19 C 248/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 19. 9. 2022 domáhal na žalovaném zaplacení částky 41 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se nabídl opravit žalobci osobní automobil. Oprava měla proběhnout v obci [obec] a žalobce na opravu předal žalovanému celkem 41 000 Kč, tak že částka 13 000 Kč byla uhrazena převodem na účet určený žalovaným dne 18. 10. 2021 a částka 28 000 Kč v hotovosti v první polovině října 2021. U předání této částky byl přítomen [příjmení] [jméno]. Žalovaný automobil neopravil, peníze žalobci nevrátil. Žalobce se obrátil na Policii ČR, která vyzvala žalovaného k podání vysvětlení, při němž žalovaný uvedl, že automobil několikrát přemístil, nejprve z [územní celek] do [obec], poté z [obec] do [obec a číslo] - [obec], [příjmení] ulice, a následně do ulice [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo]. I když žalobce vyzýval žalovaného k vrácení částky 41 000 Kč, žalovaný tuto částku nevrátil. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný. Na výzvu soudu, aby se ve věci vyjádřil nereagoval. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. Soud provedeným dokazováním zjistil, že žalobce dne 18. 10. 2021 poukázal částku 13 000 Kč na opravu auta [anonymizována tři slova] a to na účet [bankovní účet]. Dopisem ze dne 6. 6. 2022 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k vrácení částky 41 000 Kč nejpozději do 20. 6. 2022. Tato výzva byla žalovanému zaslána doporučeně na adresu trvalého bydliště i na adresu jeho současného pobytu (výpis z účtu žalobce u [právnická osoba], výzva k vrácení částky 41 000 Kč). Z úředního záznamu sepsaného Policií ČR s žalovaným dne 1. 2. 2022 pod [číslo jednací] – [číslo] [rok] [číslo] soud zjistil, že při tomto podání vysvětlení žalovaný uvedl, že jej v říjnu 2021 oslovil žalobce, zda by mu neopravil jeho vozidlo [anonymizována tři slova], tmavě modré barvy. Žalobce toto vozidlo přivezl do [obec], kde měl žalovaný pronajatu garáž za účelem oprav vozidel. Tuto garáž žalovaný opustil začátkem prosince 2021 a vozidlo, které nebylo schopno provozu, odtáhl do ulice [anonymizována tři slova], [obec]. Auto stálo před domem na ulici, některé věci z něj byly odmontovány a dány do garáže. Pan [anonymizováno], který měl žalovanému s opravou pomoci, tak neučinil. Vozidlo stálo na ulici do 30. 1. 2022, kdy žalovaný nechal vozidlo odtáhnout do servisu ve [obec], kde si domluvil místo na heveru, aby mohl auto dodělat. Při výslechu žalovaný uvedl, že počítá s tím, že vozidlo bude opraveno do 14 dnů. Na vozidle spravil radiátor a dal tam originál rádio. Se žalobcem žalovaný přestal komunikovat v prosinci 2021, když ten nechtěl pochopit, že nemá možnost vozidlo opravit. Žalovaný dále uvedl, že vozidlo opraví a napíše žalobci, kdy a kde si má toto vozidlo převzít (úřední záznam ze dne 1. 2. 2022). Na základě učiněných zjištění vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.„). Podle § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Žalovaný se tak zavázal provést opravu díla, tedy opravu automobilu, který převzal podle vlastního vyjádření před Policií ČR v říjnu 2021. Na výzvu soudu žalovaný nereagoval, tak má soud za to, že do dne rozhodování v této věci žalovaný dílo neprovedl a žalobci nepředal. I když v řízení nebylo prokázáno, že by strany dohodly termín, kdy má být dílo dokončeno, je zřejmé, že dílo nebylo provedeno po dobu jeden a půl roku, a to ani přes to, že žalovaný před orgány Policie ČR uvedl v únoru 2022, že dílo provede do 14 dnů. Dílo tak evidentně nebylo provedeno v přiměřené lhůtě. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Na základě provedeného dokazování má soud za to, že vzhledem k tomu, že žalovaný dílo, k němuž se zavázal neprovedl, odpadl důvod pro plnění žalobce, který za účelem opravy vozidla předal žalovanému částku 41 000 Kč, což žalovaný nezpochybnil. Důvod, pro který mu byla uvedená částka předána, odpadl, protože dílo nebylo provedeno. Žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vydat. Soud proto rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno a kromě jistiny 41 000 Kč přiznal žalobci rovněž úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšnému žalobci přiznal soud náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek 2 050 Kč, odměnu právního zástupce žalobce dle § 7 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 2 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby) po 2 740 Kč, ve výši ½ dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu za jednoduchou výzvu k plnění, náhradu hotových výdajů 3x 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, celkem 9 800 Kč.