18 C 37/2023-37 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k bytové jednotce [číslo] specifikované ve výroku tohoto rozsudku (dále jen„ bytová jednotka“). Svůj návrh odůvodnil tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětné bytové jednotky v rozsahu ideální poloviny vzhledem k celku pro každého z nich. Nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem smluvním vzniklým na základě smlouvy o zřízení zástavního práva [číslo] ze dne [datum] ve prospěch [právnická osoba] Hypoteční úvěr nebyl dosud splacen a ani jeden z podílových spoluvlastníků dále nehradí splátky hypotečního úvěru. Žalobce nechce dále setrvávat ve spoluvlastnictví se žalovanou, a to především proto, že žalovaná užívá předmětnou bytovou jednotku nad rámec svého spoluvlastnického podílu, žalobci neumožňuje do bytové jednotky přístup a nehradí splátky hypotečního úvěru, což vedlo k zahájení exekučního řízení na bytovou jednotku. Žalobce se opakovaně pokoušel se žalovanou kontaktovat, avšak marně. Vzhledem k tomu, že předmětem spoluvlastnictví je bytová jednotka s příslušenstvím a spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy a pozemku, jejíž rozdělení není možné, přichází v úvahu pouze přikázání věci za náhradu jednomu ze spoluvlastníků nebo její prodej, čehož se žalobce domáhá. S ohledem na chování žalované, která je nekontaktní, splátky hypotečního úvěru nehradí, lze předpokládat, že taro není solventní a nemá finanční prostředky na vyplacení žalobce. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila, doručení měla vykázáno a soud proto v souladu s ust. § 101 odst.3 o.s.ř. věc projednal v její nepřítomnosti. 3. Soud v průběhu řízení provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí pro obec Praha, k.ú. [část obce], [list vlastnictví], smlouvou o hypotečním úvěru [číslo] sazebníkem [anonymizováno] banky, usnesením zdejšího soudu ze dne 27.4.2022 č.j. [číslo jednací], dopisem právní zástupkyně žalobce žalované z [datum] včetně dodejky. 4. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětné bytové jednotky, a to každý v rozsahu jedné poloviny vzhledem k celku, když předmětnou bytovou jednotky nabyli účastníci do svého podílového spoluvlastnictví na základě kupní smlouvy z [datum] s tím, že právní účinky zápisu nastaly k [datum]. Předmětná bytová jednotka je zatížena zástavním právem smluvním vzniklým na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] ve prospěch [právnická osoba] (výpis z katastru nemovitostí pro obec Praha, k.ú. [část obce], [list vlastnictví]). dne [datum] uzavřeli účastníci s [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], hypoteční smlouvu, na základě které byl účastníkům poskytnut bankou úvěr ve výši 2 000 000 Kč, a to za účelem zakoupení předmětné bytové jednotky se sjednanou úrokovou sazbou 1,99 % p.a. Účastníci se zavázali úvěr splácet bance dle sjednaných smluvních podmínek s tím, že k zajištění úvěru v čl. VIII. smlouvy bylo sjednáno zřízení zástavního práva k předmětné bytové jednotce ve prospěch banky (smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru, sazebník). usnesením zdejšího soudu ze dne 27.4.2022 č.j. [číslo jednací] soud rozhodl k návrhu zástavního věřitele [právnická osoba] proti zástavním dlužníkům – účastníkům – o nařízení soudního prodeje zástavy tak, že k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 1 834 013,85 Kč představující jistinu a v rozhodnutí specifikovaného příslušenství se nařizuje soudní prodej předmětné bytové jednotky (usnesení z [datum]). dopisem ze dne [datum] vyzývala právní zástupkyně žalobce žalovanou k mimosoudnímu jednání týkající se řešení podílového spoluvlastnictví k předmětné bytové jednotce. Zásilka byla zasílána na adresu bytové jednotky, tj. [adresa žalované] (dopis z [datum] včetně dodejky). 5. Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebyl navrhováno a po takto provedeném dokazování uzavřel, že je na místě podanému návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vyhovět. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětné bytové jednotky, kterou účastníci nabyli do podílového spoluvlastnictví na základě kupní smlouvy v roce 2017 a rovněž i to, že na předmětné bytové jednotce vázne zástavní právo ve prospěch [právnická osoba] Listinnými důkazy bylo rovněž prokázáno, že účastníci úvěr řádně nesplácejí, když na základě shora citovaného usnesení zdejšího soudu bylo rozhodnuto o nařízení soudního prodeje zástavy k uspokojení pohledávky zástavního věřitele, a to právního nástupce [právnická osoba] společnosti [právnická osoba] Listinnými důkazy bylo rovněž prokázáno, že se účastníci nedohodli o zrušení spoluvlastnictví dle ust. § 1143 o.z. a je tak namístě, aby ve věci rozhodl soud. 6. Vzhledem k tomu, že nikdo nemůže nutit spoluvlastníka k tomu, aby ve spoluvlastnictví setrvával (ust. § 1140 odst. 1 o.z.), když žalovanou nebyly tvrzeny a tím méně prokázány skutečnosti svědčící o tom, že by zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pro žalovanou bylo v nevhodné době nebo k její újmě dle ust. § 1140 odst.2 o.s., rozhodl soud tak, že podílové spoluvlastnictví obou účastníků zrušil. 7. Dále se soud zabýval tím, zda je možné reálně bytovou jednotku rozdělit a přikázat ji každému ze spoluvlastníků do jejich výlučného vlastnictví v rozsahu jedné poloviny ve prospěch každého z nich, event. pokud toto není možné, zda má o přikázání celé bytové jednotky do svého výlučného vlastnictví zájem jeden ze spoluvlastníků. Po provedeném dokazování bylo postaveno najisto, že s ohledem na velikost předmětné bytové jednotky není možné, aby došlo k reálnému rozdělení této bytové jednotky tak, aby ji každý ze spoluvlastníků mohl bez problémů užívat v rozsahu svého spoluvlastnického podílu, tj. každý v rozsahu jedné poloviny. Soud ve věci k posouzení reálného rozdělení bytové jednotky nenechával vyhotovovat znalecký posudek, neboť soudu je z jeho rozhodovací činnosti známo (ust. § 121 o.s.ř.), že v případě bytových jednotek shodných jako je předmětná bytová jednotka není reálné rozdělení možné. 8. Soud se dále zabýval tím, zda některý ze spoluvlastníků předmětné bytové jednotky má zájem o její přikázání do svého výlučného vlastnictví, či zda je namístě nařídit její prodej. Žalobce v podané žalobě sám uváděl, že o přikázání bytové jednotky do svého výlučného vlastnictví nemá zájem a soud proto ani nezkoumal jeho eventuelní solventnost k vyplacení spoluvlastnického podílu žalované. Sama žalovaná se k tomuto nikterak nevyjádřila, avšak s ohledem na to, že soudem již bylo pravomocně rozhodnuto o soudním prodeji zástavy z důvodu, že splátky úvěru nejsou hrazeny, a to ani jedním z účastníků, uzavřel soud, že i v případě, pokud by žalovaná měla o přikázání předmětné bytové jednotky do svého výlučného vlastnictví zájem, nedisponovala by finančními prostředky k tomu, aby mohla vyplatit spoluvlastnický podíl žalobce. S poukazem na shora uvedené proto soud v intencích návrhu žalobce zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné bytové jednotce a nařídil její prodej s tím, že výtěžek z prodeje bude rozdělen mezi účastníky tak, že každému připadne jedna polovina z tohoto výtěžku (ust. § 1147 věta druhá o.z.). 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce měl vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud nepostupoval dle ust. § 150 o.s.ř. tak, že žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mohl podat každý z účastníků samostatně, jedná se o tzv. iudicium duplex a v takovém případě žádnému z účastníků soud nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná byla po celou dobu řízení zcela pasivní, k návrhu se nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila a dle názoru soudu tak v takovémto případě přísluší žalobci, který se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 18 600 Kč sestávají ze žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, dále ze čtyř úkonů právní služby á 3 100 Kč (ust. § 9 odst.4 písm. b) ve spojení s ust. § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a účast u jednání soudu dne [datum]) a 4 x režijní paušál á 300 Kč. V souladu s ust. § 149 odst.1 o.s.ř. pak soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právní zástupkyně. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst.1 věta před středníkem o.s.ř.