52 C 148/2022-45 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum], domáhal zrušení věcného břemeno k nemovitostem. Žalobce je vlastníkem nemovitých věcí, zapsaných v katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], a to pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo popisné [číslo], rodinný dům a pozemku parcelní [číslo] o výměře 545 m2, zahrada, to vše v [katastrální uzemí], zapsané na LV [číslo] (dále jen nemovitosti). Výše uvedené nemovité věci jsou zatíženy věcnými břemeny, a to tak, že pozemek parcelní [číslo] je zatížen věcným břemenem chůze ve prospěch žalované, a pozemek parcelní [číslo] je zatížen věcným břemenem užívání ve prospěch žalované. Věcná břemena byla sjednána smlouvou o úplatném zřízení věcného břemene ze dne [datum], která byla uzavřena mezi tehdejšími vlastníky nemovitých věcí, a to žalobcem a paní [jméno] [příjmení] ([rodné číslo]) na jedné straně a žalovanou na straně druhé. Touto smlouvou bylo úplatně zřízeno věcné břemene výlučného doživotního užívání, pokoje v přízemí stavby číslo popisné [číslo], a to 2. pokoje od vstupu do domu na konci chodby, a dále oprávnění ve prospěch žalované, společně s dalšími osobami, užívat vstup do domu, chodbu, WC, koupelnu a kuchyň. Současně bylo sjednáno právo chůze přes pozemek parcelní [číslo]. Žalovaná od okamžiku zřízení věcného břemene ke dni podání této žaloby nevyužila své právo užívání části stavby a k využití práva chůze přes výše uvedené pozemky, také nikdy nedošlo. Žalovaná se trvale zdržuje na jiné adrese a žalobce má proto za to, že došlo k promlčení práva z věcného břemene tak, jak je uvedeno v ustanovení § 632 zákona číslo 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), neboť žalovaná své právo po dobu posledních deseti let nevykonávala. Dle § 1299 odstavec 2 o.z., se činí zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu, zde však k vyplacení náhrady není rozumný důvod, neboť by vyplacení bylo v rozporu s dobrými mravy. Zároveň žalobce poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 346/2006, který dovodil, že promlčení práva odpovídajícího věcnému břemeni, spolu se vznesenou námitkou promlčení, zakládá takovou změnu poměrů, pro kterou lze žádat soud, aby na základě § 151 odst. 3 ObčZ 1964 věcné břemeno zrušil, a to i bez přiznání náhrady (s ohledem na § 3 odst. 1 ObčZ 1964). Žalobce proto navrhuje, aby byla věcná břemena – užívání a chůze, zrušena v souladu s ustanovením § 1299 odstavec 2 o.z., z důvodu trvalé změny poměrů, která je dána nevykonáváním práva ze strany žalované. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout v celém rozsahu, v podání ze dne [datum]. Soud uvádí, že toto podání bylo učiněno emailem, bez elektronického podpisu a nebylo doplněno originálem (případně písemným podáním shodného znění) ve lhůtě 3 dnů, dle § 42 odst 2 zákona číslo 99/1993 Sb, občanského soudního řádu, dále jen o.s.ř.. V řízení žalovaná namítala, že věcné břemeno využila jedenkrát, rok 2016 na tři měsíce, poté jí bylo užívání znemožněno. 3. Soud dne [datum] jednal, dle § 101 odst 3 o.s.ř., v nepřítomnosti žalované, která byla řádně k ústnímu jednání předvolána na její evidovanou adresu, v souladu s § 49 odst 4 o.s.ř., když předvolání k ústnímu jednání jí bylo doručeno dne [datum]. Zásilka s předvoláním pak byla žalované dodána do její označené poštovní schránky. Navíc žalovaná o sporu věděla, když do spisu dne [datum] nahlížela a když do řízení učinila i vyjádření emailem ze dne [datum]. Žalovaná se však k ústnímu jednání bez omluvy a včas nedostavila. 4. Žalovanou nebylo v řízení sporováno, že žalobce je vlastníkem žalobou dotčených nemovitostí a že žalované svědčí věcné břemeno chůze a věcné břemeno užívání na části žalovaných nemovitostech. 5. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaná využila věcné břemeno užívání a věcné břemeno chůze, zejména v promlčecí lhůtě. Žalobce tvrdil, že žalovaná práva z věcného břemene nikdy nevyužila. Naopak žalovaná tvrdila, že práva z věcného břemene využila jedenkrát v roce 2016. 