33 C 240/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne (datum) domáhal na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši (částka). Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobce jako vlastník budovy (adresa), stojící na pozemku parc. (číslo) ulice (ulice a číslo) v (obec a číslo), vše zapsané na (list vlastnictví), pro (katastrální uzemí), (územní celek), u (stát. instituce), (stát. instituce), uzavřel se žalovaným jako nájemcem nájemní smlouvu č. (spisová značka) (číslo) (rok), na základě které žalovaný užíval garážové stání (číslo) v (anonymizována dvě slova) podlaží výš uvedené budovy. Správu uvedeného objektu zajišťuje na základě mandátní smlouvy o správě nemovitosti č. (spisová značka) (číslo) ze dne (datum rozhodnutí) ve znění pozdějších dodatků (číslo) až (anonymizováno) vedlejší účastník na straně žalobce (právnická osoba) s.r.o. Předmětná nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou a to od (datum) do (datum) s tím, že garážové stání bylo protokolárně předáno žalovanému dne (datum). Přestože byla smlouva uzavřena na dobu určitou, nájemní vztah se konkludentně prodloužil v souladu s ustanovením § 2230 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zatím do (datum). V nájemní smlouvě se žalovaný zavázal hradit žalobci nájemné a zálohy na úhrady za služby spojené s užíváním předmětného garážového stání, jejichž výše byla stanovena na základě smlouvy s odkazem na výpočtový list na (částka) za měsíc (tj. (částka) nájemné + (částka) zálohy na služby). Alikvotní část nájemného za měsíc (anonymizováno) (rok) vypočítaná ode dne předání (datum) byla vypočtena na (částka) (tj. (částka) nájemné + (částka) zálohy na služby), přičemž nájemné a zálohy na služby jsou splatné měsíčně, nejpozději však do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Žalovaný se rovněž zavázal žalobkyni uhradit případný nedoplatek vzniklý v příslušném kalendářním roce z vyúčtování služeb. Žalovaný dosud žalobci neuhradil část alikvotního nájemného za měsíc (anonymizováno) (rok) ve výši (částka) a ve výši (částka) za měsíc (anonymizováno) (rok) a dále pak nájemné a zálohy na služby ve výši (částka) za měsíce (číslo) až (číslo) Celkem tedy žalovaný dluží žalobci částku (částka), kterou ani přes veškeré upomínky, včetně předžalobní výzvy k plnění ze dne (datum), žalobci dosud neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s úhradou částky (částka) do prodlení, požaduje žalobce v rámci této žaloby i zaplacení zákonného úroku z prodlení a rovněž i náhrady nákladů řízení. Dle ustanovení čl. VIII bod 1 písm. c) předmětné nájemní smlouvy vznikl žalobci v důsledku prodlení žalovaného s placením nájemného a zálohy za služby od 16. dne po termínu splatnosti nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, kterou žalobce vyčíslil částkou (částka). 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den (datum), ke kterému se žalovaný, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil. Žalovanému bylo předvolání k uvedenému jednání doručeno dne (datum) s tím, že jeho součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 4. Žalovaný, jak již shora uvedeno, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, zástupce žalobce, který se dostavil k jednání, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobce uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. 5. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. 6. V posuzované věci se jedná o nárok žalobce vycházející ze smlouvy o nájmu dle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) na zaplacení nájemného (§ 2217 odst. 1 o.z.) a úhrad za služby poskytované pronajímatelem v souvislosti s nájmem (§ 2247 o.z.). Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. 7. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce (částka) Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce (částka) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) z tarifní hodnoty ve výši (částka) (tj. žalovaná částka (částka) + smluvní pokuta (částka)) sestávající z částky (částka) za 3,5 úkonu právní služby (tj. (částka) za jeden celý úkon), a sice 1/ převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) cit. vyhlášky, 2/ podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky, 3/ jednoduchá výzva k plnění ze dne (datum) - § 11 odst. 2 písm. h) cit. vyhlášky (za tento úkon odměna pouze ve výši ½) a 4/ účast na jednání konaném u soudu dne (datum) - § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhlášky) + 4 x režijní paušál za 4 shora citované úkony po (částka) dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky + 21 % DPH ve výši (částka). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 8. O lhůtě k plnění, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. 9. Náhradu nákladů řízení účtoval v daném případě i vedlejší účastník na straně žalobkyně, který se účastnil tohoto řízení s ohledem na skutečnost, že je správcem objektu, má na starosti veškeré listiny i následné vymáhání povinnosti a se žalobkyní spolupracuje na základě uzavřené smlouvy, v čemž spočívá jeho právní zájem na věci. Právní zástupkyně žalobkyně tak zastupovala i tohoto vedlejšího účastníka a s odkazem na ustanovení § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., požadovala náklady za právní zastoupení i tohoto vedlejšího účastníka. Dle názoru soudu by však šlo pouze o umělé a zbytečné navyšování nákladů řízení příčící se dobrým mravům, když tvrzený právní zájem vedlejšího účastníka na výsledku sporu je dán pouze tím, že mu výsledek sporu a listiny, jež se doručují účastníkům, budou známy ihned a bude tam usnadněna a urychlena realizace předmětu mandátní smlouvy uzavřené mezi žalobce vedlejším účastníkem. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.