67 C 287/2021-50 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 996 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný dále zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Dále si žalovaný objednal doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit poplatek 360 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 456 Kč počínaje dnem [datum], poslední splátka byla stanovena na den [datum] Poslední týdenní splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum] a zbývá mu tak uhradit částku 25 006 Kč skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 2 706 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 000 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 300 Kč. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena dne [datum] Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 360 Kč počínaje dnem [datum], poslední splátka byla stanovena na den [datum] Poslední týdenní splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum] a zbývá mu k úhradě částka ve výši 13 990 Kč skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 325,56 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 664,44 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla v obou případech řádně prověřována, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, dále podepsal Čestné prohlášení. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž ověřila úvěruschopnost žalovaného z pracovní smlouvy, z bankovních výpisů, dokladů o přiznání mateřské/rodičovské a z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku. Nad rámec uvedeného žalobkyně tvrdila, že pohledávky za žalovaným na ni byly postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný do dne podání žaloby na dlužnou částku nezaplatil ničeho, přestože byl předžalobně upomenut. 2. Usnesením ze dne 1. 10. 2021, č.j. 67 C 287/2021-32 byl žalovanému z důvodu neznámého pobytu k ochraně jeho zájmů ve smyslu ust. § 29 odst. 3 a 4 o.s.ř. ustanoven opatrovník z řad advokátů – Mgr. [jméno] [příjmení]. 3. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřil prostřednictvím svého opatrovníka dne [datum] tak, že ho v celém rozsahu neuznal a navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Poukázal na to, že se žalobkyně dostatečně nevypořádala s povinností posoudit úvěruschopnost žalovaného, když si aktivně sama nezjišťovala ani neověřila informace získané od žalovaného ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli (např. BRKI, NRKI, SOLUS apod.) 4. Soud provedl ve věci samé dokazování předloženými listinnými důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu byly téhož dne poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky, spolu s poplatkem ve výši 9 600 Kč (skládajícím se z úroku ve výši 2 400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč), vrátit v 60 týdenních splátkách po 360 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne [datum] včetně smluvních podmínek, karta zákazníka). Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela další smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu byly téhož dne poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 360 Kč (skládajícím se z úroku ve výši 3 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatku za pojištění ve výši 360 Kč), vrátit v 60 týdenních splátkách po 456 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne [datum] včetně smluvních podmínek, karta zákazníka). Na žalobkyni jako nového věřitele byly pohledávky za žalovaným postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené mezi ní a společností [právnická osoba] dne [datum]. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). 6. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. 7. Soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, na věc aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Soud se primárně zabýval tím, jakým způsobem věřitel posuzoval schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel tedy poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, tedy že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 580 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 citovaného zákona soud přihlédne i k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. „ Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). 9. Žalobkyně k doložení toho, jak byla posouzena schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru reagovala tak, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, který byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto jeho informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od něj (pracovní smlouva, bankovní výpisy, doklad o přiznání mateřské/rodičovské). Právní předchůdkyně žalobkyně dle tvrzení žalobkyně rovněž provedla lustraci žalovaného v insolvenčnímu rejstříku a zjistila, že proti němu není vedeno žádné insolvenční řízení. Na podporu svých tvrzení však žalobkyně nepředložila žádné důkazy. 10. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Od žalovaného si vyžádala kusé informace (a je-li tvrzeno, že i doklady, ty nebyly předloženy) týkají