6. Z tvrzení žalobce a z výpisu z katastru nemovitostí, má soud prokázáno, že žalobce je vlastníkem nemovitých věcí, zapsaných v katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], a to pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo popisné [číslo], rodinný dům a pozemku parcelní [číslo] o výměře 545 m2, zahrada, to vše v [katastrální uzemí], zapsané na LV [číslo] (dále jen nemovitosti). Výše uvedené nemovité věci jsou zatíženy věcnými břemeny, pozemek parcelního čísla [číslo] je zatížen věcným břemenem chůze ve prospěch žalované, a pozemek parcelního čísla [číslo] je zatížen věcným břemenem užívání ve prospěch žalované. Tvrzením žalobce a ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], má soud prokázáno, že práva z věcného břemene chůze a věcného břemene užívání, byla sjednána smlouvou o úplatném zřízení věcného břemene ze dne [datum], která byla uzavřena mezi tehdejšími vlastníky nemovitých věcí, tedy žalobcem a paní [jméno] [příjmení] (na jedné straně) a žalovanou (na straně druhé). Předmětem smlouvy bylo úplatně zřízeno věcné břemene výlučného doživotního užívání pokoje v přízemí stavby číslo popisné [číslo], a to 2. pokoje od vstupu do domu na konci chodby, a dále oprávnění ve prospěch žalované, společně s dalšími osobami, užívat vstup do domu, chodbu, WC, koupelnu a kuchyň. Společně s tím pak bylo sjednáno právo chůze přes pozemek parcelní [číslo] také ve prospěch žalované. 7. Soud nemá prokázáno, že by žalovaná v minulosti využila své právo z věcného břemene užíváním a právo z věcného břemene chůze, na žalobou dotčených nemovitostech, v období od roku 2006 až do roku 2016, ani dále od roku 2017 až do roku 2022 (tedy ke dni vyhlášení [datum]). 8. Po provedeném dokazování má soud prokázán následující skutkový stav. Žalované nemovitosti jsou ve vlastnictví žalobce. Na žalovaných nemovitostech bylo na základě smlouvy ze dne [datum] zřízeno věcné břemeno užívání a věcné břemeno chůze. Žalovaná [příjmení] nevyužila své právo z věcného břemene užíváním a ani právo z věcného břemeno chůze, na žalobou dotčených nemovitostech. 9. Po právní stránce, soud posoudil vznik smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], dle § 151o a násl. zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč.zák.), starého občanského zákoníku, ve znění účinném k okamžiku uzavření smlouvy, tedy v roce 2006 (ale od [datum] a také v současné době, by bylo zřízení věcného břemeno posuzováno, dle § 1260 odst 1 zákona číslo 89/2012 Sb.). 10. Dle § 3036 občanského zákoníku, zákona číslo 89/2012 Sb., dále jen o.z., podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Proto po právní stránce, soud posoudil promlčení věcného práva (práva užívání a práva chůze), dle § 109 obč.zák., kdy právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno. (nově, od [datum] by bylo promlčení posuzováno, dle § 631 o.z., kdy bylo-li právo zapsáno do veřejného seznamu, promlčí se za deset let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé). Lhůta pro promlčení práva z věcného břemene, je tak podle starého občanského zákoníku (§ 109 obč.zák.) i podle nového občanského zákoníku (§ 631 o.z.), stejná, a to 10 let. V posuzovaném případě, v žalobě podané v roce 2022, došlo k promlčení práva z věcného břemene pro jeho neužívání oprávněnou (žalovanou) osobou, až v období po [datum] (tedy za účinnosti o. z.), když právo z věcného břemene nebylo žalovanou (oprávněnou) využíváno více jak 10 let od jeho zřízení (tedy od [datum] do [datum], ani v dalším období), a žalobci tak vzniklo právo domáhat se zrušení věcného břemene, rozhodnutím soudu (dle § 1299/1 o. z.), neboť po [datum] se právní vztahy řídí již úpravou v novém občanském zákoníku (zákon číslo 89/2012 Sb.), s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 2, části věty před středníkem o.z. (není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných). 11. Soud v řízení vycházel zejména z rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 3732/2014 (C 14610) ze dne 24. 2. 2015, které se zabývalo zrušením služebnosti při změně poměrů způsobené povinným a ojedinělý výkon služebnosti jako změna poměrů. Kdy, jestliže vlastník služebného pozemku vytvoří stav bránící výkonu služebnosti, a oprávněný proto nemůže služebnost vykonávat, nejde o změnu poměrů, která by umožňovala zrušení služebnosti (zde v řízení 52 C, dle jediného tvrzení žalované učiněné v emailu, bylo žalované bráněno, právo z věcného břemene využívat). Skutečnost, že oprávněný v desetileté promlčecí době služebnost (věcné břemeno) nevykonává, není důvodem k jejímu zrušení pro změnu poměrů, ale může vést k jeho promlčení (viz také analogicky usnesení Nejvyššího soudu, 22 Cdo 2231/2007). Soud tak zde v řízení 52 C, nezrušil právo věcného břemene z důvodu změny poměrů, ale s