67 C 196/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vyklizení bytové jednotky [číslo] o velikosti 2+0, umístěné v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Střížkov, obec Praha, na adrese [adresa žalovaného] (dále jen„ byt“) a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] byl byt pronajat paní [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], která zemřela dne [datum] a právo nájmu tak přešlo ze zákona na žalovaného, který ke dni smrti paní [jméno] [příjmení] s ní sdílel společnou domácnost. V bytě žil též syn žalovaného, pan [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], ten však po smrti své babičky byt opustil a nadále jej neužíval. Vzhledem k hrubému porušení nájemní smlouvy ze strany žalovaného spočívajícím v nezaplacení nájemného a nákladů za služby spojených s užíváním bytu zaslala žalobkyně dne [datum] oběma nájemcům výpověď z nájmu bytu s tříměsíční lhůtou. Důvodem výpovědi bylo nezaplacení nájemného za období od června 2021 do ledna 2022 v celkové výši 48 949 Kč. Výpověď byla žalovanému doručena dne [datum] a panu [celé jméno žalovaného], narozenému dne [datum] dne [datum]. Ve výpovědi byli žalovaný i jeho syn poučeni o možnosti podat proti ní námitky, jakož i o právu podat návrh k soudu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi, což však ani jeden neučinil. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k vyklizení a k odevzdání bytu. Žalovaný si tuto výzvu nevyzvedl, proto mu byla vložena do poštovní schránky dne [datum]. Ke dni podání žaloby žalovaný byt nevyklidil a užíval ho nadále bez právního důvodu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Vlastníkem bytové jednotky [číslo] umístěné v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Střížkov, zapsaném na [list vlastnictví], je Hlavní město Praha, sídlem [adresa]. Správa této nemovitosti ve vlastnictví obce byla svěřena Městské části [obec a číslo], sídlem [adresa žalobkyně], tedy žalobkyni (informace o jednotce [číslo] z Katastru nemovitostí ze dne [datum]). Dne [datum] byla mezi žalobkyní jako pronajímatelem a paní [jméno] [příjmení] jako nájemcem uzavřena smlouva o nájmu bytu č. [spisová značka] [číslo]. Předmětem smlouvy byl nájem bytu [číslo] o velikosti 2+0 (47,46 m2), v VI. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice], v městské části [obec a číslo]. Dalším příslušníkem nájemcovy domácnosti byl ve smlouvě označen syn nájemkyně. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. V čl. VI. bodu 6 smlouvy o nájmu bytu si strany sjednaly, že nájemce je povinen platit nájemné pronajímateli řádně a včas na jeho účet (smlouva o nájmu bytu č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí]). Po smrti paní [jméno] [příjmení] přešlo právo nájmu v souladu s § 2279 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) na žalovaného a jeho syna, kteří s nájemkyní ke dni smrti sdíleli společnou domácnost. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému prostřednictvím poštovních služeb výpověď z předmětného bytu s tříměsíční lhůtou. Žalovaný si zásilku převzal dne [datum]. Výpovědním důvodem bylo hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu, kterou žalovaný porušil tím, že nezaplatil nájemné a náklady na služby spojené s užíváním bytu za období od června 2021 do ledna 2022 (výpověď z nájmu bytu ze dne [datum], včetně kopie doručenky). Totožná výpověď z nájmu bytu byla zaslána a také doručena dne [datum] i panu [celé jméno žalovaného], narozenému dne [datum], synovi žalovaného a to prostřednictvím datové schránky (výpověď z nájmu bytu ze dne [datum], včetně doručenky datové zprávy ze dne [datum]). Sama žalobkyně dne [datum] odeslala žalovanému předžalobní výzvu k vyklizení a odevzdání bytu s tím, že výpovědní lhůta skončila ke dni [datum]. Žalovaný byl též vyrozuměn, že neodevzdá-li nejpozději do [datum] byt správní [právnická osoba], spol. s r.o., bude podána žaloba o vyklizení bytu (předžalobní výzva k vyklizení a odevzdání bytu ze dne [datum], včetně kopie doručenky). Na základě shora uvedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba o vyklizení bytu byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně má ve správě nemovitost, jejímž vlastníkem je Hlavní město Praha a jejíž součástí je předmětná bytová jednotka. Ta byla na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] pronajata paní [jméno] [příjmení], po jejíž smrti dne [datum] přešlo právo nájmu ze zákona na žalovaného a jeho syna, kteří ke dni smrti sdíleli společnou domácnost s paní [jméno] [příjmení]. Vnuk paní [jméno] [příjmení] se po její smrti z bytu odstěhoval a byt ke dni podání žaloby užíval a i nadále užívá pouze žalovaný. Žalovanému i jeho synovi byla dne [datum] a [datum] doručena výpověď z nájmu bytu podle § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) pro hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu bytu spočívající v nezaplacení nájemného a nákladů na služby za osm měsíců v souhrnné výši 48 949 Kč. Žalovaný byl také poučen podle § 2286 a § 2290 o. z. o právu vznést námitky proti výpovědi a navrhnout soudní přezkum oprávněnosti výpovědi ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy mu byla výpověď doručena. Žalovaný si výpověď z nájmu převzal dne [datum], zákonná lhůta dvou měsíců podle § 2290 o. z. uplynula dnem [datum], během níž žalovaný soudu neadresoval návrh o přezkum oprávněnosti výpovědi. Nájem bytu tedy v souladu s § 2288 o. z. skončil ke dni [datum] a povinností žalovaného bylo předmětný byt vyklidit a předat ho žalobkyni. Do dne podání žaloby tak však neučinil a byt bez právního důvodu nadále užívá. Soud má tedy za to, že žalobkyně se oprávněně domáhala ochrany svého vlastnického práva cestou vyklizení nemovitosti v souladu s § 1040 o.z. Vzhledem k výše uvedenému proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná a náleží jí náhrada nákladů řízení, a to nákladů účelně vynaložených. Žalobkyně je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu, k čemuž je vybavena organizačními složkami finančně i personálně, a to prostředky, které plynou především z veřejných rozpočtů. Není proto důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášela na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto jí vzniklých nákladů jako účelně vynaložených. Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. Takovým případem však není projednávaná věc, když se jedná o běžný a ve své podstatě ne obtížný spor o vyklizení bytu. V takto jednoduché právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Soud proto v rámci náhrady nákladů řízení žalobkyni přiznal pouze účelně vynaložené náklady spočívající v náhradě, která jinak náleží nezastoupenému účastníkovi. V rámci náhrady nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a dále tři režijní paušály po 300 Kč podle § 151 o.s.ř., § 1 odst. 3 písm. a) a c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (tj. zaslání předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast při soudním jednání dne [datum]). S ohledem na skutečnost, že se jedná o náhradu nákladů řízení žalobkyně, nikoliv o odměnu zástupce, soud nepřiznal náhradu za DPH. V souhrnu tvoří nálady řízení částku 5 900 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Jak patnáctidenní lhůta k vyklizení nemovitosti, tak třídenní lhůta k náhradě nákladů řízení, byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.