17 C 250/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne [datum] tvrdila, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o zápůjčce ve výši 8 500 Kč. Poskytnutou zápůjčku se žalovaný zavázal vrátit do [datum], jakož i zaplatit poplatek ve výši 2 763 Kč. Žalovaný smluvně převzaté povinnosti nijak nesplnil, přičemž k nápravě nedošlo ani na základě opakovaných výzev žalobkyně. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhá zaplacení 11 263 Kč s příslušnými úroky z prodlení ze období od [datum] do zaplacení, jakož i nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 2 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a.po celé řízení zůstal zcela pasivním. 3. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vyšel z obsahu spisu a z důkazů navržených žalobkyní (§ 101 odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o.s.ř.“). 4. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění: 5. Z listin označených jako„ smlouva o zápůjčce z [datum] a VOP žalobkyně“ bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], jakož i to, že v této se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 8 500 Kč. Oproti tomu se žalovaný zápůjčku zavázal vrátit do [datum], jakož i zaplatit poplatek 2 763 Kč. Pro případ prodlení žalovaného byla ujednána cena za zaslání upomínek ve výši 500 Kč. 6. Z listiny označené jako„ potvrzení o platbě z [datum]“ bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému částku 8 500 Kč. 7. Z listin označených jako„ upomínky ze dnů 24, [číslo], [datum], [datum], [datum] a [datum]“ bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného o zaplacení. Nebylo však prokázáno, kdy a jakým způsobem byly tyto upomínky odeslány a doručeny žalovanému. 8. Z listiny označené jako„ předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího lístku“ bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení zástupkyní žalobkyně, přičemž tato výzvy byla odeslán dne [datum]. 9. Na základě shora uvedených nesporných tvrzení účastníků, jakož i na základě provedených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 10. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k jednání, jehož výsledkem bylo sepsání listiny ze dne [datum], která byla označena jako smlouva o zápůjčce. Žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 500 Kč, přičemž žalovaný neuhradil ničeho. Předžalobní výzva ze dne [datum] byla žalovanému odeslána dne [datum]. 11. Až doposud se nárok žalobkyně jeví být důvodným, za řízení však nebylo žalobkyní tvrzeno a ani prokázáno, že by před sepsáním listiny ze dne [datum] a poskytnutím peněžních prostředků žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného (k tomu viz dále). Rovněž nebylo prokázáno, kdy a jakým způsobem došlo k doručení upomínek ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] k rukám žalovaného. 12. Účastníci řízení se pak vzdali dobrodiní poučení soudu (§ 118a odst. 1, 3 o.s.ř.), tudíž soud dále vyšel z takto učiněného závěru o skutkovém stavu. 13. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ OZ“), jakož i speciální úpravu zákona o spotřebitelském úvěru (zák.č. 257/2016 Sb., dále jen„ z.s.ú.“). 14. Na základě učiněných skutkových zjištění soud vztah účastníků nejprve posuzoval dle ustanovení smlouvy o zápůjčce (§ 2390 a násl. OZ), přičemž bylo shledáno, že mezi účastníky bylo učiněno ujednání o tom, že žalobkyně (zapůjčitel) přenechá žalovanému (vydlužiteli) zastupitelnou věc (8 500 Kč) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Částka v uvedené výši byla žalobkyní poskytnuta v souladu s ujednání účastníků. 15. Dále však soud z úřední povinnosti zkoumal, zda spotřebitelský úvěr byl právní žalobkyně poskytnut za splnění podmínky, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplynulo, že nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 věta druhá z.ú.s.), k tomuto však žalobkyně neučinila žádná tvrzení, jakož ani neoznačila žádné důkazy. Z těchto důvodů žalobkyně neunesla svá břemena, kterýžto stav mohl být zvrácen po poučení soudu (§ 118a odst. 1, 3 o.s.ř.). Žalobkyně se však k jednání soudu po včasné omluvě nedostavila, čímž sama naprosto rezignovala na dobrodiní soudem poskytovaných poučení, a jde proto jen k její tíži, že jí příslušná poučení poskytnuta být nemohla. 16. Za této situace soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala výsledek procesu posouzení úvěruschopnosti svědčící o schopnosti žalovaného splácet, tudíž je nutno uzavřít, že smlouva o úvěru je neplatná (§ 87 odst. 1 věta prvá z.s.ú.). S ohledem na závěr soudu o neplatnosti hlavního smluvního ujednání je pak třeba konstatovat, že stejně tak jsou neplatná ujednání akcesorická (ujednání o úrocích, poplatcích a smluvních pokutách). Na tomto základě soud nárok žalobkyně dále posuzoval dle úpravy dopadající na bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. OZ). Bylo pak shledáno, že žalovaný bez právního důvodu (z neplatné smlouvy) získal na úkor právní předchůdkyně žalobkyně majetkový prospěch (jistinu 8 500 Kč), pročež je povinen toto obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, 2 OZ) Lhůta přiměřená k vrácení poskytnuté jistiny pak byla s ohledem na nečinnost žalovaného bez dalšího jako adekvátní shledána v délce jednoho měsíce od poskytnutí peněžních prostředků (§ 87 odst. 1 věta třetí z.s.ú.). Se splněním této povinnosti se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 OZ“) s uplynutím dne, ve kterém mu byla doručena předžalobní výzva ze dne [datum] (§ 1958 odst. 2 OZ), k čemuž došlo s desátým dnem od odeslání takové výzvy, pročež žalobkyně za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 17. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě částečně vyhověno (výrok ad I.), jakož i žaloba byla částečně zamítnuta (výrok ad II.). 18. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad III.) ve věci z 43,03 % úspěšnému žalovanému, aby z 56,97 % úspěšné žalobkyni zaplatil 288,63 Kč (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud vyházel z toho, že předmětem řízení byla částka celkem 13 763 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 11 263 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 471,44 Kč, tj. celkem 15 234,44 Kč (srovnej nález Ústavního soudu ČR ze dne 30.8.2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 odst. 20). Žalobkyně byla úspěšnou co do částky 8 678,15 Kč, přičemž byla neúspěšnou co do částky 6 556,29 Kč. Výše náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci úspěšnějšího účastníka za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, vykonal tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva a podání návrhu na zahájení řízení a účest na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a odst. 2 písm. h/ vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 750 Kč, tj. 2* 300 Kč a 1* 150 Kč za uvedené úkony právní služby až do podání návrhu na zahájení řízení včetně (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), náhradou jeho hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 3* 100 Kč za uvedené úkony právní služby až do podání návrhu na zahájení řízení včetně (§ 2 odst. 1 a 14b odst. 5 písm. a/ vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 220,50 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 800 Kč (§ 4 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 1 odst. 1 písm. b/ Sazebníku). Náklady žalobkyně tak dosáhly výše celkem 2 070,50 Kč, z nichž žalobkyni náleží celkem 13,94 % (56,97 % - 43,03 %), tedy výše uvedených 288,63 Kč. 19. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).