27 C 210/2022-39 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 17. 6. 2022 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 7 750 EUR se zákonným úrokem z prodlení od 24. 1. 2022 do zaplacení a paušálními náklady spojenými s uplatněním pohledávky 1 200 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení. Účastníci uzavřeli dne 29. 5. 2018 smlouvu č. F238, o poskytování přepravních služeb (dále též jen„ rámcová smlouva“). Na základě rámcové smlouvy a dílčích objednávek poskytl žalobce žalované v několika případech službu mezinárodní kamionové přepravy; vztah smluvních stran se řídil mezinárodní úmluvou CMR (Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě ze dne 19. 5. 1956, viz vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb. - pozn. soudu). Předmětem řízení jsou následující dílčí nároky, vyplývající z objednávek a následných faktur za provedenou přepravu na trase Riga / Kyjev: 1. faktura B [číslo], objednávka č. CZ2007101 – 1 150 EUR 2. faktura B [číslo], objednávka č. CZ2007102 – 1 150 EUR, 3. faktura č. B [číslo], objednávka č. CZ2007171 – 1 150 EUR, 4. faktura č. B [číslo], objednávka č. CZ2007170 – 1 150 EUR, 5. faktura č. B [číslo], objednávka č. CZ2008070 – 800 EUR, 6. faktura č. B [číslo], objednávka č. CZ2008070 – 1 150 EUR, 7. faktura č. B [číslo], objednávka č. CZ200910007 – 1 200 EUR. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek doručením předmětných faktur. Žalovaná svůj dluh uznala dopisem ze dne 26. 10. 2020. Opětovně žalobce žalovanou vyzval k úhradě písemnou výzvou z 5. 4. 2021. Na základě těchto okolností má žalobce za to, že ze strany žalované se jedná o úmyslné porušení povinnosti. Promlčecí doba dle úmluvy CMR činí v takovém případě 3 roky a nárok proto není promlčen. Právní zástupce žalobce vyzval žalovanou opětovně k zaplacení předžalobní výzvou z 20. 1. 2022, avšak k úhradě nedošlo. Kromě jistiny 7 750 EUR požaduje žalobce zákonné úroky z prodlení z této částky od 24. 1. 2022 do zaplacení, paušální náhradu nákladů uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč a náhradu nákladů řízení. Tu tvoří – kromě soudního poplatku a nákladů advokátního zastoupení – též hotové výdaje 5 049 ukrajinských hřiven za úřední překlad listin do českého jazyka (uplatněno v konverzi ve výši 4 024,15 Kč). 2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen podáním včasného odporu žalovanou. V něm žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť nárok je dle úmluvy CMR promlčen. 3. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 9. 11. 2022 připomněl, že promlčecí doba začala běžet zvlášť u každé dílčí objednané přepravy, a to vždy ode dne následujícího po dokončení té které přepravy. Ta byla pro jednotlivé dílčí objednávky dokončena ve dnech 11. 9. 2020, 6. 7. 2020, 7. 7. 2020, 10. 7. 2020 (dvě různé přepravy dle dvou objednávek) a 6. 8. 2020. Žalobce dovozuje, že došlo k prodloužení základní jednoleté promlčecí doby dle úmluvy CMR na dobu tříletou, neboť žalovaná své prodlení zavinila úmyslně. K tomu připomněl argumenty v žalobě a doplnil, že žalovaná nikdy žalobci nesdělila, že by jí v zaplacení bránila jakákoli překážka nezávislá na její vůli. 4. Žalovaná ve vyjádření ze dne 25. 11. 2022 vyslovila nesouhlas s interpretací žalobce. Především namítla, že promlčecí doba dle úmluvy CMR počíná běžet od konce třetího měsíce po uzavření přepravní smlouvy; závěr o počátku běhu ode dne následujícího po dokončení (té které) přepravy nemá v úmluvě CMR oporu. Zejména se však u žalované nejedná o úmyslné zavinění, když jednotlivé okolnosti, z nichž žalobce úmysl žalované dovozuje, jsou pro daný nárok irelevantní, prodloužení promlčecí doby se nemůže vztahovat na závazek k úhradě ceny přepravy jako takový. Jednoletá promlčecí doba se navíc uplatní i pro případ uznání závazku, pouze by tak mohlo dojít k jejímu prodloužení o 1 rok od data, do kdy se v uznání žalovaná zavázala dluh zaplatit. Jelikož takový závazek v uznání zněl do 15. 11. 2020, nejpozději by se nároky žalobce promlčely 15. 11. 2021. Liknavost žalobce nelze zaměňovat za úmysl žalované; žalobci nic nebránilo nárok uplatnit včas. 5. Ve vyjádření ze dne 19. 1. 2023 žalobce dále rozvedl svou argumentaci ve věci promlčení. Promlčecí doba dle úmluvy CMR sice v zásadě začíná běžet od konce třetího měsíce po uzavření přepravní smlouvy, jak tvrdí žalovaná, avšak v projednávané věci došlo k uzavření takových smluv teprve na základě jednotlivých objednávek, když rámcová smlouva ze dne 29. 5. 