98 C 197/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se svým návrhem ze dne (datum) domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklizení bytu jednotce (číslo) (byt), vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, která se nachází v budově (adresa), která stojí na pozemcích p. (číslo) p. (číslo) p. (číslo) p. (číslo) s níž je spojen ideální spoluvlastnický podíl o velikosti (číslo) na společných částech budovy č. p. (adresa) a na pozemcích p. (číslo) p. (číslo) p. (číslo) p. (číslo) vše se nacházející v (katastrální uzemí), (územní celek) a vyklizený předat žalobci. Svoji žalobu odůvodnil, tak dne (datum) potvrdil žalobce žalovanému přechod nájmu bytu ze zemřelého nájemce na žalovaného, takže nájem dne (datum) dle § 2279 OZ skočil, když žalovaný byl vyzván (datum) k vyklizení bytu, ovšem marně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu zcela pasivní. 3. Ačkoliv byl žalovaný řádně a včas předvolán k prvnímu k ústnímu jednání s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání, tak se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Žalobce se k ústnímu jednání dostavil a navrhl soudu vydání rozsudku pro zmeškání. 4. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 5. Předně, ačkoliv kontumační rozsudek je formální institut, který podstatně redukuje možnost uplatnění procesních práv žalovaného, takže soud pečlivě zvažuje jeho užití, tak na druhé straně soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům a oprávněným zájmům (čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny, § 1, § 3 o. s. ř.). Soud tedy nemůže chránit zájmy těch, kteří nechtějí participovat na soudním řízení, svá práva nijak nehájí a zůstávají pasivní ( (ústavní nález), (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). 6. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, ze které kterých soud vycházel, vyplývá, že žalovaný se na základě zákona stal nájemcem bytu na dobu určitou, který také ze zákona zanikl uplynutím dvou let (§ 2279 OZ). Dále ze žalobních tvrzení soud zjistil, že žalovaný dosud předmětný prostor nevyklidil, tedy jej dále užívá, a to ačkoliv pro to nemá žádný právní důvod. Soud tedy uzavřel, že v souzené věci žalobce, který vykonává všechna práva vlastníka nemovitostí, kde se byt nachází, má právo na ochranu svého vlastnického práva (§ 1042 OZ), a to proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. S ohledem na shora uvedené, a za situace, kdy skutkové okolnosti líčené v žalobě z pohledu hmotného práva jsou úplná, lze žalobci přisoudit kontumačním rozsudkem to, čeho se domáhá a žalovaného z prostor vyklidil, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch. Náleží mu proto náhrada nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek v celkové výši (částka), jako úhradu za návrh ve věci samé (Sazebník soudních poplatků v zákoně č. 549/1991 Sb.). A dále soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného dne (datum) (č.l.11) k vyklizení bytu, což bylo o tři měsíce dříve, než k uplynutí zákonné lhůty dle § 2279 OZ došlo. Žalobce tedy nemá nárok na náhradu nákladů, protože žádná výzva dle § 142a o.s.ř. žalovanému zaslána nebyla. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..