089 Kč a v roce 2017 ve výši 12 744 Kč (znalecký posudek č. ZP [číslo]). dnem [datum] je datován dopis žalovaného právnímu zástupci žalobce týkající se výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 528 288 Kč představující užívání předmětných pozemků za období od ledna 2018 do prosince 2020. V dopise je uvedeno, že nárok žalobce žalovaný neuznává (dopis z [datum]). dnem [datum] je datován dopis žalovaného žalobci, který je reakcí na dopis, který žalovanému byl doručen dne [datum] a který se týká možnosti řešení užívání předmětných pozemků bez právního důvodu a možnosti uzavřít nájemní smlouvu (dopis z [datum] včetně dodejky). dnem [datum] je datován znalecký posudek [číslo] týkající se obvyklé ceny sporných pozemků za období od [datum] do [číslo] s tím, že posudek jednal stanovil hodnotu předmětných pozemků ke dni jejich ocenění ve výši 3 451 500 Kč a dále výši obvyklého nájemného za období od [datum] do [datum] ve výši 244 450 Kč (znalecký posudek [číslo]). 5. Soud řízení již dalšímu důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno a po takto provedeném dokazování uzavřel, že v daném případě byla žaloba po jejím částečném zpětvzetí co do částky 12 288 Kč s příslušenstvím podána důvodně. 6. Žalobce v rámci svých skutkových tvrzení uváděl, že žalovaný v období od [datum] do [datum] užíval předmětné pozemky, které jsou ve vlastnictví žalobce, bez právního důvodu a tímto docházelo na straně žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení. 7. Dle ust. § 2991 odst.1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Dle ust. § 2291 odst.2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno. 10. V daném případě je žalobce vlastníkem předmětných pozemků v k.ú. [část obce], z jejichž užívání žalovaným žalobce dovozuje svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Existence vlastnického práva žalobce k předmětným pozemkům v řízení nebyla sporná, když toto vlastnické právo bylo prokázáno i výpisem z katastru nemovitostí pro obec Praha, k.ú. [část obce]. Žalobce je tak v řízení aktivně legitimován. 11. V řízení bylo rovněž prokázáno, když tato skutečnost nebyla žalovaným ani nikterak zpochybňována, že předmětné pozemky jsou ze strany žalovaného užívány, když ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno a tím méně prokázáno, že by mu k užívání předmětných pozemků svědčil legitimní právní důvod, a to například uzavřená nájemní smlouva. S ohledem na shora uvedené je tak žalovaný pasivně legitimován k vydání bezdůvodného obohacení, když užívá pozemky ve vlastnictví žalobce, a to aniž by mu svědčil právem aprobovaný titul k užívání (srovnej např. rozhodnutí Ústavního soudu III. ÚS 3822/2015). 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný předmětné pozemky užívá, a to bez právního důvodu a v majetkové sféře se dané projevuje tak, že se jeho majetek nezmenšuje, ač by se tak při řádném běhu věcí v souladu s právem (při uzavření nájemní smlouvy či vzniku jiného obligačního práva k užívání) stalo, dochází na jeho straně k bezdůvodnému obohacení. 13. Poté, c