2018 neobsahovala sama o sobě náležitosti přepravní smlouvy ve smyslu úmluvy CMR. Nezaplacení ceny přepravy žalovaným svědčí - z již dříve uvedených důvodů - o jeho úmyslu, přinejmenším nepřímém; promlčecí doba tak činí 3 roky od uzavření každé dílčí smlouvy o přepravě a žádná část nároku proto není promlčena. Na podporu svých závěrů o aplikovatelnosti prodloužené promlčecí doby (též) na závazek objednatele uhradit cenu přepravy odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu Ukrajiny ze dne 4. 9. 2018 Úmluva CMR přitom předpokládá jednotný výklad v rámci signatářských států, a žalobce tak legitimně očekával, že promlčecí doba je i v projednávané věci tříletá. V rámci nákladů řízení žalobce ponížil požadavek na úhradu překladu listin 5 049 ukrajinských hřiven z původní konvertované hodnoty 4 024,15 Kč na novou konvertovanou hodnotu 3 122,55 Kč. 6. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní pravomoci, a dále otázkou rozhodného práva. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že mezi nimi existoval smluvní vztah (rámcová smlouva ze dne 29. 5. 2018, č. F238), jenž byl bodem 2.2 rámcové smlouvy podřízen úmluvě CMR (tak by tomu ostatně bylo i bez výslovného ujednání, s ohledem na Čl. 1 bod 1 úmluvy CMR). Z Čl. 31 úmluvy CMR ve spojení s bodem 7.1 rámcové smlouvy vyplývá pravomoc českých soudů, neboť sídlem žalované je Česká republika. Co se týká rozhodného práva, pak úmluva CMR, jakožto typická“ oborová“ mezinárodní úmluva, upravuje komplexně pouze práva a povinnosti vztahující se k jejímu předmětu, tedy především ze„ smluv o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem“ jako takových; pro obecnější právní instituty obsahuje jen dílčí úpravu (např. určité aspekty promlčení v Čl. 32 úmluvy CMR). Pro určení“ zbývajících částí“ rozhodného práva je tak třeba vyjít z dalších pramenů mezinárodního práva soukromého. S ohledem na domicily účastníků je primárním zdrojem Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 (vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 95/1983 Sb.), která ve svém Čl. 48 bodě 2. stanoví:„ Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu (…)“. Dle hlavičky byla rámcová smlouva č. F238 uzavřena v Praze, rozhodným právem je tak (nad rámec úmluvy CMR) právo české. 7. Jelikož mezi účastníky nebylo rozporů o skutkovém základu věci ani o předložených důkazech (pravost, správnost), a spor se tak dotýká pouze právní otázky promlčení nároku, soud účastníky vyzval ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o.s.ř.“); výzva byla doplněna o doložku dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobce s navrženým postupem výslovně souhlasil ve vyjádření ze dne 19. 1. 2023, žalovaná pak konkludentně dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Jelikož bylo možno rozhodnout ve věci jen na základě předložených listinných důkazů, soud postupem dle § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání. 8. Z (překladu) rámcové smlouvy ze dne 29. 5. 2018, č. F238 soud zejména ověřil skutečnosti mezi stranami nesporné. Touto smlouvou účastníci sjednali závazek žalobce k provádění mezinárodní silniční přepravy dle objednávek žalované, za což se žalovaná zavázala hradit sjednanou úplatu. Smluvní strany též výslovně podřídily své vztahy z rámcové smlouvy režimu úmluvy CMR. Dle bodu 3.1 rámcové smlouvy, až dílčí objednávky žalované obsahovaly konkrétní údaje o jednotlivých přepravách (zejm. co, kdy, kam a za kolik má žalobce dovézt). V bodě 5.1 rámcové smlouvy si strany ujednaly, že odměna bude hrazena v EUR nebo USD. V bodě 7.1 rámcové smlouvy sjednaly strany příslušnost pro řešení sporů dle sídla žalované strany. Bod 9.1 rámcové smlouvy upravuje dobu jejího trvání na dobu určitou s automatickým prodlužováním. Dle hlavičky byla smlouva uzavřena v Praze. Z předložených (překladů) faktur žalobce vůči žalované za provedenou dopravu zjistil soud následující. 1. faktura B [číslo] byla vystavena dne 10. 7. 2020 na základě objednávky č. CZ2007101, fakturováno 1 150 EUR 2. faktura B [číslo] byla vystavena (rovněž) dne 10. 7. 2020, a to na základě objednávky č. CZ2007102, fakturováno 1 150 EUR 3. faktura č. B [číslo] byla vystavena dne 16. 7. 2020 na základě objednávky č. CZ2007171, fakturováno 1 150 EUR 4. faktura č. B [číslo] byla vystavena (rovněž) dne 16. 7. 2020, a to na základě objednávky č. CZ2007170, fakturováno 1 150 EUR 5. faktura č. B [číslo], jež měla být vystavena na základě objednávky č. CZ2008070, na 800 EUR, nebyla k důkazu předložena (viz dále) . 6. faktura č.