67 C 75/2021-166 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění pozdějších podáních, se žalobci domáhali vydání bezdůvodného obohacení v souhrnné výši 92 512 Kč s příslušenstvím po Městské části [obec a číslo] (jako žalované). [příjmení] upravili s ohledem na jeho určitost a vykonatelnost podáním ze dne [datum] tak, že žalobce a) požadoval zaplacení částky 61 675 Kč s příslušenstvím a žalobce b) částku ve výši 30 837 Kč s příslušenstvím. Počátek prodlení stanovili k [datum] s odkazem na zaslanou předžalobní výzvu žalované – Městské části [obec a číslo]. Žalobci argumentovali tím, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] (zahrada) o výměře 360 m2 zapsaného na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] vedeném u Katastrálního úřadu pro hl.m. [část Prahy], přičemž spoluvlastnický podíl žalobce a) činí id. 2/3 a žalobce b) id. 1/3. Předmětný pozemek žalobci nabyli v rámci restituce na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9, sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobci dále argumentovali tím, že předmětný pozemek je minimálně od roku 2004 užíván Městskou částí [obec a číslo] jako místní komunikace ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, aniž by k tomuto užívání [název vedlejší účastnice] disponovala jakýmkoliv právním titulem či smluvním ujednáním se žalobci. Tím dochází z její strany k zásahu do vlastnických práv žalobců a k bezdůvodnému obohacení. V podání ze dne [datum] žalobci oproti skutkovým tvrzením uvedeným v žalobě začali tvrdit, že předmětný pozemek není užíván jako místní komunikace, ale jako účelová komunikace ve smyslu § 7 odstavec 1 citovaného zákona. Po odstranění rozporu ve svých tvrzeních setrvali na tom, že se i s ohledem na předkládané důkazy jedná o místní komunikaci III. třídy, zejména s odkazem na rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy [číslo jednací] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Zmíněné rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy však žalobci považují za nezákonné, když jeho vydání brání ustanovení § 9 citovaného zákona, který přisuzuje vlastnictví místních komunikací, silnic a dálnic konkrétním subjektům veřejné správy. Pokud změna kategorie, ale také vznik pozemní komunikace, vyžadují změnu vlastnických vztahů, může dle § 3 odst. 3 citovaného zákona příslušný silniční správní úřad vydat rozhodnutí o změně kategorie pouze na základě smlouvy o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci uzavřené mezi stávajícím vlastníkem a budoucím vlastníkem. Proti vůli současného vlastníka (žalobců) nelze kategorii nebo třídu pozemních komunikací měnit. Magistrát hl. m. Prahy tedy nedisponuje nezbytnou podmínkou pro zřízení místní komunikace, tj. smlouvou o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci uzavřené mezi žalobci a hl. m. [obec]. 2. [název vedlejší účastnice] ve svém podání ze dne [datum] vznesla námitku nedostatku pasivní věcné legitimace, když je podle ní v tomto případě vlastníkem hl. m. [obec], které má v souladu s § 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], ve znění pozdějších předpisů, mimo jiné též postavení obce. Městské části pouze hospodaří s vybraným svěřeným majetkem. 3. Při jednání soudu dne [datum] žalobci navrhli postup ve smyslu § 92 odst. 2 o.s.ř., tedy aby z řízení vystoupila [název vedlejší účastnice] a na její místo vstoupilo hl. m. [obec]. S tímto postupem vyslovila [název vedlejší účastnice] souhlas. 4. Zdejší soud usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] připustil, aby z řízení vystoupila žalovaná [název vedlejší účastnice] a na její místo vstoupilo hl. m. [obec] (výrok I.), ve výroku II. uložila žalobcům povinnost společně a nerozdílně zaplatit Městské části [obec a číslo] na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč k rukám právního zástupce Městské části [obec a číslo]. Žalovaná – [název vedlejší účastnice] napadla předmětné usnesení co do výroku II. a v tomto rozsahu Městský soud v Praze usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] usnesení zdejšího soudu ve výroku II. o nákladech řízení změnil tak, že výši náhrady určil částkou 1 500 Kč, v ostatním byl výrok potvrzen. Zároveň Městský soud v Praze uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 968 Kč. 5. Žalobci v rámci skutkových tvrzení dále uvedli, že z informace o charakteru komunikace, která leží na předmětném pozemku ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterou zaslala žalovaná – hl. m. [obec] žalobcům vyplývá, že na předmětném pozemku se nachází ulice [ulice], která byla uvedeným rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy [číslo jednací] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] zařazena do sítě místních komunikací III. třídy, ačkoliv nedisponuje nezbytnou podmínkou pro zřízení místní komunikace, tedy smlouvou o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci uzavřené mezi ní a žalobci. Díky tomu je pozemek fakticky užíván jako místní komunikace ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Pozemek žalobců spadá pod definici veřejného prostranství ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů a dle § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], ve znění pozdějších předpisů. Bezplatným užíváním jejich pozemku jako veřejného prostranství vzniklo na straně žalované bez právního důvodu na úkor žalobců bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o.z.“), za které žalobcům náleží náhrada. Jejich předmětný pozemek je minimálně od dubna roku 2018 přístupný každému bez omezení a to proti jejich vůli, žádná faktická překážka, jakou je například plot, zeď, zátaras či cedule Zákaz vstupu, se u předmětného pozemku nenachází. V dřívější době na předmětný pozemek nikdo jiný (s výjimkou žalobců, jejich rodinných příslušníků a vlastníků přilehlých rodinných domů, tedy rodiny [příjmení] a [anonymizováno]) nechodil, protože ulice byla slepá. Bylo vidět, že nikam nevede a končila masivní uzamčenou hlavní vstupní bránou (vraty). Na začátku ulice je v dnešní době umístěna dopravní značka slepá ulice, která byla v říjnu 2019 doplněna o doplňkovou ceduli„ Mimo cyklistů“. Do roku 2017 byla na hranici předmětného pozemku umístěna i dopravní značka„ Vjezd zakázán“, která byla umocněna nasprejovaným nápisem na asfaltovém povrchu vozovky„ SOUKROMÝ POZEMEK, NEVSTUPUJTE!“ Ty však byly v obou případech s výstavbou cyklostezky v roce 2018 vedlejším účastníkem odstraněny. Po vybudování cyklostezky v roce 2018 vedlejším účastníkem (respektive po posunutí hlavní vstupní brány – vrat do bývalého areálu [anonymizována tři slova] [obec]) v dubnu 2018, došlo k užívání předmětného pozemku širokou veřejností, tj. neomezeného okruhu osob, především v podobě cyklistů, běžců a pěších osob. Žalobci brojí proti zpřístupnění areálu bývalého [anonymizována tři slova] [obec], tedy proti posunu hlavní vstupní brány – vrat a tím pádem následnému umožnění průchodu tímto pozemkem v obou směrech, tedy z [obec] do [obec] a zpět. Žalobci získali informaci, že mohutná vstupní brána – vrata historicky vznikla při výstavbě oplocení zkolaudovaného odborem výstavby dne [datum], kdy dřívějším výlučným vlastníkem byla [země] – [anonymizována tři slova] (dále jen [anonymizováno]). [ulice] účastník [název vedlejší účastnice] bez souhlasu [anonymizováno] v dubnu 2018 tato hlavní vstupní vrata posunul a areál zpřístupnil. Informaci o nové trase pro cyklisty a pěší zveřejnil vedlejší účastník občanům v časopise„ Čtrnáctka“ 2018 a dále v časopise„ Čtrnáctka“ 2018. V dřívější době od dostavění a uzavření skleníkového areálu byla cesta vedena přes pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce] a pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], kterou z jedné strany vymezoval břeh řeky [příjmení] a z druhé strany oplocení zahradnického areálu. [ulice] část cesty (dnes pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] k.ú. [část obce]) v dobových katastrálních mapách z roku 1999 a v územním plánu z roku 1999 je označena jako ulice [ulice] [ulice] cesta se měnila v cestu prašnou (dnes pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce]), která se napojovala na panelovou cestu na druhé straně areálu, kde byl další vstup do zahradnictví. Postupem času panelová a posléze prašná cesta až do roku 2015 zarůstala vegetací, následně byla jedna její část zaplocena a propachtována vedlejším účastníkem pachtovní smlouvou ze dne [datum rozhodnutí] [číslo] [rok] [spisová značka] neznámému subjektu na dobu neurčitou. Tím se vedlejší účastník de facto účelově zbavil vlastním právním jednáním vést případnou cyklotrasu po původní cestě, tedy přes propachtované pozemky. Žalobci se domáhají kompenzace (náhrady) za bezdůvodné obohacení v podobě obvyklé výše nájemného v daném čase a místě, přičemž její výši vyvozují ze znaleckého posudku [čís